„Čistili nám 140 kontejnerů s kyanidy ročně,“ řekl svědek k otravě Bečvy

Okresní soud ve Vsetíně v případě otrávené Bečvy pokračuje ve výslechu svědků. Zjišťuje, zda měla obžalovaná firmy Energoaqua všechna potřebná povolení pro nakládání s nebezpečnými odpadními vodami.

Před soudem dopoledne vypovídal Robert Lovecký z vedení rožnovské firmy Liss, a.s. Společnost má provozovnu v průmyslovém areálu bývalé rožnovské Tesly. O čištění odpadních vod se tam stará obžalovaná firma Energoaqua.

Podle státního zástupce Jiřího Sachra právě tato společnost otravu řeky v září roku 2020 zavinila. Energoaqua tovární areál v Rožnově pod Radhoštěm spravuje. Obžalobě čelí také její jednatel Oldřich Havelka. Jakoukoli vinu od počátku odmítá. Jeho dnešní vyjádření redakce zjišťuje.

Firma Liss při výrobě elektronických součástek produkuje také kyanidové vody. Vznikají pokovováním materiálů. V době otravy Bečvy měla podle Loveckého smlouvu se společností Energoaqua uzavřenou smlouvu na čištění odpadních vod. „Měli jsme v areálu vlastní čisticí stanici, ale část jsme převáželi na stanici firmy Energoaqua,“ sdělil Lovecký.

Kyanidové vody podle něj převáželi ve speciálních kontejnerech na vysokozdvižných vozících. „V roce 2020 jsme produkovali asi 140 IBC kontejnerů s kyanidy ročně,“ dodal.

O havárii se prý dozvěděl z médií. „Byl to pro nás šok. Později také pachuť, protože samozřejmě nebylo příjemné povědomí, že nakládáme s kyanidy,“ řekl Lovecký. Po otravě Bečvy v září roku 2020 byl areál i řeka pod drobnohledem úřadů. Několikrát byly mírně překročeny některé limity látek v řece, které se však netýkaly kyanidů.

Čistírna Energoaqua na konci roku 2020 s firmou Liss ukončila smlouvu ohledně čistění odpadních vod. „Kyanidové vody jsme začali předávat firmě Suez,“ doplnil Lovecký.

Další detaily u soudu popsal technolog firmy Liss Vít Kašpárek. „Energoaqua nám rozvázání smlouvy vysvětlila tak, že musí udělat revizi jímek,“ uvedl. Firma nyní odpadní vody převáží na čističku společnosti Toma Otrokovice.

Svůj vlastní provoz podle zaměstnanců loni v červenci vylepšila. „Naši úpravnu vody jsme tehdy modernizovali a kyanidové oplachy už si čistíme sami,“ doplnil Kašpárek.

Před soudem ve čtvrtek ráno vypovídala také svědkyně Ladislava Kučná. Bývalá zaměstnankyně Okresního úřadu ve Vsetíně i od roku 2001 zřízeného Krajského úřadu ve Zlíně řekla, že vzhledem ke změnám v zákonů panovaly ohledně nakládání s nebezpečnými látkami nejasnosti. Na odborech životního prostředí, kde pracovala, si metodické pokyny vyjasňovali s nadřízeným Ministerstvem životního prostředí.

Ve firmě Energoaqua, která se stará o čištění odpadních vod v rožnovském továrním areálu, byla opakovaně na kontrole. Podle ní byl průmyslový prostor dostatečně technologicky vybavený.

Soud citoval z jednoho ze stanovisek Odboru životního tehdejšího Okresního úřadu ve Vsetíně. Pocházelo z přelomu tisíciletí. Úředníci si byli vědomi závažné situace z hlediska zneškodňování závadných látek na Vsetínsku. Za optimální považovali řešení, aby čistírna odpadních vod na svém zařízení likvidovala určené látky, včetně jedů.

„Co si vzpomínám, areál rožnovské Tesly byl jeden z mála areálu v regionu vybavených potřebnými technologiemi. Mohla nakládat s různými druhy nebezpečných látek,“ řekla před soudem. Dané látky byly jasně katalogizované.

„Usoudili jsme, že lidi, kteří tam pracovali i 30 let, neustále s chemikáliemi pracovali a k tomu mají potřebnou čistírnu. Tehdy byla na vysoké úrovni,“ dodala.

V nadsázce dodala, že „když úředníci chtěli na kontrolách něco najít, vždycky něco našli“.

V dopoledním programu promluvil také Petr Šrom z rožnovského stavebního úřadu. V minulosti dal kladné stanovisko k územnímu rozhodnutí na využití lagun jako zásobárny surové vody. „Shromáždil jsem všechny potřebné podklady a vydal kladné stanovisko. Za mě firma splnila, co měla,“ sdělil soudkyni.

Vsetínský okresní soud se otravou Bečvy z roku 2020 ve čtvrtek zabývá na svém šestém jednání.  Podle obžaloby ekologickou katastrofu způsobily kyanidy a šestimocný chrom.

Verzi státního zástupce od počátku zpochybňují rybáři i část vědců. Oponují, že jedovaté kyanidy nemohly téct řekou 3,5 kilometru, aniž by nezabíjely ryby. Otrava řeky se totiž projevila až v takové vzdálenosti od výpustě firmy Energoaqua ve Valašském Meziříčí.