Článek
Lovosická společnost Preol, která patří do holdingu Agrofert bývalého premiéra a poslance ANO Andreje Babiše, neuspěla u ústeckého krajského soudu. Podala tam žalobu proti doměření daně, o němž rozhodlo Odvolací finanční ředitelství – a to kvůli reklamě, kterou si Preol, podobně jako další firmy z holdingu, zaplatil na Čapím hnízdě.
To, že byla žaloba zamítnuta, potvrdila Seznam Zprávám mluvčí ústeckého krajského soudu Veronika Suchoňová. Další podrobnosti ale neuvedla.
„V neveřejném jednání bylo vydáno rozhodnutí, přičemž podrobnosti mohou být veřejnosti sděleny až poté, co budou s písemným vyhotovením seznámeni účastníci řízení. K dnešnímu dni k tomu prozatím nedošlo,“ zdůvodnila Suchoňová.
Mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský se k rozsudku soudu nevyjádřil. „Probíhající řízení nebudeme komentovat,“ přišla od něho odpověď.
Neví se tak, jak Preol na verdikt zareaguje. Rozhodnutí krajského soudu totiž není pravomocné, lze proti němu podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu.
Firmě Preol a dalším třem Babišovým společnostem doměřilo Odvolací finanční ředitelství daň se zdůvodněním, že u části plateb za reklamu „nebyla prokázána oprávněnost“. Přeloženo: O výdajích, které firmy z holdingu za reklamu na Čapím hnízdě oficiálně zaplatily – šlo zhruba o 272 milionů korun –, měli finanční úředníci pochybnosti.
Všechny čtyři společnosti kvůli tomu podaly žalobu. Vedle firmy Preol neuspěl na konci června u pražského městského soudu se žalobou ani Agrofert jako mateřská firma holdingu. I jeho žaloba byla zamítnuta.
Případem reklamy na Čapím hnízdě se přes pět let zabývala také policie a státní zástupci. Vyšetřovatelé se zabývali podezřením, že společnosti spadající pod Agrofert platily účelově Farmě Čapí hnízdo nadhodnocené částky za reklamu a tím si záměrně snižovaly daňový základ – takže se dopustily daňových úniků.
Letos však policisté rozhodli, že v tomto případě nešlo o trestný čin. A kauzu nakonec odložili. Tento závěr potvrdili i žalobci.
Reklama na staveništi za 272 milionů
Babišova farma u Benešova.
Farma Čapí hnízdo získala od firem z Agrofertu v letech 2010 až 2013 příjmy za reklamu ve výši celkem 272 milionů korun. V té době to tvořilo 70 až 90 procent celkových tržeb ztrátového kongresového centra nedaleko středočeských Olbramovic.
Hned v prvním roce fungování, tedy v roce 2010, byly příjmy – tehdy ještě ne zcela dokončeného – Čapího hnízda z reklamy 65 milionů korun. A jak v počátcích prověřování propočítal časopis Reportér, stačilo by to třeba na pronájem 1100 billboardů na celý rok nebo uhrazení dvou tisíc reklamních spotů, které by v souhrnu vidělo 685 milionů diváků.
Několik společností z Agrofertu poslalo peníze za reklamu Čapímu hnízdu ještě předtím, než se rekreační areál oficiálně otevřel. Některé firmy, jež za reklamu na Čapím hnízdě zaplatily, také krátce nato zanikly.
Reklama ve venkovském rekreačním areálu do značné míry postrádala logické opodstatnění. V prvních letech fungování, z nichž pocházejí prověřované reklamní smlouvy, farma sloužila hlavně jako středisko pro podnikové akce Agrofertu.
Spis se nakonec dostal až k Nejvyššímu státnímu zastupitelství. To na začátku tohoto týdne oznámilo, že v této kauze nenařídí kontrolu, která mohla vést k tomu, že by policejní prověřování pokračovalo.
„Nejvyšší státní zastupitelství podrobně přezkoumalo formální i věcnou správnost rozhodnutí policejního orgánu, kterým byla uvedená trestní věc odložena, stejně jako činnost a právní závěry dozorového státního zástupce Městského státního zastupitelství v Praze. S těmito závěry obou orgánů činných v trestním řízení se Nejvyšší státní zastupitelství ztotožnilo a neshledalo ani prostor pro možné doplnění dokazování,“ uvedl mluvčí šéfa žalobců Petr Malý.
Andrej Babiš je však v souvislosti s Farmou Čapí hnízdo stále obžalován z napomáhání k dotačnímu podvodu. Byl sice dvakrát nepravomocně osvobozen, ale čeká se na verdikt odvolacího soudu, k němuž podal státní zástupce odvolání.
