Na zmrazeném kontě ženy ruského poslance bylo čtvrt miliardy korun

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Téměř miliarda korun. Taková je podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) prozatímní hodnota majetku, který byl v souvislosti s válkou na Ukrajině v Česku zmrazen ruským prominentům.

Když o věci v minulých dnech Stanjura hovořil, zůstal jen v obecné rovině. Naťukl jen případ ruského poslance a manželky jednoho ze zákonodárců. O koho jde, ovšem nesdělil.

Onou nezveřejněnou manželkou, jejíž majetek v Česku byl zmrazen, je podle zdrojů Seznam Zpráv Veronika Kovpaková, žena sankcionovaného poslance ruské Státní dumy za Putinovu stranu Jednotné Rusko Lva Kovpaka. O zabaveném majetku této osoby už v březnu přinesl informaci Deník N. Až dosud se však nevědělo, jak velké jmění v Česku má.

Jak se potvrdily důvěryhodné zdroje Seznam Zpráv ze státní správy, na zmrazeném kontě Kovpakové leželo přibližně 10,5 milionů dolarů a k tomu zhruba 4 500 eur. V přepočtu tak jde o čtvrt miliardu korun.

Mluvčí ministerstva Michaela Lagronová se k uvedeným číslům nechtěla vyjadřovat s tím, že takto detailní informace nemůže jakkoliv komentovat.

Znamenalo by to, že peníze Veroniky Kovpakové představují celou čtvrtinu prostředků dosud obstavených českými úřady.

Čtvrtmiliarda je podstatně více než jaké její manžel uvádí své oficiální příjmy, kterých dosáhl během dosavadního času stráveného ve vysoké ruské politice.

V letech 2015 až 2020 podle údajů ruské státní agentury TASS vydělal v součtu kolem 260 milionů rublů, což dělá kolem 80 milionů korun. Za poslední zveřejněný rok 2020 to mělo být 36 milionů rublů, nejvíce z poslanců Sverdlovské oblasti.

Kovpak v majetkovém přiznání uvedl i řadu nemovitostí - dva byty, dva domy, několik pozemků.

Poslanec Kovpak a jeho blízcí přitom nemají se zadrženými penězi problémy jen v Česku, ale právě i doma v Rusku.

Společně s manželkou Veronikou a otcem Igorem, který je poměrně významným podnikatelem v Jekatěrinburgu, čelí totiž zákonodárce od loňska nařčení, že nezákonně vyvedl na rodinné firmy asi 650 milionů rublů.

Přišlo se na to při konkurzním řízení v potravinářské společnosti „Prodovol'stvennaya kompaniya“, kterou trojice svým konáním údajně přivedla k úpadku. Případ loni v červenci popsal ruský list Kommersant.

Příslušný oblastní soud ve Sverdlovské oblasti vydal v rámci tohoto konkurzu rozhodnutí o obstavení účtů a majetku Kovpakových, a to v objemu celé jedné miliardy rublů.

Bylo to těsně před novými volbami do Státní dumy. I navzdory celé kauze se ale Lev Kovpak do ruského zákonodárného sboru opětovně dostal a pokračuje tak i v druhém funkčním období.

Od letošního 25. února je Lev Kovpak na evropském sankčním seznamu, a to pod číslem 595. 

Z pohledu Evropské unie se spoluprovinil tím, že společně s dalšími ruskými poslanci ratifikoval smlouvy o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci mezi Ruskou federací a dvěma samozvanými republikami na Donbase, čímž napomohl k následné ruské invazi na Ukrajinu.

Kovpakova stopa v České republice ale nezačíná letošním případem s bankovním kontem.

Už před 15 lety, v létě 2007, když bylo nynějšími poslanci teprve 28 let a byl v Jekatěrinburgu členem městské dumy, totiž společně se zmíněným otcem Igorem založili v Česku firmu IK Group.

S předmětem podnikání v oblasti realit. Sídlo firma měla (a dodnes má) v jednom z rodinných domů v Trnové u Jíloviště. Tedy kousek za Prahou, na dohled od známého televizního vysílače Cukrák.

Právě v této oblasti se tehdy začala na zelené louce budovat nová rezidenční čtvrť, kde se v pozdějších letech koncentrovala poměrně významná ruskojazyčná komunita. V místě je i kostel, který si pronajala pravoslavná církev.

Co přesně měli otec a syn Kovpakovi v Česku za plány, není jasné. A neví to údajně ani podnikatel ruského původu Michail Kindler, který tehdy Kovpakovým s příchodem do Česka pomáhal. Popsal to v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Jak uvedl, Kovpakovy znal z rodného Jekatěrinburgu. Především otce Igora, který ve Sverdlovské oblasti založil a nadále vede obchodní řetězec Kirovsky.

