Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Vláda Petra Fialy (ODS) vstupuje do finální fáze procesu vystoupení ze dvou ruských bank, v nichž má Česko podíl ještě z dob Rady vzájemné hospodářské pomoci (RVHP).
Odchod státu z Mezinárodní investiční banky (MIB) a Mezinárodní banky hospodářské spolupráce (MBHS) se má podle podané výpovědi uskutečnit koncem ledna 2023, za několik dnů se však odehrají klíčová jednání akcionářů bank o podobě odchodu - například o tom, kolik peněz se Čechům podaří zachránit. V banku leží půldruhé miliardy.
Bankovní rada MBHS se potká na konci listopadu, Rada guvernérů MIB pak o několik dnů později v prosinci.
Náměstek ministra financí Roman Binder (ODS) považuje české delegáty za klíčové vyjednavače celé operace, v jejímž důsledku z obou bank vystoupí pět států - kromě nás i Slovensko, Polsko, Rumunsko a Bulharsko. Naopak Maďarsko, kde jedna z bank sídlí, zůstává.
Miliardy ve hře
Aby Češi dosáhli na peníze, které v rámci vyrovnání požadují, bude potřeba schválit usnesení o vystoupení z bank, pro které by podle Bindera museli zvednout ruku i ostatní.
„Pro nás bude důležité, jak se v případě MIB k věci postaví Maďarsko, členská země EU, NATO a V4. Maďarsko má v Budapešti sídlo MIB, o což dlouho usilovalo a banku nyní opouštět nehodlá,“ říká pro Seznam Zprávy náměstek, který má agendu na starosti.
Spoléhat se čeští vyjednavači budou i na asijské akcionáře. „V případě obou bank jsou pro nás důležité postoje Vietnamu a Mongolska. Máme s nimi dlouhodobě dobré a konstruktivní bilaterální vztahy, spoléháme na jejich podporu, která by nám velmi pomohla,“ pokračuje Binder.
U MIB bude Česko usilovat o 30,37 milionu eur, v případě MBHS o 26,68 milionu eur. K tomu je třeba připočíst hodnotu podílu v nemovitostech patřících postsovětským bankovním domům, což dohromady činí zhruba 1,5 miliardy korun.
Postsovětská bankovní rodina
Do Mezinárodní banky hospodářské spolupráce (MBHS) vstoupilo Československo v roce 1963. Důvodem vzniku banky bylo zajištění zúčtování vzájemných dodávek zboží a služeb pro členské státy RVHP.
Základní kapitál MBHS činí 400 milionů eur (zhruba 9,7 miliardy korun). ČR v MBHS vlastní podíl ve výši 13,34 procenta, po Rusku jde o největší podíl.
Členy jsou: Bulharsko, Vietnam, Mongolsko, Polsko, Rusko, Rumunsko, Slovensko a ČR. Sídlí v Moskvě.
Do Mezinárodní investiční banky (MIB) vstoupilo Československo v roce 1970. Základní kapitál MIB činí dvě miliardy eur (zhruba 49 miliard korun). ČR v MIB vlastní podíl ve výši 8,89 procenta.
Členy jsou: Bulharsko, Kuba, ČR, Maďarsko, Mongolsko, Rumunsko, Rusko, Slovensko a Vietnam. Sídlí v Budapešti.
„Věnujeme maximální úsilí snaze peníze získat. Na druhou stranu náš odchod z ruských bank není jen o penězích, které sem byly vloženy v minulosti, a budeme je dostávat zpět delší dobu. Krok vystoupit je jednoznačně pozitivně vnímaný našimi partnery v EU a NATO, kteří naše členství vnímali jako bezpečnostní problém,“ podotýká náměstek Binder.
NATO varovalo
Ten si odchod z bank éry studené války dal za úkol loni v prosinci, kdy se funkce ujal Fialův kabinet. „Těším se, až budeme z těch bank pryč. Před rokem mě nenapadlo, že to nakonec půjde takto rychle. Válka ale vše dynamizovala a urychlila,“ dodává.
Jeho stranický kolega a náměstek ministra zahraničí Jiří Kozák ještě před vypuknutím ruské války na Ukrajině upozorňoval, že česká účast v akcionářských strukturách ruských bankovních institucí znepokojuje partnery v NATO.
„Naši bezpečnostní partneři nás v tomto ohledu dlouhodobě upozorňují. Problematika těchto bank je součástí konverzace našich bezpečnostních partnerů. Budeme zkoumat, zda jsou i další státy v NATO, které by s námi chtěly banky opustit. Jde o Slovensko, Rumunsko a Bulharsko, se kterými se o opuštění MIB můžeme bavit,“ řekl Seznam Zprávám devět dnů před vpádem ruských vojsk na Ukrajinu.
Speciální mezirezortní tým, který začal odchod z inkriminovaných ruských bank řešit, vznikl letos v lednu.
