Církvi přišlo v restituci přes 300 milionů. Stejně je v exekuci

Pravoslavná církev, druhá nejpočetnější denominace v Česku, nemůže momentálně nakládat se svým majetkem. Na jedenácti jejích nemovitostech visí exekuce.

Církev s 41 tisíci věřícími, které do roku 2020 podle oficiálních údajů připlynulo do rozpočtu z církevních restitucí zhruba 280 milionů korun, má exekutory obstaveno mimo jiné sídlo Pražské pravoslavné eparchie v honosné vile v pražské Bubenči, dále zámek Brnky ve Zdibech u Prahy nebo pravoslavné kostely v Rakovníku, v Kolíně či v Nymburku.

Na nemovitostech visí plomba v katastru nemovitostí a jako důvod obstavení je uvedeno, že pravoslavná církev dluží 137 tisíc korun Vojenské zdravotní pojišťovně za neuhrazené zdravotní pojištění zaměstnanců a dalších 50 tisíc korun činí penále za neuhrazené pojistné. K tomu je třeba přičíst další poplatky, které dlužnou částku ještě navýší.

„Dluh se táhne obdobím 2011 až 2020 a v tuto chvíli není zaplacen. Provádíme další kontrolu a budeme pokračovat ve vymáhání,“ sdělil Seznam Zprávám mluvčí Vojenské zdravotní pojišťovny Jan Mates.

Z veřejně dostupných dokumentů plyne, že Vojenská zdravotní pojišťovna začala soudně vymáhat nedoplatky na pojistném v polovině listopadu minulého roku, koncem letošního března nařídil Obvodní soud pro Prahu 6 exekuci.

Vedoucí úřadu Pražské pravoslavné eparchie Jan Beránek je přesto dokumenty o exekuci překvapen. „To nevím, tento dokument o zahájení exekuce, který mi ukazujete, vidím poprvé, ale zjistím to,“ slíbil. Otázky na solventnost eparchie zároveň bagatelizuje.

„Exekuci na vás uvalí, když nezaplatíte za parkování,“ tvrdí vedoucí úřadu.

Jan Beránek také záhy poslal redakci e-mail s potvrzením, že pravoslavná církev právě zaplatila 225 tisíc korun soudnímu exekutorovi Juraji Podkonickému. „Je to dokument potvrzující úhradu dlužného pojištění a penále pro Vojenskou zdravotní pojišťovnu,“ uvedl Jan Beránek a přidal vysvětlení, že „dluh i prodlení s platbou bylo způsobeno chybou a opomenutím“.

Plomba na nemovitostech však na katastru stále visí, a jak navíc zjistily Seznam Zprávy, závazky pravoslavné církve problémem u Vojenské zdravotní pojišťovny nekončí.

„V současné době evidujeme dva neuhrazené vykonatelné výkazy nedoplatků na pojistném, které jsou ve výši bezmála 10 tisíc korun, a dlužné penále 16,5 tisíce,“ napsala redakci například mluvčí České průmyslové zdravotní pojišťovny (ČPZP) Elenka Mazurová, když Seznam Zprávy oslovily s dotazem na platební morálku pravoslavné církve také další zdravotní pojišťovny.

Dluhy u zmíněné církevní instituce pak eviduje také Odborová zdravotní pojišťovna (OZP). „Proti zmíněnému subjektu žádné exekuční řízení nevedeme, evidujeme však dluh z minulého období,“ napsala Seznam Zprávám mluvčí pojišťovny Nicol Lenertová. Výši dluhu neupřesnila s odůvodněním, že rok 2021 ještě nebyl vyúčtován, a tudíž by prý nešlo o úplnou informaci.

Jak je na tom pravoslavná církev s bilancí u Generálního finančního ředitelství, Finančního úřadu pro hlavní město Prahu či u České správy sociálního zabezpečení, se zjistit nepodařilo. S odkazem na povinnost mlčenlivosti odmítly tyto instituce informace o případných nedoplatcích ze strany církve poskytnout.

