Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Podnikatel Michal Petřík se 19. září měl účastnit soudního líčení, kde se brání obžalobě z manipulace při přidělování dotace. Musel se ale omluvit.
Ve stejný den totiž pořádal a moderoval svou placenou konferenci zaštítěnou antimonopolním úřadem. Jeho předseda Petr Mlsna, který mimo jiné dohlíží na zakázky až za 900 miliard ročně, byl na Petříkově akci hlavním hostem. A to přesto, že Seznam Zprávy už předtím na problémy Michala Petříka se zákonem upozornily.
Reportéři nyní zmapovali další podezření, která se kolem Michala Petříka objevila. Tentokrát se netýkají dotace, ale přímo veřejných tendrů.
Za soutěže, s nimiž v minulosti radila bývalá Petříkova společnost Ropro ústeckému hejtmanství, udělily kontrolní orgány kvůli závažným porušení zákona sankce ve výši desítek milionů korun. Než ale hejtmanství peníze začalo vymáhat, Petřík firmu prodal a soud ji později kvůli neplnění zákona nechal zlikvidovat.
Část peněz za sankce už zaplatila firma samotného Ústeckého kraje, o další desítky milionů se stále soudí se státem. Michal Petřík dnes pod hlavičkou jiných firem kasíruje miliony korun za to, že dalším veřejným institucím radí, jak co nejlépe veřejné peníze soutěžit.
Také nadále inzeruje spolupráci s antimonopolním úřadem, který se za Petříka postavil už po prvním zjištění reportérů: když se Seznam Zprávy tehdy ptaly na Petříkovu obžalobu, ÚOHS tvrdil, že o ní sice nevěděl, ale že na spolupráci nevidí nic problematického, protože respektuje presumpci neviny.
K novému pátrání Seznam Zpráv o Petříkově roli při pořádání sankcionovaných tendrů se mluvčí antimonopolního úřadu Martin Švanda odmítl vyjádřit s tím, že reportéři jednají neseriózně. Mezitím se od obžalovaného Petříka distancovaly některé jiné instituce, jejichž spoluprací se podnikatel zaštiťoval.
„Veškeré úkony prováděl Petřík“
V případě obžaloby v dotačním případě Michal Petřík tvrdil, že je vše nesmysl a soud ho osvobodí. Nyní – v redakci na nová zjištění reportérů dal ruce pryč i od pochybení své někdejší firmy Ropro. Právě s tím, že ji v roce 2012 prodal.
„O finančních korekcích k předmětným projektům jsem se dozvěděl až od vás. Nikdy dříve mě nikdo nekontaktoval, žádný nárok jsem nezaznamenal a nevím, jak nový majitel na případné odpovědnostní nároky reagoval – to se musíte zeptat jeho, nikoliv mě,“ napsal v písemném vyjádření. Přímo – v telefonickém rozhovoru – odpovídat na dotazy reportérů nechtěl.
Michal Petřík figuroval ve firmě Ropro jako spolumajitel a také člen představenstva či jeho předseda. Ústecký kraj v období kolem roku 2010 svěřoval této firmě řízení tendrů za peníze z evropských fondů pod hlavičkou Sdružení pro rozvoj Ústeckého kraje, jehož byla Ropro členem. Kontrolní orgány později odhalily závažná porušení zákona o veřejných zakázkách.
A například za zakázku pojmenovanou „Rekonstrukce úseku I/7 – Louny–Ročov–hranice kraje, silnice II/229“ v roce 2020 definitivně potvrdilo Ministerstvo financí sankci ve výši více než 64 milionů korun. A to kvůli nedodržení transparentnosti.
„Zadávací řízení zajišťovalo Sdružení pro rozvoj Ústeckého kraje, když hlavním aktérem byla společnost Ropro s tím, že veškeré úkony prováděl Mgr. Petřík,“ shrnuje analýza advokátní kanceláře Kříženecký & partneři, kterou si ohledně problematických tendrů nechal v 2020 Ústecký kraj vypracovat a reportéři ji mají k dispozici.
Když se na to Seznam Zprávy zeptaly Michala Petříka, označil právní analýzu za nekvalitní. A tvrdil, že za kroky firmy, kterou dle obchodního rejstříku až do roku 2012 spoluvlastnil a kde šéfoval představenstvu, mohli být zodpovědní jiní lidé.
