Článek
Když Rusko vpadlo na Ukrajinu a začalo tam vraždit civilisty, Česko se postavilo proti agresorovi. Stejně jako další země označilo invazi Vladimira Putina za nevyprovokovanou a začalo Ukrajině dodávat zbraně, aby se jí mohla bránit.
Stát ale doteď platil někdejšího náměstka ministra zahraničí a bývalého velvyslance v Paříži Petra Druláka, který tvrdí opak. Možné vítězství Ukrajiny ve válce je podle něj fantasmagorie a Západ by ji měl přestat vyzbrojovat.
Drulák pracoval jako seniorní badatel Ústavu mezinárodních vztahů, který je výzkumnou institucí Ministerstva zahraničí. V četných komentářích a výstupech v médiích zároveň akademik přinášel výroky, z nichž některé se kryjí s tezemi šířenými ruskou propagandou. A ta také jeho výstupy přebírá a dále šíří. Třeba jeho rozhovor pro rádio Universum přeložil a převzal server ruské státní televize RT. „Evropa není mocnost. Jejím osudem je být pouze muzeem pro turisty z jiných civilizačních bloků,“ praví titulek.
Někdejší diplomat nyní podle zjištění Seznam Zpráv dostal tento týden v ústavu výpověď. „Pozice pana profesora Druláka byla zrušena na základě organizační změny, ke které jsme museli přistoupit za účelem konsolidace rozpočtu,“ potvrdil ředitel Ústavu mezinárodních vztahů (ÚMV) Ondřej Ditrych.
Podle ředitele výroky Druláka s propuštěním nesouvisí a instituce jen kvůli úsporám zrušila pozice několika výzkumníků. Sám Drulák ale krok označil za účelový. „Ústav mezinárodních vztahů se mě potřebuje zbavit. Proč, to já nevím, to se zeptejte jich,“ řekl Seznam Zprávám Drulák.
Spolupráce s podporovatelkou Putina
Někdejší diplomat dříve dostal od vedení instituce už dva vytýkací dopisy. Vedení mu vyčítalo, že šíří konspirační teorie. „Hlasy pracovníků ÚMV jako renomované veřejné výzkumné instituce nemohou obsahovat nedoložené konspirační narativy, překračovat určité meze korektnosti, zatemňovat a účelově zobecňovat,“ uvedl ÚMV v oficiálním vyjádření.
Seniorní výzkumník například tvrdil, že ve svržení ukrajinského vládce Viktora Janukovyče v roce 2014 hráli významnou roli Američani. Rozjel také na ÚMV projekt, v němž spolupracoval s Marion Maréchalovou, francouzskou ultrapravicovou političkou a podporovatelkou Putina, jejíž stranu financovali Rusové. Etická komise ÚMV se ale za Druláka postavila. Prý je důležitá názorová pluralita.
V reakci na výtky si ale Drulák najal advokátku a nynější senátorku Janu Zwyrtek Hamplovou. Ta je dlouhodobě spojena s dezinformační scénou. „Já jsem na označení dezinformátorka hrdá, protože to považuji za ‚lidé, kteří hovoří pravdu,‘“ řekla po zvolení Seznam Zprávám. S ní podle svých dřívějších slov Drulák bojuje za svobodu slova a pokouší se soudně dosáhnout zrušení vytýkacích dopisů. První stání by mělo být v březnu.
O tom, zda bude Hamplová řešit i nynější výpověď Druláka, se s ní prý ještě musí poradit.
Poradce kandidáta na prezidenta za SPD
Druláka ovšem kritizovali také předsedové zahraničních výborů Senátu a Sněmovny a Ministerstvo zahraničí se v posledních měsících marně pokoušelo dosáhnout toho, aby s ním výroky Druláka nebyly spojovány. S tím, že spíše než vynikajícímu akademickému výzkumu se muž věnuje politice a prosazování velmi vyhraněného vidění světa na politické scéně. Na svém zřizovateli je ale ÚMV jako výzkumná instituce nezávislý.
Drulák se výtkám brání a označuje je za nehorázné. „Je to pokus o zastrašování ze strany Ministerstva zahraničních věcí. Co říkám, mám podloženo fakty. Že ta fakta nějak interpretuji, to dělá každý,“ řekl dříve reportérům. Zároveň se ohrazuje, že by nahrával ruské propagandě: „Nepřijímám noty od Kremlu. Jde mi o český zájem. Ten trpí.“
Aktivity Druláka se mezitím prohloubily. Stal se jedním z prvosignatářů iniciativy Mír a spravedlnost. Ta požaduje, aby Česko ukončilo dodávky zbraní Ukrajině a revidovalo sankce uvalené na Rusko.
„Je naprosto fascinující, že něco takového mohou sepsat lidé ze země, která zažila mnichovskou zradu a později ruskou okupaci. Představuji si zároveň, jak bychom obdobnou výzvu – třeba z britských ostrovů – hodnotili v takovém roce 1941,“ zareagoval na výzvu pro Seznam Zprávy náměstek ministra pro evropské záležitosti a premiérův poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar.
Jako jednoho ze svých poradců Druláka nyní představil prezidentský kandidát za SPD Jaroslav Bašta. Ten tvrdí, že jako prezident by odvolal vládu, ač takové pravomoci dle právníků vůbec nemá. Mezi další Baštovy poradce patří i komunista Josef Skála, který je obžalován z popírání genocidy.
A Drulák také vydal knihu Svrchovanost zprava i zleva, která je dle popisu glosována „výraznými osobnostmi českého a slovenského života“. Je mezi nimi například někdejší slovenský premiér a předseda Slovensko-ruské společnosti Ján Čarnogurský, který je dlouhodobým obhájcem Putinova režimu.
