Bradáčová: Získali jsme poznatky o vysídlování ukrajinských dětí do Ruska

V pátek uplyne rok od vpádu ruských vojsk na Ukrajinu. Tuzemští vyšetřovatelé se od té doby podílejí na vyšetřování zločinů spojených s válkou a migrační vlnou jak doma, tak na Ukrajině. Jak si vedou?

Šéfka Vrchního státního zastupitelství v Praze Lenka Bradáčová v rozhovoru pro Seznam Zprávy přináší první ucelená čísla za první rok války. Kriminalisté obvinili 57 lidí z nenávisti vůči ukrajinskému národu, devět lidí policie stíhá za popírání ruské agrese na Ukrajině.

Čeští vyšetřovatelé se zapojili i do mezinárodního odhalování válečných zločinů na Ukrajině. Dopočítali se 2800 incidentů spojených s ruskými útoky proti civilní infrastruktuře, poškozeno nebo zničeno bylo podle českých kriminalistů přes 40 000 objektů civilní infrastruktury.

I díky svědectvím od uprchlíků narazili tuzemští vyšetřovatelé na podezření z únosů ukrajinských dětí. „Disponujeme informacemi o takzvaných třídicích stanovištích Ruské federace a vysídlování dětí do Ruské federace,“ uvedla Bradáčová v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Před rokem napadla ruská armáda Ukrajinu. V důsledku toho do Česka dorazilo několik set tisíc uprchlíků. Máte ucelená čísla o tom, jak se válka projevila na agresi či nenávisti Čechů vůči Ukrajincům?

Ano. Policii bylo v průběhu roku veřejností doručeno více než 800 podnětů týkajících se zejména příspěvků na sociálních sítích. Z toho zhruba u 300 bylo vyhodnoceno podezření z trestného činu. 88 činů bylo motivováno nenávistí, tedy zvláště silným negativním emocionálním vztahem k národu. Trestní stíhání bylo zahájeno v 57 případech.

O jaké případy šlo?

Jednalo se o podezření z trestných činů násilí proti skupině obyvatelů a jednotlivci. Šlo o výhrůžky smrtí nebo násilím, škody či už užité násilí. Zaznamenali jsme podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo omezování jejích práv, mám na mysli národ. Šlo také o schvalování a ospravedlňování trestných činů válečných a zločinů proti lidskosti.

Po vypuknutí války docházelo na sítích ke schvalování ruské agrese. Kolik takových případů jste otevřeli?

Mohu poskytnout data za obvod působnosti Vrchního státního zastupitelství v Praze. Tady policie shledala podezření z trestného činu u více než 80 případů a trestní stíhání proti konkrétní osobě bylo zahájeno v devíti věcech. Z těchto čísel je patrný uvážlivý přístup jak policie, tak státních zástupců k danému problému.

Jak výše zmiňované případy dopadly u soudu?

Čtyři osoby byly již pravomocně odsouzeny, u dvou osob nebylo dosud soudem pravomocně rozhodnuto. U dalších dvou osob policie věc odložila, jedna osoba je aktuálně trestně stíhána.

Jak citlivé je vyšetřovat projevy na sociálních sítích vzhledem ke svobodě projevu?

Je to velice citlivá záležitost. Víte, verbální činy je třeba vždy hodnotit obezřetně. Dochází při nich ke střetu svobody projevu jakožto jednoho ze základních politických práv s právy na veřejný pořádek a veřejnou bezpečnost a v případě nenávistných projevů s právem ochrany pověsti a práv dotčené komunity. Tento střet práv a jejich limity – nutno poznamenat, že v případě svobody projevu se nejedná o právo absolutní, jak se obvykle nesprávně podezřelé osoby hájí – se posuzují s ohledem na všechny okolnosti případu.

Ještě bych dodala, že jak poznamenává Evropský soud pro lidská práva, zneužívání práva na svobodu projevu je pak v rozporu s demokracií a lidskými právy a zasahuje do práv ostatních.

Vyšetřovatelé procházeli velké množství příspěvků týkajících se nenávisti vůči Ukrajincům či popírání války na Ukrajině. Jaké narativy se v příspěvcích nejčastěji objevovaly?