„Administrací veřejných zakázek se v naší společnosti věnovalo mnoho osob a také činily řadu administrativních úkonů. Řadu úkonů činil zadavatel. Bohužel však neuvádíte konkrétní úkony, není možné se vám konkrétně a zodpovědně vyjádřit,“ napsal Petřík.
Firma skončila v likvidaci
Podle mluvčí Ústeckého kraje Magdaleny Fraňkové se hejtmanství dodnes soudí, aby tuto dotaci vracet nemuselo. Kasační stížnost teď řeší Nejvyšší správní soud.
Pakliže kraj prohraje, zmíněná právní analýza upozorňuje, že po bývalé Petříkově společnosti hejtmanství nic nevymůže. „Společnost Ropro již právně neexistuje, jelikož její činnost byla ukončena likvidací,“ dodávají advokáti.
Do likvidace Ropro zhruba pět let potom, co ho Michal Petřík oficiálně opustil, poslal rejstříkový soud, protože měla nahlášené sídlo, ve kterém nebyla k dohledání. „Je zřejmé, že obchodní společnost již dlouhodobě nevyvíjí žádnou podnikatelskou činnost,“ zhodnotil později v závěrečné zprávě z roku 2018 likvidátor firmy David Papoušek.
Zjistil například, že nejsou k dohledání žádné firemní doklady a firma má nulový majetek. Zato dluží na 10,6 milionů korun, které neplatí.
Petříkova obžaloba
- Případ, za který byl Michal Petřík obžalován ve vedlejší linii kauzy ROP Severozápad, se týká dotace na rekonstrukci mosteckého hotelu Cascade. Jeho zástupce žádal o peníze z Evropské unie na opravu patra hotelu, která se však uskutečnila několik let předtím.
Michal Petřík se i od osudu své bývalé firmy distancuje. Uvádí, že ji prodával v dobré ekonomické kondici a mohla dále fungovat. „Měla nasmlouvanou práci, měla kvalitní zaměstnance a externí spolupracovníky, byla bonitní, vlastnila majetek a měla dobrou finanční situaci a také finanční výhled,“ uvedl Petřík s tím, že případné škody mohla uhradit pojistka. „V době, kdy jsem společnost vlastnil, jsme měli sjednanou pojistku na profesní odpovědnost ve výši 20 milionů korun, co si vybavuji,“ dodal podnikatel.
Peníze vymohli sami po sobě
Reportéři ovšem zjistili, že potom, co Petřík v roce 2012 firmu prodal, kontrolní orgány udělily sankce i za mnohé další zakázky, o něž Ropro staralo. Hejtmanství, které nemůže peníze nárokovat po zlikvidovaném Ropro, je v některých případech už částečně vymohlo po vedoucím členovi Sdružení pro rozvoj Ústeckého kraje, jehož bylo Ropro dalším členem a které vše zaštiťovalo.
Peníze tak hejtmanství fakticky vymohlo samo po sobě. „Škodu za projekty, které administrovalo sdružení, hradila Regionální rozvojová agentura Ústeckého kraje jako vedoucí účastník sdružení,“ potvrdila mluvčí Fraňková. V této agentuře měl největší podíl právě kraj a dnes agenturu vlastní dokonce ze sta procent.
Dobové interní vyhodnocení celého sdružení, které mají reportéři k dispozici, takto připsalo členovi Ropro zodpovědnost za sankce ve výši dalších zhruba 6,4 milionu korun v případě jiných zakázek. Petřík přesto argumentuje, že ani tady není jasné, za jaká konkrétní pochybení může Ropro.
„V rámci sdružení externích poradenských firem se mixovaly role jednotlivých poradenských společností,“ uvádí. „Je třeba se zeptat majitele společnosti v dané době, jak k případnému nároku přistupoval a nikoliv mě, když jsem danou společnost dávno nevlastnil,“ opakuje Petřík.
Nový majitel? Nekontaktní muž s 12 exekucemi
- Nového majitele Ropro se reportérům kontaktovat nepodařilo. Od roku 2015 byla firma napsaná na Lukáše Tihelku, který byl už v roce 2014 odsouzený za neplacení daní a dnes je ve dvanácti exekucích. Celkem Tihelka od roku 2012 figuroval v třiadvaceti firmách. Mnohé skončily v likvidaci, jiné jsou v problémech.
