Článek
Článek si můžete pustit také v audioverzi.
Jiří Wagner nepůsobí jako ztělesněná představa příslušníka tajných služeb – vždy klidného, soustředěného, bez emocí a tak trochu nečitelného.
„Proč bych se s vámi měl vůbec bavit?“ spustí naopak vzápětí poté, co zvedne telefon a zjistí, že mu volá novinář.
Po chvíli se bývalý plukovník Vojenského zpravodajství uklidní. A postěžuje si na událost, která se stala před týdnem: sdružení CZ.NIC provozující českou doménu, zablokovalo – víceméně na výzvu vlády a bezpečnostních složek – osm dezinformačních webů. Včetně portálu Exanpro.cz, který právě Jiří Wagner založil.
„Najednou jsem se stal nepřítelem státu. Přitom normálně chodím po ulici.“
Příběh Jiřího Wagnera je v téhle souvislosti značně neobvyklý. Dal by se shrnout do anotace: Jak se z profesionálního vojáka a příslušníka tajné služby stal proruský aktivista.
Jiří Wagner na svém webu a při veřejných vystoupeních nevynechal příležitost, aby skoro z každé negativní události obvinil Američany. Když byla ve Vrběticích odhalena akce ruské rozvědky, šlo o hru amerických špionů. A kdo chce válku na Ukrajině? Přece opět Spojené státy.
Důsledně proti Americe
Jak sám uvedl v pátek na Facebooku, odešel Jiří Wagner z Vojenského zpravodajství zhruba před osmi lety.
„Z mnoha důvodů jsem v roce 2014 odešel ze státní služby – z Vojenského zpravodajství. Jedním z důvodů bylo to, že vláda se své služby bojí úkolovat napřímo v nějaké konkrétní věci a ani to neumí. Bojí se, aby se náhodou neobjevilo něco, co by neodpovídalo tomu, co hlásají západní mocnosti. A vedoucí představitelé zpravodajských služeb se vyvarují toho, aby vládě aktivně předávali něco, co nechce slyšet nebo co se bojí slyšet. Vždyť by z nich mohli být rebelové,“ napsal na svém profilu bývalý důstojník.
„V naší malé zemi už dávno nekvete kvalitní zpravodajská práce. Taktéž toto byl jeden z mnoha důvodů, proč jsem státní správu opustil,“ dodal.
Výbuch ve Vrběticích – téma, o němž psal Jiří Wagner často – a vždy na straně Ruska.
Vojenské zpravodajství nechce o Jiřím Wagnerovi nic bližšího uvádět – a vlastně ani potvrdit, že tento člověk pro něj pracoval. Že tajné služby o svých lidech veřejně nemluví, je přirozené. „Omlouváme se, ale Vojenské zpravodajství se k personálním otázkám ani interním záležitostem veřejně nevyjadřuje,“ říká Alžběta Míchalová, mluvčí Vojenského zpravodajství.
Nevíme tedy, zda při rozhodování, jestli zablokovat Wagnerův web Exanpro.cz, hrál roli právě fakt, že ruskou propagandu šířil bývalý voják a zpravodajec.
Jiří Wagner říká, že web fungoval jako „soukromá zpravodajská agentura“, ale nebyl to jediný kanál, kde jeho zakladatel šířil své myšlenky. Na YouTube je možné najít například vystoupení, kde bývalý plukovník mimo jiné vysvětluje, že NATO by Českou republiku před napadením nikdy neochránilo.
„Byl jsi napaden? Tak já to považuji za útok proti tobě a tím to končí,“ vysvětluje na záznamu Wagner a rozebírá, jak podle něj rozumět známému článku číslo pět Severoatlantické aliance, že bude-li napaden jeden člen aliance, berou to ostatní jako útok na sebe.
„To není žádný závazek. Není tam nic psáno o kolektivní obraně, nic, že země musí pomoci, když je jiná země napadena,“ říkal Wagner na zmíněné nahrávce z roku 2018.
Anexe Krymu? Podle Jiřího Wagnera „malý prohřešek ze strany Ruska, proti tomu, co udělali Američané ve světě“.
Ve vyjádřeních pro Parlamentní listy zase důsledně napadal Bezpečnostní informační službu (BIS) a zpochybňoval loňské závěry policejního vyšetřování – uznané i tehdejším premiérem Andrejem Babišem a ministrem vnitra Janem Hamáčkem – že vrbětický muniční sklad odpálili ruští agenti.
„Nemají relevantní důkazy, které by obstály,“ kritizoval Wagner.
Bude se bránit žalobou
Faktem je, že žádný zákon ani jiný předpis nezakazuje bývalým příslušníkům zpravodajských služeb, aby po odchodu vystupovali v naprostém rozporu s principy, které měli před tím hájit.
„Když se někdo začne takhle projevovat, není proti tomu obrana. Jediné, co vás váže, je mlčenlivost o tom, co jste se dozvěděl ve službě. Nesmíte hovořit o struktuře služby či o personálním obsazení,“ vysvětluje bývalý šéf rozvědky Karel Randák.
Nezodpovězenou otázkou je, jestli Jiří Wagner projevoval svoji náklonnost k Rusku i během služby a jestli to nadřízeným vadilo. I když – důvěryhodný zdroj redakce tvrdí, že ve službě se důstojník nijak prorusky neprojevoval.
Doptat se na to a na další podrobnosti Jiřího Wagnera není možné. S reportérem Seznam Zpráv promluvil jenom jednou. Po prvním rozhovoru už nezvedal telefon.
„Černá ovce jsem kvůli svým názorům nebyl, i když mám na řadu věci možná jiné pohledy. Spoustu dezinformací si děláme sami,“ vyprávěl však v roce 2017 pro server Hlídací pes. „Není tu snaha přiblížit se pravdě, ale jít ve jménu jedné a ještě cizí politiky – i proto jsem ze služby odešel,“ doplnil.
Někdejší ředitel rozvědky Randák si myslí, že u lidí typu Jiřího Wagnera nejde o nějaké prozření po odchodu z tajné služby. Ale že si své názory zformovali ještě během práce pro stát. „Musí to v člověku probublávat už během služby. Ale většinou to nezjistíte,“ míní Randák.
Wagnerův web Exanpro.cz se snažil prezentovat jako odborný, kultivovaný a analytický, například nabízel i slovníček základních termínů užívaných v tajných službách. Na rozdíl od dalších zablokovaných magazínů, jejichž titulky v polovině února křičely, že na Ukrajině prchají maminky s dětmi před americkou armádou.
Podle Romana Mácy z Institutu pro politiku a společnost, který podrobně zkoumá dezinformační scénu, jde o taktiku: web jako Exanpro.cz osloví zase jinou část lidí hledajících vymyšlené zprávy než „tvrdé“ dezinformační portály.
„Tihle lidé se zaštiťují odborností a erudicí. Ale výsledek je stejný: vždycky píšou ve prospěch Ruska,“ vysvětluje Máca.
Jiří Wagner minulý týden řekl, že se bude proti zablokování bránit žalobou a trestním oznámením. V pátek na Facebooku uvedl, že jeho web fungoval i jako placená služba, takže mu vzniká škoda.
„Neoprávněné zabránění v podnikání může být v některých případech posuzováno jako zvlášť závažný zločin (trestné činy, u kterých trestní zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně deset let),“ nastínil Jiří Wagner, na čem nejspíš mimo jiné své podání postaví.
