Služební auta zdarma, „přemrštěný“ bufet. Audit cupuje hospodaření Akademie věd

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Funkcionářům Akademie věd, která loni rozdělila dotace v hodnotě přes sedm miliard korun, přistál na stole před několika dny výbušný dokument.

Interní audit Akademie věd poukázal na podezřelé toky peněz, které místo na činnost vědců a badatelů proudily na – dle kontrolorů – nehospodárné účely. „Zjištění lze považovat za velmi závažná,“ píše se v závěru interního auditu účetní uzávěrky Akademie věd za rok 2022, který mají Seznam Zprávy k dispozici.

Finanční audit byl plánovaný, probíhal od letošního ledna do poloviny července. Kontroloři Akademie věd narazili na porušování rozpočtové kázně, porušování zákona o zadávání veřejných zakázek, nedostatečnou kontrolu dotací či umělé navyšování nákladů na činnost Akademie věd.

Peníze se měly dle auditorů nehospodárně utrácet například za využívání vozidel pro soukromé účely, pohoštění či poradenské služby.

„Jelikož se jedná o služební vozidla zapůjčená i pro soukromé užití konkrétních zaměstnanců nebo funkcionářů Akademie věd (dále také jako AV ČR), lze se domnívat, že stejnou sazbou za ujetý kilometr měly být vypořádány i kilometry najeté pro soukromé účely. Dle předložených výkazů uskutečněných jízd uvedených vozidel jsou vykazovány soukromé jízdy. V účetnictví však chybí doklady o úhradě těchto soukromých jízd,“ píše se například v auditu.

Akademie věd získává peníze na svůj chod ze státního rozpočtu. Dle auditorů má instituce v zásadě dvě hlavní kompetence – přidělovat peníze na výzkum z rozpočtové kapitoly a povinnost kontrolovat čerpání financí jak na straně AV, tak u jejich příjemců. Kontroloři následně ve svém závěru doporučili několik opatření za „účelem zvýšení míry ochrany veřejných prostředků spravovaných AV ČR“.

Situaci v Akademii věd by měla dle závěru auditu prošetřit veřejnosprávní kontrola Ministerstva financí, auditoři zároveň vyzvali vedení AV k podání podnětu na antimonopolní úřad ohledně (ne)dodržování pravidel zákona o zadávání veřejných zakázek. „S ohledem na výše uvedená zjištění se Útvar interního auditu domnívá, že nelze konstatovat, že vnitřní kontrolní systém AV ČR je účinný,“ dodal auditor.

Ministerstvo financí, které sestavuje státní rozpočet, se zjištěními interního auditu Akademie věd začalo zabývat. Podnět nyní vyhodnocuje, není tedy zatím jasné, zda přistoupí k podání trestního oznámení.

„Ministerstvo financí v průběhu minulého týdne obdrželo poměrně rozsáhlý podnět k zahájení veřejnosprávní kontroly hospodaření Akademie věd. V současnosti probíhá vyhodnocení tohoto podnětu příslušným kontrolním útvarem ministerstva,“ napsala Seznam Zprávám Alena Větrovcová z Odboru komunikace Ministerstva financí.

Vedení Akademie věd výsledky auditu obdrželo 20. července, oficiální konzultace nad závěry se odehrají v těchto dnech. „Závěry interního auditu nicméně bereme zcela vážně a budeme se jimi zabývat,“ napsala Seznam Zprávám předsedkyně Akademie věd Eva Zažímalová.

„V neposlední řadě je nutné zdůraznit, že zpráva interního auditu v řadě bodů obsahuje pouze informaci o možném porušení zákona o finanční kontrole, nicméně nekonstatuje jeho porušení (v této věci musí proběhnout, jak je výše naznačeno, důkladná interní diskuze). Vedení AV ČR si je přitom vědomo určitých nedostatků ve vnitřním kontrolním systému AV ČR a na jejich odstranění aktivně pracuje,“ dodala předsedkyně Akademie věd.

Na dotaz, zda z šetření vyvodí osobní odpovědnost a na post rezignuje, nereagovala.

Případ řeší i ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová (TOP 09), která se snaží zabránit omezení výdajů na vědu a výzkum ve státním rozpočtu pro příští rok.

„Závěry interního auditu neznám. Jsem si jistá, že se vedení AV ČR bude závěry aktivně zabývat. Kontrolu AV ČR pravidelně provádí také Ministerstvo financí a Nejvyšší kontrolní úřad,“ sdělila Seznam Zprávám ministryně.

Podle ní je třeba s veřejnými prostředky zacházet hospodárně, účelně a efektivně. „AV ČR nese za využívání vlastního rozpočtu odpovědnost. Její rozpočet a závěrečný účet, stejně tak i rozdělení finančních prostředků mezi jednotlivá pracoviště, schvaluje podle zákona Sněm, který je i jejím nejvyšším správním orgánem,“ dodala Langšádlová.