- K Tihelkovi Ropro doputovalo přes Václava Kotoru, který s Petříkem dodnes spoluvlastní jinou firmu. Kotorovi dle svých slov Petřík Ropro prodal. Za podmínek, které jsou ale důvěrné. „Myslím si, že za mé éry sankce po Ropro nikdo nepožadoval,“ řekl reportérům Kotora.
Právní analýza advokátní kanceláře Kříženecký & partneři připisuje Ropro i administraci další veřejné zakázky, u níž úřady značnou část dotace chtěly zpět – „Rekonstrukce úseku I/13 – Podbořany – Petrohrad, Silnice II/224“ . Advokáti vycházejí z rámcové smlouvy na poskytování služeb z roku 2010. Petřík byl tehdy šéf představenstva Ropro. Uložená sankce v tomto případě vyšplhala dokonce na více než 128 milionů korun.
K tomuto případu Petřík Seznam Zprávám řekl, že svou roli si nepamatuje. „Já se věnoval z podstatné části obchodní činnosti a vyřizování případných námitek nebo návrhů na přezkum veřejných zakázek a do administrací jsem prakticky nevstupoval,“ napsal Petřík.
Nezákonné omezení soutěže
I tady ale dle pozdějších rozhodnutí příjemce dotace nezákonně omezil soutěž. „A to tak, že před samotným losováním, kterým mělo být provedeno omezení počtu zájemců, neumožnil zástupci zájemců zkontrolovat losovací zařízení, dále že před zahájením losování neumožnil zaměnit losovací zařízení a konečně, že omezení počtu zájemců neprovedl řádně a způsobem vylučujícím jakékoliv pochybnosti,“ praví se v analýze.
V této kauze k vymáhání nedošlo. Loni v únoru po letech přetahování Nejvyšší správní soud rozhodl, že se nic platit nebude. Nikoliv ale proto, že by se nepravosti nestaly. Ale proto, že nárok státu je promlčený, protože ho úřady začaly vymáhat pozdě.
Půlmilionová pokuta za Petříkovu „losovačku“
- Ropro nepracovalo jen pro Ústecký kraj, ale i pro některá města. Michal Petřík jmenovitě figuruje ve starším verdiktu antimonopolního úřadu, kterým instituce – ještě pod jiným vedením – v roce 2015 udělila půlmilionovou pokutu Chomutovu.
Univerzita dala ruce pryč
Petřík dnes provozuje poradenský byznys, v němž se mimo jiné prezentuje partnerstvími s obřími zadavateli veřejných zakázek. Tím, že s firmami Petříka spolupracují i další instituce, svou spolupráci s Petříkem obhajoval i antimonopolní úřad. Jak ale reportéři zjistili, loga některých z nich následně se sekce „naši partneři“ Petříkových webů mizela.
Účastníky své placené zářijové konference podnikatel například lákal na jméno a fotografii vedoucího odboru veřejných zakázek Masarykovy univerzity Martina Hadaše. Ten ovšem ještě před konáním akce na dotaz Seznam Zpráv odvětil, že se účastnit nebude.
„Pořadatelům konference jsem tuto informaci oznámil v týdnu následujícím po uveřejnění vámi zmiňovaného článku. O obžalobě pana Petříka jsem netušil, dozvěděl jsem se o ní z vašeho článku,“ konstatoval expert. Zmizelo i logo vysoké školy z webu Petříkova časopisu Veřejné zakázky, který konferenci s poplatkem 6500 korun na hlavu pořádal.
Stejně tak na tomto webu už není ani logo pražského dopravního podniku. Dozorčí rada městské firmy, která měla loni obrat 27 miliard, totiž v reakci na texty Seznam Zpráv vedení vyzvala, aby s platformou Petříka utnulo kontakty. Podle předchozího zjištění reportérů uzavřel podnik s Petříkovými firmami bez tendru od roku 2021 smlouvy na poradenství za téměř 2,5 milionu s daní.
„Proběhlo zasedání dozorčí rady, která doporučila dopravnímu podniku ukončit spolupráci a dosáhnout toho, aby logo nebylo na stránkách platformy,“ řekl Seznam Zprávám předseda dozorčí Rady Zdeněk Hřib (Piráti). Seznam Zprávy se od dopravního podniku pokoušely zjistit, jak na výzvu zareagovali. Ani po více než 14 dnech a několika urgencích to šéf komunikace městské firmy Daniel Šabík neupřesnil. „Dopravní podnik toto doporučení vzal na vědomí,“ odepsal pouze mluvčí.