Z analyzovaných příspěvků bylo možné vyčíst zajímavou informaci spojenou se dvěma klíčovými slovy, jimiž jsou válka a mír. Tato slova se v daných případech nepoužívají v tradičním pojetí, ale jsou spojována s aktivitami proti sobě stojících stran v následujícím kontextu. Jakákoli podpora Ukrajiny, sankce vůči Moskvě, omezení obchodních a jiných vztahů s Ruskou federací, investice do vlastní obrany a bezpečnosti spadají do kolonky „válka“. Akceptování ruského pohledu na svět a právo na libovolnou expanzi a anexi jsou pak „mír“.

Jak se obvinění nejčastěji bránili a obhajovali?

Obvykle argumentovali nepřípustnou cenzurou či právem na veřejnou prezentaci odlišného názoru s cílem vyvolat veřejnou debatu, to vše doprovázené odkazem na pluralitu názorů. K tomu říkám zcela zásadně, že tato práva státní zástupci nezpochybňují, naopak. Nesmí se však jednat o zneužívání práva na svobodu projevu. Nesmí zkrátka docházet k tomu, že příspěvky jsou xenofobní, úmyslně emocionálně vyhrocené, směřující k vyvolání strachu a obav, nenávisti, intoleranci a mobilizaci k násilí.

Ruská válka na Ukrajině probíhá i v informační rovině. Narážíte při vyšetřování na dezinformační farmy?

Považuji za naivní spoléhat se při řešení tohoto problému jen na represi a trestní postih, jak se někdy dočítám. Znejistět a vyvolat pocit, že nikomu a ničemu není možné věřit. To je, oč tu běží. Smazat hranici mezi správným a špatným a pravdou a lží a vyvolat dojem, že pravdu není možné nalézt, to je cíl dezinformací. A na to trestní právo samo o sobě nestačí.

Jak byste proti dezinformacím postupovala?

To není otázka jen pro státní zástupce. Jak proti dezinformacím bojovat? Mělo by jít o podmíněný soubor opatření. Strategická komunikace by měla jít napříč veřejnoprávními institucemi a měla by být zaměřena na ochranu hodnot, o něž se demokratické právní státy opírají.

Důležitá je práce na výchově k mediální gramotnosti. Je důležité nastavit pravidla a podporovat kvalitní žurnalistiku. Zásadní je potom technologická úprava algoritmů šířících informace v prostoru sociálních sítí tak, aby přestaly preferovat a zveličovat nepravdivé emocionálně zabarvené informace. A také aktivní obrana tím, co Američané označují za takzvaný protiprojev.

Co máte na mysli?

Už v roce 1927 jej definoval jeden z amerických soudců slovy, že nejlepším lékem na špatné rady jsou rady dobré. A pokud existuje možnost odhalit prostřednictvím diskuze podvody a omyly, odvrátit zlo díky vzdělání, pak je lékem více projevů, a nikoli vynucené ticho.

Čeští vyšetřovatelé se zapojili do vyšetřování válečných zločinů na Ukrajině. Jak se českým vyšetřovatelům v tomto úsilí daří?

Abych vyvrátila spekulace, co se má co Česká republika zapojovat do vyšetřování válečných zločinů na jiném území, nejdříve bych ráda vysvětlila, proč k naší aktivitě vůbec dochází. Řízení v takových případech probíhá na základě takzvané zásady univerzality. Zásada univerzality je projevem mezinárodní spolupráce a jejím smyslem je zajistit postih na základě mezinárodního práva. Historicky je pak zásadou, která je nezbytná pro provedení mezinárodních závazků, k nimž Československo, potažmo Česká republika přistupovaly a přistupují.

Dne 30. března 2022 byly zahájeny úkony trestního řízení pro podezření ze spáchání zločinu použití zakázaného bojovného prostředku a nedovoleného vedení boje. Prověřování vede od 1. ledna 2023 nově zřízený útvar Národní centrála proti terorismu, extremismu a kybernetické kriminalitě.

Jaké máme po roce pátrání výsledky?

Z otevřených zdrojů policejní orgán zaznamenal zhruba 2800 incidentů spojených s útoky proti civilní infrastruktuře nebo obecně s vedením bojových operací či přímo proti civilisty obývaným oblastem. Odhadem bylo poškozeno nebo zničeno přes 40 000 objektů civilní infrastruktury.

Kolik informací a důkazů získáváte od válečných uprchlíků?

Na území České republiky se v současnosti nachází přibližně 280 000 uprchlíků. Naprostá většina z nich buď nemá žádné informace o incidentech, jelikož nebyli svědky přímých bojů, anebo nejsou ochotni podat svědectví z obav, že by museli následně v soudních procesech přímo svědčit.

