„Cítí vinu za hladomor v Africe“. Rozsudek, který zachránil Redla před vězením

Už téměř čtrnáct let má trestně stíhaný Michal Redl – policií nedávno označený za hlavu gangu, který měl vysávat peníze z pražského dopravního podniku – kvůli údajnému duševnímu onemocnění omezenu svéprávnost.

V nejhorším psychickém stavu byl zlínský podnikatel na konci roku 2008, kdy o jeho způsobilosti k právním úkonům a k nakládání s majetkem poprvé rozhodoval plzeňský okresní soud.

Tak alespoň vyznívá rozsudek z té doby, pod nímž je podepsána soudkyně Vlasta Chaloupková. Posléze bylo ještě třikrát přezkumné řízení – v letech 2014, 2018 a naposledy letos – nikdy už ale Redlovo duševní onemocnění nebylo popsáno jako na samém začátku.

„V období přibližně posledních tří měsíců se chování (Michala Redla) rapidně změnilo… Začal pociťovat jakýsi fiktivní pocit viny, který chce odčinit. Začal se intenzivně zajímat o činnost nadací a podobných dobročinných organizací. Uvedeným organizacím zasílá nepřiměřené peněžité dary. Ztratil zcela kontakt s realitou,“ stojí v rozsudku ze 7. listopadu 2008. 

Seznam Zprávy si jej vyžádaly společně s dalšími třemi podle zákona o svobodném přístupu k informacím.

Hypertrofovanou potřebu pomáhat dokresluje i informace, že Redl chtěl jedné z nadací darovat i dům vlastněný jeho otcem a překvapilo jej, když u něj pro tento nezištný čin nenašel pochopení.

Redlovy návaly dobročinnosti měly vést k emočně vypjatým situacím, kdy podnikatel cítil spoluodpovědnost za celý svět.

„Při každém setkání vede debaty o nutnosti pomoci opuštěným dětem a rozhovor vždy končí pláčem, při kterém se sebeobviňuje například z dětského hladomoru v rovníkové Africe,“ je doslova uvedeno v textu.

Posudek soudního znalce hovořil o závažné duševní poruše s nejistou prognózou. Pro omezení svéprávnosti se tehdy vyslovil i Redlův ošetřující lékař.

Sám podnikatel se ale při výslechu vyjádřil v tom duchu, že s omezením způsobilosti k právním úkonům a majetkovým transakcím nesouhlasí, že jsou i „jiné metody a formy“.

Jím prezentovaný názor nakonec nepřevážil. Vážnost duševního stavu dokreslila skutečnost, že v době vynesení rozsudku byl Redl hospitalizován na psychiatrii. A to už poněkolikáté v řadě.

Je třeba ale také připomenout, za jakých okolností plzeňský soud tehdy o omezení svéprávnosti rozhodoval.

Podnikatel Michal Redl se totiž v roce 2002 zapojil do tunelování společnosti Technology leasing. Protikorupční policie dospěla k závěru, že Redl finanční podvod organizoval společně s později nechvalně proslaveným mafiánským bossem Radovanem Krejčířem.

Koneckonců Redl byl od roku 2003 trestně stíhán. Obvinění mu bylo sděleno společně s Krejčířem i v další kriminální kauze kolem firmy M5.

A právě krátce po zahájení trestního stíhání měly u Redla popsané psychické problémy naplno vypuknout. V uvedeném rozsudku z roku 2008 se píše, že první potíže spojené s podstatnou změnou chování u něj začaly v roce 2004.

Změny nálad údajně vypozorovali jeho blízcí, kteří později iniciovali i soudní řízení o svéprávnosti. Všimli si časté plačtivosti, uzavřenosti a nekomunikativnosti.

V roce 2005 měl Redl pod nátlakem okolí poprvé vyhledat psychiatra, který u něj zjistil depresivní poruchu a zahájil ambulantní léčbu.

„Léčba nebyla úspěšná a vyústila v dlouhodobou hospitalizaci na psychiatrické klinice Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci,“ píše se dále v rozsudku, který Seznam Zprávy od soudu obdržely v anonymizované podobě.

První hospitalizace nepomohla a ještě ten samý rok (2006) byl Redl na psychiatrii v Olomouci léčen znovu.

K dalšímu zhoršení psychického stavu dle rozsudku došlo v roce 2007. „Po stabilizaci základních životních funkcí byl opět přeložen na Psychiatrickou kliniku v Olomouci,“ stojí v textu.