Loga partnerů zmizelá z webu
Hřib chce řešit i spolupráci Petříka s pražským magistrátem. Ten v roce 2022, už po Petříkově obžalobě, s jednou z jeho firem uzavřel smlouvu na poradenství za 1,4 milionu, mimo jiné v souvislosti se strategií zodpovědného zadávání veřejných zakázek. Bylo to opět bez tendru a magistrát oslovil přímo Petříka.
„Dáme to na koaliční jednání. Za mě je to neakceptovatelné,“ komentoval to nyní náměstek pražského primátora Hřib.
Petřík už dříve – po několika upozorněních a výhružkou právními kroky, stáhl z webu logo Ministerstva pro místní rozvoj, s nímž byl ve střetu kvůli tomu, že resort připravuje reformu antimonopolního úřadu, která by měla oslabit vliv předsedy Mslny.
Petřík musel vymazat i avízo údajného partnerství s podřízeným Centrem pro regionální rozvoj.
„Logo jsme nechali odstranit v okamžiku, kdy byla zveřejněna zpráva o obvinění pana Petříka. Stejně bychom postupovali i v jakémkoli obdobném případě. Navíc o zařazení mezi partnery jsme nevěděli, žádnou partnerskou či obdobnou smlouvu jsme s časopisem Veřejné zakázky ani Nákupním klubem neměli. Pouze jsme se účastnili vzdělávacích akcí a odborných platforem, které pořádal,“ řekla Seznam Zprávám Markéta Reedová z centra.
Petřík se ale dále může prezentovat tím, že mu krom vedení českého antimonopolního úřadu přijel na konferenci vystoupit šéf toho slovenského.
A nebo že tam mluvil předseda senátu Krajského soudu v Brně David Raus. Ten argumentoval, že se účastní odborné akce. „Pro mě nová informace o trestním řízení je okolností, kterou budu samozřejmě zvažovat ve vztahu k mé účasti na konferencích pořádaných tímto časopisem v budoucnu,“ reagoval soudce, který řeší rozhodnutí antimonolního úřadu. Mlsna mu v roce 2022 udělil medaili za přínos hospodářské soutěži a veřejným zakázkám.
Sám antimonopolní úřad prezentoval na oficiálním profilu na sociální síti účast Mlsny a dalších členů nejvyššího vedení úřadu na Petříkově „výborně obsazené konferenci“.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS)
- Předseda ÚOHS rozhoduje ročně jen o vyšších desítkách veřejných zakázek. Jedná se však o ty nejvýznamnější. Jejich průměrný roční objem je 40 miliard korun, tedy více než desetina všech zakázek v režimu zákona.
- Od svého jmenování v roce 2020 už měl Petr Mlsna na stole alespoň jednu zakázku dvanácti ministerstev a deseti krajů (tedy naprosté většiny). Celkem už rozhodoval o zakázkách těchto úřadů nejméně 94krát. Toto číslo je navíc podhodnocené, neboť nezahrnuje běžící spory ani spory podřízených organizací (např. krajských správ silnic nebo firem v gesci jednotlivých ministrů – např. České dráhy, Česká pošta).
- Každý ministr či hejtman má za funkční období zhruba 90% šanci, že aspoň o jedné zakázce jeho úřadu bude rozhodovat předseda ÚOHS. Tato rozhodnutí přitom mají významnou váhu nejen ekonomickou, ale i politickou. Na verdiktu předsedy závisí úspěch klíčových projektů typu dostavby metra nebo digitalizace stavebních úřadů. Rozhodnutím předsedy může dojít k jejich povolení, zdržení či úplnému restartu.
- Předsedu na návrh vlády jmenuje prezident republiky. Vláda si tedy do značné míry volí vlastního kontrolora, případně rozhoduje o prodloužení jeho mandátu. Petra Mlsnu vybrala vláda Andreje Babiše (ANO) v neprůhledném tendru poté, co ho na Hradě přijal Miloš Zeman a vyjádřil mu podporu.
- ÚOHS (nikoliv předseda) se může sám rozhodnout a kontrolovat jakéhokoli zadavatele veřejných zakázek – ať už z vlastní iniciativy, nebo na základě podnětu.
Zdroj: analýza Jiřího Skuhrovce, Datlab institut, z. s.