O dalších závazcích církve mlčí i vedoucí úřadu Pražské pravoslavné eparchie. Na otázky, jak je to s ostatními dluhy, neodpověděl.

Že má pravoslavná církev finanční problémy, však Jan Beránek neskrývá.

„Situace v církvi není zdravě nastavená. Je třeba udělat strukturální změny. Většina peněz, které přicházejí z církevních restitucí, jde na běžný provoz a platy duchovním, a tím pádem není prostor na investování do budoucího finančního zajištění,“ uvedl.

Už minulý týden Seznam Zprávy upozornily, že v církvi se masově propouští – o práci přišlo bezmála čtyřicet procent zaměstnanců. Hlava pravoslavné církve arcibiskup Michal Dandár e-mailem duchovním oznámil, že ukončuje pracovní poměr s 52 žalmisty, tedy duchovními nižšího stupně, kteří pomáhají kněžím se správou kostelů, zpívají během bohoslužeb nebo čtou z Písma.

Podle Jana Beránka však ani takové personální úpravy nestačí. „Je potřeba redukovat počet zaměstnanců ještě víc. Řekněme na takových 55 až 60 procent, což znamená, že ukončíme poměr s ještě zhruba 30 duchovními,“ avizuje další arcibiskupovy kroky.

V praxi to znamená, že v Pražské pravoslavné eparchii zůstane z původních 127 jen 45 duchovních a osm administrativních pracovníků. „Při dnešních mzdách si nedovedu představit, že si menší farnosti budou moci dovolit vlastního kněze,“ míní vedoucí úřadu.

Radikální snižování počtu duchovních přichází přitom v době, kdy počet věřících roste. Před deseti lety se pravoslavné církvi hlásilo 20 tisíc lidí, minulý rok jich bylo jednou tolik.

I když Jan Beránek říká, že církev nemá navzdory přísunu milionů z restitucí prostředky na investice, Seznam Zprávy v srpnu 2020 zjistily jinou skutečnost. Arcibiskup Michal Dandár koupil za církevní peníze neobyvatelnou ruinu zámku Brnky u Zdib nedaleko Prahy za deset milionů korun.

V roli prodávajících tehdy stáli na druhé straně bývalý starosta Zdib za ČSSD Jan Tvrdý, někdejší politik Věcí veřejných Tomáš Jarolím a předseda Spolku pro obnovu a provozování zámku Brnky Vladimír Černil. Podle dokumentů, která má redakce k dispozici, neobyvatelnou nemovitost předtím v roce 2007 získali od původního majitele za jednu korunu. Navíc se ukázalo, že na pozemku a zastavěné ploše visí zástavní právo za pohledávku ve výši 109 milionů korun, kterou drží společnost Silverdime Limited se sídlem ve Velké Británii.

V katastru nemovitostí je zástava dodnes uvedena, přestože arcibiskup Michal Dandár před dvěma lety tvrdil, že se řeší její výmaz. „Teď to řešíme soudně, aby se udělal ten výmaz,“ vysvětloval v polovině srpna 2020. „Oni mi řekli, že to bude vymazáno. Já vám říkám, že běží výmaz. Tak se s tím spokojte,“ ukončila tehdy hlava pravoslavné církve rozhovor a více se o ruině v Brnkách nechtěla bavit.

Dnes vedoucí úřadu eparchiální rady Jan Beránek říká, že netuší, proč pravoslavná církev tehdy objekt koupila, v jaké fázi zástavní výmaz je a ani co s ruinou bude dál.

„Já to vnímám jako nešťastnou akvizici, ideálně by se toho měla církev zbavit s takzvanou černou nulou,“ míní.

Že by však církev našla peníze na opravu zámku a vybudovala tam hospic, který tehdy avizovala, o tom silně pochybuje. Arcibiskup Michal na otázky Seznam Zpráv dlouhodobě nereaguje. „S médii nekomunikuje,“ konstatuje lakonicky Jan Beránek.