Článek
Vláda Petra Fialy po dvou a půl měsících dokončuje úkol, který si předsevzala už v programovém prohlášení, ale především pak po vypuknutí ruské války na Ukrajině.
Ministerstvo zahraničí dokončilo práci na sankčním zákonu, který nyní probírají vládní legislativci. Předpis určí postup, jak zařazovat na sankční seznamy osoby ohrožující bezpečnost České republiky – tedy například i ruské oligarchy podnikající v Evropě a mající blízké vazby na Putinův Kreml.
Podle zjištění Seznam Zpráv by zákon příští středu měla projednat vláda. „Intenzivně na tom pracujeme. Probíhá Legislativní rada vlády, kde se norma řeší po technické stránce. Naší ambicí je, abychom věc na vládu předložili příští týden ve středu,“ řekl Seznam Zprávám ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti).
Citlivý návrh
Vzhledem k dění na Ukrajině jde o naléhavý legislativní návrh, tudíž vláda doporučí Poslanecké sněmovně schválit zákon již v prvním čtení. Rovněž příprava byla zkrácená, neboť ministr pro legislativu pokrátil dobu na připomínky. K citlivému zákonu se v průběhu tvorby zákona vyjadřovali zpravodajské služby, státní zástupci, Česká národní banka, ale třeba i odboráři.
„Časová naléhavost předkládaného návrhu zákona je odůvodněna současnou mezinárodní situací, zásadně ovlivňovanou ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace,“ píše se v předkládací zprávě, která je součástí vládního materiálu, který v uplynulých dnech prošel připomínkovým řízením.
Ministr zahraničí Jan Lipavský o dokončení prací na sankčním zákonu informoval předsedu vlády Petra Fialu v dopise z konce minulého týdne. „Ruská agrese na Ukrajině podtrhla důležitost toho, že Česká republika postrádá sankční mechanismus z hlediska ochrany lidských práv, boje proti terorismu nebo ve vztahu k útočné válce,“ dodává šéf Černínského paláce.
Domácí pojistka
Ústřední roli při zapisování osob a subjektů na sankční seznamy sehraje Ministerstvo zahraničních věcí. Tady se budou vyhodnocovat podklady, odsud se budou na vládu posílat návrhy na zařazení na evropský sankční seznam a bude to Černínský palác, který výsledný požadavek vyšle do Bruselu.
Novinkou je, že se jako doplněk zřídí i český sankční seznam. To pro případ, že se proces pro zařazení na evropský seznam potáhne, nebo nebude-li Česká republika úspěšná v Bruselu se svým návrhem.
„Zákon se opírá o sankční definice Evropské unie. Zákon předpokládá, že vláda zaúkoluje Ministerstvo zahraničí, aby iniciovalo zařazení osob nebo subjektů na evropský sankční seznam. V případě, že by v takové iniciativě nebyla ČR úspěšná nebo nebude chtít čekat, než EU náš návrh schválí, může osobu či subjekt zařadit na vlastní sankční listinu,“ vysvětlil Seznam Zprávám hlavní teze sankčního zákona ministr zahraničí Jan Lipavský.
V případě zařazení na český sankční list by se vzhledem k navazujícím opatřením proces řídil zákonem upravujícím provádění mezinárodních sankcí.
„Novelu tohoto zákona vypracovává Ministerstvo financí. Postup pak bude stejný jako dnes v případě, že EU na někoho uvalí sankce. Zmrazení majetku či zákaz vstupu osob a tak dále je gescí Ministerstva financí a jemu podřízených úřadů, to vše ve spolupráci s bankami,“ dodal Lipavský.
Důvodová zpráva hovoří o případech, kdy by projednávání sankčního požadavku neprobíhalo takovou rychlostí, jakou bychom potřebovali.
„Rozhodnutí v sankční politice přijímá Rada EU v zásadě jednomyslně, hledání shody je však často velmi zdlouhavé a v některých případech se jednomyslnosti dokonce nepodaří dosáhnout vůbec, a to i přesto, že došlo k jednoznačnému porušení chráněných hodnot. Je proto třeba přijmout na vnitrostátní úrovni právní nástroj, jehož prostřednictvím bude Česká republika v rámci své zahraniční politiky moci i bez rozhodnutí Rady EU sankcionovat ta nejzávažnější porušení,“ konstatuje vládní materiál.
