Další obchod Tomanových: stát za pozemky pod silnicí zaplatí až miliardu

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Před několika lety stát o ně ztratil zájem. Nově ale Ministerstvo dopravy plánuje, že je znovu nakoupí. Řeč je o polích na východním okraji Prahy, přes která má během několika let vést výpadovka na Kolín. Pozemky tím náhle získaly na ceně. Mnohonásobně.

Jak nyní zjistily a ověřily Seznam Zprávy, jedním, kdo nyní na projektu vydělá, je rodina bývalého ministra zemědělství Miroslava Tomana mladšího. Resort se přitom těchto pozemků vzdal v době, kdy Miroslav Toman mladší působil v resortu jako náměstek.

Obyvatelé Běchovic, Újezdu nad Lesy a Úval každý den sledují nekonečnou kolonu aut, která se táhne středem jejich obcí. Dopravu má zklidnit obchvat, takzvaná stavba „I/12 Běchovice–Úvaly“. Ředitelství silnic a dálnic počítá s jeho zbudováním v letech 2023 až 2026.

Pro stavbu obchvatu musí ale stát nejdřív nakoupit pozemky, které jsou nyní v rukou soukromých majitelů. Většinou jde o obyčejná pole, vykupuje je Ministerstvo dopravy prostřednictvím Ředitelství silnic a dálnic a podle zákona za ně zpravidla platí osminásobek jejich skutečné hodnoty.

Jenže rodina Tomanových získala část těchto pozemků teprve před několika lety, a to sporným způsobem. Celý příběh začíná v roce 1991 privatizací státního podniku Xaverov ve prospěch rodiny bývalého komunistického ministra zemědělství Miroslava Tomana staršího. Tomanovi následně tvrdili, že spolu s podnikem získali také rozsáhlá pole, lesy a další nemovitosti. Stát naopak tyto pozemky považoval za vlastní. Proti požadavkům Tomanových se proto úřady bránily u soudu. Ale jen zpočátku.

Státní pozemkový fond, podřízený Ministerstvu zemědělství, se v jednu chvíli nečekaně rozhodl soudní spor ukončit smírem. Pozemků se zkrátka vzdal. A to přesto, že do té doby u soudů vítězil.

Ke zlomu došlo v roce 2005, když pozdější ministr Miroslav Toman působil na zemědělství coby náměstek. V květnu toho roku vydalo ministerstvo potvrzení, že pozemky patří Xaverovu. Stejné potvrzení vydal i pozemkový fond, který spadá pod ministerstvo.

Mezitím se ale vyměnilo vedení fondu a soudní spor začal nanovo. Stát měl v ruce jedno pravomocné rozhodnutí a dva úspěchy u obvodního soudu. Soudy dokonce odmítly prohlášení z roku 2005, že se stát pozemků vzdává – označily je za neplatné.

Vše ale náhle v roce 2010 ukončilo rozhodnutí tehdejšího náměstka Petra Šťovíčka. Ten podepsal dokument, podle kterého se pozemkový fond definitivně nemovitostí vzdal ve prospěch rodiny Tomanových. Část těchto pozemků nakonec skončila v rukou kyperské firmy Elvikox, kterou servery iRozhlas nebo Deník N spojují právě s Petrem Šťovíčkem.

Větší část pozemků získaných od státu si nicméně Tomanovi ponechali. Část už během let prodali státu nebo hlavnímu městu, zveřejněné smlouvy ukazují prodeje za stovky milionů korun.

Naposledy letos v únoru stát prostřednictvím ŘSD koupil od Tomanových pozemky nutné pro stavbu Pražského okruhu za více než 311 milionů korun.

Loni na podzim zase Praha schválila nákup pozemků nutných pro vytvoření odhlučňovacích pásů kolem této stavby, a to za 110 milionů korun. Za další pozemky zaplatilo město v letech 2017 a 2018 firmám Xaverov a Agrotrade dalších více než 60 milionů korun.

Ředitelství silnic a dálnic uzavřelo se společností Xaverov ještě další smlouvy. Konkrétně v letech 2019 a 2020, a to celkem za více než 24 milionů korun. Celkový účet státu za nákup pozemků od rodiny Tomanových tak už nyní překonává částku půl miliardy korun, počítáno bez DPH.

Nyní se blíží chvíle, kdy Tomanovi zpeněží další pozemky na východě Prahy. Mluvčí ŘSD Jan Studecký pro Seznam Zprávy potvrdil, že součástí výkupů pro plánovaný obchvat Běchovic, Újezdu nad Lesy a Úval jsou také čtyři pozemky v držení rodiny Tomanových. Jejich celková výměra je téměř 500 tisíc metrů čtverečních, tedy 50 hektarů.

Při posledních dvou nákupech stát platil Tomanovým přibližně dva tisíce korun za metr čtvereční, přesně osminásobek odhadní ceny. Při stejné ceně by za výkup zmíněných čtyř pozemků zaplatil necelou miliardu korun. Jak vysoká částka to nakonec bude, zatím ŘSD ani společnost Agrotrade neupřesnily.

„V současné době ještě není vydáno územní rozhodnutí, výkupy budou zahájeny až po nabytí právní moci územního rozhodnutí. Aktuálně se připravují geometrické plány, znalecké posudky ještě nejsou zpracovány,“ popsal mluvčí ŘSD Jan Studecký.

Redakce minulý týden ve čtvrtek oslovila také firmu Agrotrade s dotazem, zda už o prodeji pozemků jedná se státem. Do vydání článku ale odpověď nepřišla. Na volání a SMS nereagoval ani exministr Toman. Ten kauzu dlouhodobě nekomentuje, pouze v roce 2019 pro média uvedl, že z pozice jednoho z pěti náměstků nemohl v roce 2005 rozhodnutí ministerstva ovlivnit. Navíc tvrdil, že ve společnosti Xaverov nemá žádnou pozici.

„Nikdy jsem tam nebyl podílníkem, nebyl jsem tam ani v orgánech společnosti. V podstatě o tom nevím nic, vím to jenom z novin,“ řekl před třemi lety Toman.

Analytik Milan Eibl z české pobočky Transparency International ale upozorňuje na to, že pochybných rozhodnutí o vydání pozemků vydal Petr Štovíček víc.

„Bohužel se za dobu úřadování pana Šťovíčka nejednalo o ojedinělý příběh čachrů s pozemky. Těžko se však dá uvěřit, že o celé transakci exministr Toman nevěděl. Nicméně přesně kvůli takovým případům je třeba mít jasná pravidla proti střetu zájmů, ale i lobbování a omezovat byznysové zneužívání státní správy,“ uvedl pro Seznam Zprávy Eibl.