Jednou z položek, kterou kontroloři vedení Akademie věd vyčetli, byly náklady na pohoštění. „Dle Výkazu zisku a ztráty za rok 2022 je vykázán zůstatek účtu ve výši 1 496 000 korun. Z provedené kontroly jednotlivých položek vyplývá, že v celkové hodnotě 841 309,80 korun byly zaúčtovány doklady s názvem Bufet,“ stojí v auditu.

Cena za „bufet“ byla dle kontrolorů přemrštěná. „Útvar interního auditu se domnívá, že náklady na pohoštění (s přihlédnutím k celkovému počtu zaměstnanců AV ČR) jsou z hlediska hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti poměrně vysoké. S ohledem na jejich dosaženou výši postrádá Útvar interního auditora podklady o provedení průzkumu trhu s cílem výběru nejlevnějšího dodavatele,“ zmínili kontroloři.

Podle nich Akademie věd zbytečně utrácela i za další služby. „Útvar interního auditu poukazuje i na měsíčně účtované poradenské služby GDPR ve výši 18 150 korun, dále právní služby, přestože AV ČR disponuje právním a majetkovým oddělením,“ píše se v auditu.

Jedním z pracovišť Akademie věd je Středisko společných činností (SSČ), kterému dle výkazů poskytovala Akademie věd dotace na činnost, kterou však dle auditorů lze označit za výkon kompetencí či působnosti AV coby organizační složky státu (tak AV definuje zákon).

Jinými slovy Akademie věd by náklady na uspořádání jednání svých orgánů měla platit ze svého, nikoliv na ně poskytovat dotace jiným pracovištím.

Loni v říjnu se uskutečnil Akademický sněm, na jehož organizaci AV poskytla SSČ dotaci ve výši 1,3 milionu korun. „Dle zákona jsou Akademický senát i Akademická rada orgány Akademie věd jakožto organizační složky státu. Lze se tedy domnívat, že zasedání těchto orgánů je projevem výkonu kompetencí či působnosti státu, a tedy by měla být tato zasedání a s nimi související náklady hrazeny z nákladů na činnost Akademie věd,“ uvedli auditoři.

Podle nich by činnost Střediska společných činností mělo prověřit Ministerstvo financí prostřednictvím již zmíněné veřejnosprávní kontroly. „Kontrola by se mohla detailněji zabývat posouzením poskytování a čerpání uvedených či obdobných dotací z hlediska souladu s právními předpisy a principy hospodárnosti, efektivity a účelnosti… Interní audit považuje za vhodné (…) prověřit některé přesuny investičních výdajů na neinvestiční výdaje, zejména přesun 12,4 milionu korun provedený 22. 12. 2022, “ píše se v interním auditu.

S těmito závěry týkajícími se nehospodárnosti činnosti AV její předsedkyně nesouhlasí. „Lze rozporovat nález ve věci přesunu investičních prostředků do neinvestiční části nebo takzvanou nehospodárnost a neefektivitu při zajištění některých služeb prostřednictvím SSČ,“ sdělila Eva Zažímalová.

Auditoři si vzali na mušku i systém kontroly investičních dotací. Kontrole podrobili dotaci ve výši 9,7 milionu korun pro Ústav přístrojové techniky, který rekonstruoval chemickou laboratoř.

„S ohledem na stav související veřejné zakázky prakticky nebylo možné splnit příslušné podmínky poskytnutí dotace vyplývající z rozhodnutí. Částka dotace byla v následujícím roce (2023) tímto pracovištěm AV vrácena do státního rozpočtu,“ popsali kontroloři.

Podle nich došlo ze strany Akademie věd k sérii pochybení. „Zjištěné skutečnosti nasvědčují možnému porušení rozpočtové kázně. Nedostatečná předběžná, průběžná a následná kontrola dle zákona o finanční kontrole byla v případě této a obdobných dotací poskytovaných ze strany AV ČR na konci rozpočtového období jak na straně poskytovatele, tak na straně příjemce,“ vyjádřili auditoři své obavy.

S takovým konstatováním vedení Akademie věd nesouhlasí. Kontrola dotací prý byla provedena, jen k tomu dle předsedkyně nejsou písemné důkazy.

„Namátkou lze uvést např. nález interního auditu týkající se nedostatečného zajištění povinnosti provádět průběžnou a následnou řídící kontrolu, který neodpovídá skutečnosti. Kontrola byla vždy prováděna, jen k tomu není vyhovující dokumentace. Nebo nález ohledně údajného porušení rozpočtové kázně, který se rovněž rozchází s realitou. Veškeré rozpočtové záležitosti podléhají detailní kontrole Akademické rady a Akademického sněmu, což lze kdykoli řádně doložit,“ hájí se předsedkyně Akademie věd.