Chovatelé vzácných jelenů proti úředníkům: Roky se přou o razítko

Miroslav Ludvík sedí za stolem ve své kanceláři, před sebou stohy dokumentů. „Těch popsaných papírů – a stejně pořád nevíme, na čem jsme,“ říká tak trochu rezignovaným hlasem.

Ludvík je šéfem firmy Enlino, která v Žehušicích na Kutnohorsku vlastní zámecký areál a s ním oboru, ve které se už 190 let chovají bílí jeleni – světově jedinečný druh zvěře se světlou srstí a modrýma očima, jehož původ je dodnes tak trochu záhadou.

Firma se už několik let snaží založit další oboru, a chov díky ní tak lépe zabezpečit.

Ale naráží na to, co Miroslav Ludvík zmiňuje nad šanony a mapami rozloženými po stole: Ani po nekonečném dopisování s úřady nemá stále v rukou rozhodnutí, jestli obora smí vzniknout, či nikoli.

Je to i proto, že úředníci – a to je potvrzené černé na bílém – chtěli po firmě v rámci schválení obory splnění nesmyslných úkolů a zajištění dokladů, které podle zákona vůbec chtít neměli.

A nyní jim dokonce kvůli opakujícím se chybám a průtahům tento případ vzal nadřízený krajský úřad. A bude povolení obory řešit sám.

První žádost o vznik nové obory podala firma, patřící rakouskému byznysmenovi, v červnu roku 2020. Plán zněl, že několik kilometrů od hlavní zámecké obory vznikne ještě jedna, kam by se přesunula část ze 150 kusů zvěře. Mimo jiné kvůli bezpečnosti.

„Roste riziko, že v oboře vypukne nějaká infekce. A my pak o tenhle vzácný chov přijdeme. Proto je lepší mít jeleny na dvou místech,“ vysvětluje Ludvík z firmy Enlino.

Firma nepředpokládala problémy: Obora měla vzniknout v jejím vlastním lese a podle svého mínění doložila vše, co zákon vyžaduje – například studii vypracovanou odborníky, vyjádření veterinární správy i jednoduché zakreslení hranic obory do mapy. Dokumenty odeslala na odbor životního prostředí Městského úřadu v Přelouči, pod který budoucí obora spadá.

Od podání žádosti v roce 2020 ale uplynul rok a půl zmatků, kdy nebylo zcela jasné, jak úředně správně novou oboru povolit a jak by měla žádost vypadat. „Trvalo dlouho, než jsme si to vyjasnili,“ uznává Jan Feranec, vedoucí odboru životního prostředí na přeloučské radnici.

Když už byl postup vyřešený, začali na odboru životního prostředí klást různé požadavky, přičemž mnoho z nich pak odvolací krajský úřad zase rušil. S odůvodněním, že městský úřad porušil zákon a že jde o povinnosti, které vůbec neměl vyžadovat.

Například: Jeden z prvních požadavků městských úředníků zněl, ať firma nejprve oboru oplotí. Samozřejmě po získání stavebního povolení.

Jenže firma už před tím doložila písemně stanovisko Ministerstva zemědělství, podle nějž plot není podmínkou pro vznik obory – protože teoreticky hrozí, že obora nedostane razítko a vynaložené peníze na plot přijdou vniveč. „Jiný postup by mohl vést k tomu, že bude vybudováno oplocení, a následně nebude uznána obora,“ napsal do stanoviska Martin Žižka, vedoucí odboru lesů, myslivosti a rybářství.

Přeloučští úředníci také požadovali, ať firma vypíše jména a adresy lidí, kteří vlastní v sousedství obory pozemky – protože půjde o účastníky řízení. Odvolací krajský úřad tuhle povinnost rovněž zrušil s tím, že si tyto údaje mají radniční úředníci zjistit sami. Se zdůvodněním, že je to jejich práce. Stejně tak byl podle kraje nedůvodný požadavek na vyjádření veterinářů k podmínkám chovu jelenů.

V dalších rozhodnutích Městský úřad v Přelouči zase žádost o oboru odmítl s tím, že namátkovou kontrolou našel chyby v popisu pozemků, které budou součástí budoucí honitby. Jednoduše že nesedí třeba čísla parcel nebo výměry.

Ale na to opět kraj při odvolání kontroval, že není možné takhle namátkově upozorňovat žadatele na chyby. Když už, tak vyjmenovat všechny nepřesnosti najednou – protože jinak by mohl žadatel doplňovat dokumenty donekonečna.