„Chtěli tu údajně podnikat, ale nakonec nepodnikali nic. Ta jejich společnost nic nevlastnila, žádnou činnost nevykonávala. A tak jsme se nakonec dohodli, že podíl ve firmě od nich koupíme,“ uvádí Michail Kindler, který firmu IK Group se svou rodinou od Kovpakových převzal v roce 2009 a dodnes ji vlastní.

Kindler nadále v Trnové s rodinou bydlí, při budování místního rezidenčního komplexu byl klíčovou osobou. Přitom uvádí, že otec a syn Kovpakovi tam nikdy fakticky nežili, ačkoliv v obchodním rejstříku mají z inkriminované doby oba adresu trvalého pobytu ve stejném domě jako sídlila jejich firma IK Group.

„Možná se v Trnové byli někdy podívat, co já si ale pamatuji, tak v Česku v té době byli jenom jednou nebo dvakrát, ale určitě v Trnové nikdy nebydleli,“ uvedl Kindler.

Nevzpomíná si ani, že by i Kovpakovi chtěli jako většina ostatních stavět v Trnové nějaký dům. „Já myslím že ne, nevzpomínám si, že by tady chtěli stavět barák. Myslím, že oni nikdy neměli plán spojit svůj život s Českou republikou,“ uvedl také v rozhovoru pro Seznam Zprávy podnikatel Kindler narozený v Jekatěrinburgu.

„Minimálně deset let jsem je neviděl. Vím, že syn je teď poslancem, ale já jej poznal v době, když snad ještě studoval. A v Rusku jsem už nebyl od roku 2008. Nemám ani důvod, tam jezdit,“ uvádí krajan Kovpakových.

Kindler se také diví, že Lev Kovpak má vůbec nějakou manželku, o níž se dnes mluví v souvislosti s inkriminovaným zmrazeným kontem. „Já myslel, že zůstal svobodný,“ poznamenal.

Podobné debaty, zda je mladý Kovpak ženatý nebo ne, se odehrály i v samotném Rusku. Sám poslanec předloni ale v rozhovoru uvedl, že manželku má už dvacet let.

Nebyl to ale zjevně pouze Michail Kindler, kdo rodině nynějšího sankciovaného poslance v Česku při startu firmy pomáhal. V Trnové u Jíloviště se před 15 lety sešli další bohatí lidé z Jekatěrinburgu, byť to tak na první pohled nevypadalo.

Dům, kde firma otce a syna Kovpakových měla sídlo a kde oba muži ohlásili svůj pobyt, v té době patřila společnosti Revers-Impeks Real Estate. Jako její majitel byla v rejstříku uvedena společnost Revers-Impeks Limited se sídlem na Maltě. Nicméně vystupovali za ní dva Rusové: Arnold Bortnik a Jevgenij Bortnik.

A zde se ukazuje, že šlo o obvyklý ruský trik, jak nepozorovaně ovládat české firmy z daňových rájů.

Při troše úsilí lze totiž z ruských zdrojů zjistit, že v případě zmíněných Bortniků jde také o otce a syna, oba dva také z Jekatěrinburgu, a také podnikatele. Zakladatele a šéfy tamní firmy Reverse-Impeks, která před časem prošla úpadkem, nicméně od 90. let se zabývala byznysem kolem neželezných kovů, též slévárenskou činností, třeba výrobou měděných trubek.

A právě peníze z tohoto byznysu byly zjevně přes Maltu investovány hned do několika nemovitostí v Trnové u Prahy. A postavený dům pak posloužil i jako sídlo pro spřízněné Kovpakovi.

Dnes mladšího Jevgenije Bortnika najdeme ve firmě Tredici, které dům v Trnové „po Kovpakových“ patří v současnosti.

Otázkou zůstává, proč to všichni vlastně dělali. Proč Rusové před 15 lety zakládali v Česku houfně firmy a na tyto firmy si mnozí kupovali nemovitosti, stavěli rodinné domy kolem Prahy.

Michail Kindler uvádí, že Česko po vstupu do Evropské unie bylo pro mnoho Rusů, ale i Ukrajinců či Moldavanů lákavé k životu i k investicím.

„To byla taková vlna v roce 2005 až 2007. V té době tady hodně Rusů zakládalo společnosti i proto, aby dostali vízum. Já sám některým pomáhal. Mnozí stavěli domy, třeba právě v Trnové. Založili společnost, postavili dům nebo koupil už hotový dům. A velmi často tam stále bydlí,“ zdůrazňuje podnikatel Michail Kindler, který byl u toho, když nynější sankciovaný ruský poslanec v Česku založil firmu.

Jak to později bylo s účtem manželky tohoto politika zvoleného za Putinovo Jednotné Rusko, prý ale Kindler nikdy neslyšel.

S přispěním Marie Bastlové