Žádost o omezení svéprávnosti dorazila na plzeňský soud v témže roce, kdy ani léčba elektrošoky údajně nepřinesla očekávané výsledky.

Soudní rozhodnutí o omezení svéprávnosti vedlo k tomu, že státní zástupce v kauzách Technology leasing i M5 Redlovo stíhání zastavil.

Pravomocný rozsudek v prvním případu padl v roce 2012, už bez Redlovy účasti. Ani Redlův kolega Radovan Krejčíř, kterému tehdy soud vyměřil osm let, si verdikt o trestu v soudní síni nevyslechl.

Už v roce 2005 totiž uprchl z Česka a dočasný úkryt našel na Seychelách. Dnes kvůli jiné závažné kriminalitě, včetně podílu na vraždách, pobývá v jihoafrickém vězení.

Nelze přitom zapomínat, že i hlavní boss Krejčíř se v době trestního stíhání snažil o pomoc psychiatrů.

Posudek mu vypracoval i známý psychiatr Jan Cimický.

„Vím bezpečně i od našich tehdejších informátorů, že Krejčíř s Cimickým byl v kontaktu minimálně od roku 2003. Krejčíř se prokazatelně s pomocí psychiatrických posudků snažil vyvinit a své trestní stíhání zastavit,“ uvedl už loni pro Seznam Zprávy bývalý elitní detektiv protikorupční policie Karel Tichý.

Připomněl, že u Krejčíře našli i jeden moták, kde si pečlivě zapsal poznámky o odměnách v řádu milionů pro blíže neuvedené lékaře a znalce.

Právě Karel Tichý se několik let kriminalitou páchanou skupinou kolem Krejčíře zabýval. V době vyšetřování se dle vlastních slov opakovaně sešel i s Redlem, který v jisté době zvažoval, že svou vinu dozná a začne spolupracovat. Posléze ale otočil a společně se svými advokáty začal podle něj „hrát“ psychické potíže.

„Osobně jsem na něm nikdy žádné známky psychické poruchy nepozoroval,“ říká Karel Tichý. Obdobné pochybnosti naznačili i policisté v aktuální korupční kauze kolem dopravního podniku, jak vyznívá z usnesení o zahájení trestního stíhání.

Mimochodem Redl je v něm vylíčen také jako uživatel kokainu, nikoliv psychofarmak.

Poté, co soud v roce 2012 v kauze Technology leasing odsoudil celou organizovanou skupinu vyjma Redla, začal se Redlův psychický stav zase zlepšovat. Lze to dovodit z dalších tří rozsudků.

Přezkumný rozsudek plzeňského soudu z roku 2014 už onemocnění tak dramaticky jako v roce 2008 nelíčí, byť některé potíže popsal také.

„Ve stavech dekompenzace má tendenci k nepřiměřeným výdajům a neadekvátním krokům,“ stojí v textu o Redlovi.

„Z provedeného dokazování je patrno, že posuzovaný trpí duševní poruchou, která není přechodná, je trvalého rázu,“ uvedla v rozsudku soudkyně Jana Tlustá. Tentokrát už Redl s prodloužením omezené svéprávnosti o další tři roky souhlasil.

To samé se opakovalo v roce 2018, kdy rozhodovala plzeňská soudkyně Veronika Burianová. Redl před soudem uvedl, že je „v zásadě spokojen se stávajícím stavem“. Sdělil také, že jeho zdravotní stav „kolísá“, byť medikaci řádně užívá.

Jak už Seznam Zprávy popsaly, další přezkumné řízení proběhlo letos v květnu, kdy byl Redlovi stav omezené svéprávnosti prodloužen o dalších pět let. Opět jako v roce 2014 byla u toho soudkyně Tlustá.

Nejde ale o definitivní verdikt. Plzeňské státní zastupitelství se rozhodlo odvolat. Má jako mnoho dalších pochybnosti, zda popsané zdravotní potíže odpovídají realitě.

Z četby rozsudků se skutečně může zdát, že se Redlovo onemocnění oproti stavu před 14 lety zlepšilo. Dle popsaných symptomů by zlínský podnikatel měl trpět bipolární afektivní poruchou, případně schizoafektivní poruchou.

Sám podnikatel před soudem naposledy uvedl, že za „poslední dva až tři roky k žádné významné atace nedošlo“, domnívá se, že onemocnění má „v podstatě pod kontrolou“. Obdobně stav popsala v roli svědka i jeho přítelkyně.

Už žádné hospitalizace, žádné elektrošoky a také žádné záchvaty dobročinnosti.