Čeští diplomati v Hongkongu hostili ministra razícího represe proti opozici

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Už stovky členů opozice, novinářů, demonstrantů či bývalých opozičních zákonodárců zatkla od roku 2020 hongkongská policie na základě tamního bezpečnostního zákona. Za podrývání autority vlády hrozí zatčeným až doživotní tresty udělené při neveřejných procesech. Legislativu prosadila čínská komunistická vláda, která se tak snaží  omezit svobodu slova či shromažďování a dostat bývalou britskou kolonii pod definitivní kontrolu.

Američtí zákonodárci napříč stranami na to zareagovali tak, že na začátku listopadu představili zákon, který by v případě schválení uvalil sankce na 49 nejvyšších justičních představitelů Hongkongu. V čele s tamním ministrem spravedlnosti Paulem Lamem.

Česko ale zaujalo jiný přístup.

U příležitosti dne vzniku samostatného Československa pohostilo 27. října ministra Lama na akci pořádané pod hlavičkou generálního konzulátu v Hongkongu. Paul Lam se tam fotografoval přímo s generální konzulkou Klárou Jurčovou, jak popíjejí české pivo a on má projev. Účastí na české akci i fotografiemi se následně Paul Lam pochlubil na facebookovém profilu.

Za konzulát se k tomu vyjádřilo nadřízené Ministerstvo zahraničí. Argumentuje tím, že o zastoupení na oslavách státních svátků rozhoduje hongkongská administrativa sama. A Česko podle resortu nebylo jedinou členskou zemí EU, jejíž oslav se ministr Lam letos zúčastnil.

„Vztahy s Hongkongem mají těžiště v obchodně-ekonomické oblasti a nejdou nad obvyklý rámec vztahů spolupráce jiných členských států s ním,“ uvedla Mariana Wernerová z tiskového odboru Ministerstva zahraničí.

Předseda zahraničního výboru Senátu Pavel Fischer však postup české diplomacie kritizuje.

„Každá legitimizace totalitních režimů a jejich představitelů je od české diplomacie faul na české občany. Jde totiž o postup v přímém rozporu se zájmy ČR. Obzvlášť křiklavé je to v případě Hongkongu, kde sledujeme utahování šroubů komunistického režimu ČLR doslova v přímém přenosu,“ konstatoval senátor.

„Účast Paula Lama, ministra spravedlnosti Hongkongu, který systematicky posiluje roli represivních složek hongkongské justice a po jehož přidání na sankční seznamy volají američtí zákonodárci, působí na oslavách 28. října přinejmenším nevhodně. V kontextu definitivního odklonu od vlády práva v Hongkongu bych se nebál říct, že jde o nepochopitelný přešlap české zahraniční politiky,“ myslí si pak právník a sinolog Jan Vlček, který se problematikou dlouhodobě zabývá ve spolupráci s organizací Sinopsis.

Paul Lam navíc svou účast odprezentoval na sociální síti obšírněji a nemluvil jen o ekonomických vazbách. V prohlášení k účasti na oslavě českého státního svátku si mimo jiné pochvaluje i justiční spolupráci s Českem, kterou hodnotí jako dobrou.

Česko je podle expertů spolu s Portugalskem jedinou zemí v EU, která doposud nevypověděla takzvanou extradiční dohodu, kterou má s Hongkongem uzavřenou.

Hongkong tak může Česko žádat o vydání těch, kteří porušili jeho zákony. Zákon o státní bezpečnosti schválený v roce 2020 přitom kriminalizuje i ty, kteří se podrývání vlády komunististické strany dopustí i mimo Hongkong. Paragrafy se vztahují nejenom na občany Hongkongu, ale potenciálně i všech zemí světa. A to včetně České republiky.

„Kromě možného reputačního rizika – ostatní země EU, Velká Británie i Spojené státy dohodu vypověděly v reakci na přijetí hongkongského zákona o státní bezpečnosti – představuje dohoda bezprostřední riziko pro pobyt hongkongských disidentů a aktivistů na území ČR. Těm nelze s jistotou zaručit, že návštěvou ČR nebudou riskovat zadržení na základě žádosti Hongkongu právě z titulu extradiční dohody,“ uvedl už citovaný sinolog Jan Vlček.

V roce 2020 Česko například muselo veřejnosti vysvětlovat, zda vydá disidenta Simona Chenga, který do země tehdy přicestoval. Hongkong na něj dříve vydal mezinárodní zatykač kvůli účasti na demonstracích.

Tehdejší ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) dokonce odmítl dát záruky, že Chenga na základě zatykače nezadrží česká policie. A disidentovi dokonce doporučil, aby do Česka vůbec přednášet nejezdil. Cheng se přesto pro návštěvu Česka rozhodl a nakonec tu problémy neměl.

Petříček také odmítal vypovězení extradiční dohody, k čemuž vládu Andreje Babiše vyzval i Senát. Ministři argumentovali mimo jiné tím, že Česko dle dohody vydává jen ty, kteří spáchali čin, který je trestný i v zde.

Právě nynější ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) ještě jako opoziční poslanec Babišovu vládu kvůli extradiční dohodě interpeloval a její obranu kritizoval.

„Totalitní státy jako Čína a Rusko to dělají tak, že někoho obviní z trestného činu, který je trestný i v Česku, a nikdo nebude zkoumat, jestli to náhodou není jen zástěrka. Jako Hongkonžan nemáte v Česku nyní jistotu, že na vás Čína nevydá zatykač na základě nového bezpečnostního zákona. A tady bude nějaký úředník posuzovat, zda jste zločinec, nebo jenom politicky nepříjemný člověk?“ nechal se tehdy slyšet jako poslanec a  místopředseda zahraničního výboru Sněmovny.

Dnes ovšem ministerstvo pod vedením Lipavského naopak ujišťuje: „Všechny tyto dohody obsahují silné záruky proti jejich zneužití.“

A o případném vypovězení dohody se Černínský palác vyjadřuje jen mlhavě. „Jde o téma, které je předmětem politické diskuze. Rozhodnutí bude vycházet také z vyhodnocení našich specifických podmínek a zájmů. Zde je třeba dodat, že máme širokou a relevantní historii využití daných dohod naší strany, včetně toho, kdy šlo o prospěch konkrétních českých občanů,“ řekla mluvčí ministerstva Wernerová.

Na doplňující dotaz, kdy bude o případném přerušení či vypovězení dohod rozhodnuto, už ministerstvo do vydání textu neodpovědělo.