„Tato skutečnost může v konečném důsledku vést k situaci, kdy neobeznámený žadatel v dobré víře a z neznalosti odstraní jen část závad. Může pak nastat absurdní situace, kdy bude opakovaně vyzýván k doplnění a odstranění vad na základě dalších namátkových kontrol,“ upozornil krajský úřad v rozhodnutí z letošního července.

Krajský úřad sice konstatoval, že v celém řízení udělaly chyby obě strany, ale že v Přelouči „není zřejmá snaha správního orgánu aktivně pomoci žadateli vady odstranit.“

Právě proto si firma myslí, že jí úředníci hází klacky pod nohy. A jen hledají cesty, jak proces povolení obory neustále prodlužovat. „Povinností úřadu je postupovat tak, aby úřad žádosti vyhověl – pokud žadatel předloží všechno, co má. A ne aby si úředník vymýšlel další a další, s prominutím, účelové nesmysly,“ říká advokát firmy Sehnal.

Přeloučští úředníci se brání zaprvé tím, že dlouho nebylo podle zákonů jasné, jak přesně má proces povolení nové obory probíhat a co mají úřady po žadatelích požadovat. A ministerstva teprve nedávno postup sjednotila. „Každý říká něco trochu něco jiného. A my v tom pak lítáme,“ oponuje Jan Feranec, šéf odboru životního prostředí na Městském úřadu v Přelouči.

Podle Ferance měla žadatelská firma například v podkladech pro uznání obory obrovské chyby. Tedy při zadokumentování zmíněných pozemků, které podle Ferance nesouhlasily rozlohou, katastrálními čísly nebo i faktickým umístěním.

„A my jsme si s tím dali tuhle šílenou práci. Prošli jsme to pozemek po pozemku a dali to do pořádku,“ rozkládá Feranec po stole mnohastránkové excelovské tabulky. Jenže právě tohle nadřízený úřad – jak už zaznělo – v červenci rozhodl: Že zjištění přesných podkladů je jejich práce.

Přeloučští úředníci také napadají, že firma nečekala na rozhodnutí o oboře a les nakonec stejně před časem oplotila. Z jejich pohledu jde o stavbu vybudovanou bez povolení. A to je další okolnost, která podle nich brání vzniku obory.

Nevěří totiž oficiálnímu zdůvodnění firmy, že se jedná o takzvanou oplocenku – dočasnou ochranu lesa, například proti zvěři. Poukazují na to, že se kolem lesa vine devět kilometrů masivního plotu.

„Je to černá stavba, kterou se teď snaží legalizovat,“ říká vedoucí odboru životního prostředí Feranec.

Firma uznává, že v tomhle mohla být zdrženlivější. Zároveň odkazuje na oficiální stanovisko Ministerstva pro místní rozvoj. „Tato stavba nevyžaduje rozhodnutí o umístění stavby a zároveň ani stavební povolení či obdobný úkon stavebního úřadu,“ napsala Marcela Pavlová, náměstkyně pro řízení sekce výstavby a veřejného investování v dopise z listopadu roku 2020.

Ostatně i krajský úřad ve svých rozhodnutích do Přelouče vzkázal, ať tamní úředníci plot neřeší – že s uznáním obory nesouvisí. To ať se rozhodne v jiném řízení.

„Ano, trochu jsme se s oplocením utrhli dopředu,“ uznává advokát Sehnal. „Ale na druhou stranu: Klient měl černé na bílém od Ministerstva pro místní rozvoj, že vybudování plotu nic nebrání,“ vysvětluje.

Naposledy krajský úřad celý případ úředníkům z Přelouče odebral a bude o oboře rozhodovat sám. Důvod? Přeloučský úřad je podle kraje „nečinný“ - nesplnil nařízení z letošního března, aby nejpozději do 30 dnů o oboře vydal verdikt.

Po déle než třech letech od podání žádosti tak firma stále neví, jestli oboru bude moci zřídit. Přestože se jí vše na začátku zdálo jako celkem jednoduchá úřední operace. Navíc když obora leží uprostřed jejích vlastních pozemků, a odpadají tedy případné spory se sousedy.

Firma také ujišťuje, že les s oborou bude přístupný lidem – na procházky nebo na houby. V plotě vzniknou vstupní místa s otočnými branami.