Víte, je zde vícero úskalí. Tím nejzásadnějším problémem je samozřejmě fakt, že na rozdíl od převažujícího počtu trestných činů, kterými se policie obvykle zabývá, se tento konflikt odehrává mimo území ČR. K páchání trestných činů tak dochází mimo přímý dosah české policie. To znamená, že nemůže bezprostředně provádět úkony, na které je zvyklá, například ohledání věcí, osob nebo místa činu. Musí se tak spoléhat jen na informace, které jsou dostupné a ověřitelné z území České republiky, případně pak na mezinárodní právní pomoc. Ta často hraje důležitou roli.

Z čeho mají ukrajinští uprchlíci strach při poskytování svědectví?

Ukrajinci jsou obecně vůči státním institucím včetně policie nedůvěřiví. Často u nich převažuje obava, místy i strach, co všechno může po součinnosti s úřady následovat a negativně se promítnout do jejich soukromých životů. V rámci podávání svědeckých výpovědí v řízení před soudem jsou totiž poté logicky svědci podrobeni i otázkám ze strany obhajoby. Tyto otázky pak mohou evokovat traumatizující zážitky, které není lehké překonat. Podat svědectví chce často velkou míru odvahy.

Jak tedy čeští kriminalisté získávají důkazy o válečných zločinech na Ukrajině?

Vyslýcháni byli váleční uprchlíci s informacemi ke konkrétním poznatkům, kteří byli vyhledáváni přes neziskové organizace, a dále ti, kteří učinili oznámení přes on-line dotazník. V prvopočátku probíhaly i výslechy českých novinářů, kteří na Ukrajinu či do oblasti bojů vycestovali. Záznamy, které na Ukrajině pořídili, slouží jako přehled incidentů a byly využity ke sdílení v rámci mezinárodní spolupráce.

Spolupracujeme rovněž s Armádou ČR při vyhodnocování zbraní, vojenské techniky, munice a výbušnin užívaných v rámci konfliktu a způsobů provádění bojových operací.

Komu čeští vyšetřovatelé své výsledky práce poskytují?

Výslechy jsou průběžně poskytovány Mezinárodnímu trestnímu soudu. Nově byla spuštěna pilotní zkušební verze databáze elektronických důkazů. Úzce spolupracujeme s Eurojustem, který koordinuje postupy napříč Evropou.

Byla byste pro vznik speciálního ad hoc trestního tribunálu?

V tuto chvíli tady máme Mezinárodní trestní soud v Haagu, který se takovými věcmi zabývá. Zda vznikne ad hoc tribunál, je věcí politickou a diplomatickou.

Máte přehled o tom, kde přesně mělo k válečným zločinům docházet?

Poskytnuté informace se týkají incidentů zejména v Mariupolu. Disponujeme informacemi rovněž o vysídlování dětí do Ruské federace (o což se zejména zajímá Mezinárodní trestní soud) v Charkově, Kyjevě, Mykolajivu a Záporoží.

Hovořili jste v Česku s ženami, kterým na Ukrajině ukradli Rusové děti?

Nemohu v tuto chvíli poskytovat detaily. Ale máme i taková podezření, na která se ptáte.

Evidujete případy, kdy se i Ukrajinci mohli dopustit válečných zločinů?

Taková podezření nelze vyloučit. Ten poměr je ale naprosto odlišný ve vztahu k poměru podezření z toho, čeho se na Ukrajině dopouštějí Rusové.

Zabýváte se obcházením protiruských sankcí?

Zabýváme, ale jde spíše jen o jednotky případů. V obvodu pražského vrchního státního zastupitelství v tomto dosud nebylo zahájeno trestní stíhání. Všechny věci se stále prověřují.

Zvýšily se v souvislosti s ukrajinskou migrační vlnou nějaké konkrétní projevy kriminality?

Data ukazují na nevýznamný nárůst, logicky spojený s pohybem takového počtu příchozích na území republiky.

Jak se vám daří vyšetřovat účast českých občanů v bojových jednotkách na straně proruských separatistů a Ruska?

Případy se počítají v jednotkách. Do doby zahájení válečného konfliktu byla účast českých občanů na straně ruských jednotek a ukrajinských separatistů kvalifikována jako teroristický trestný čin, ať již ve formě financování, tak účasti na teroristickém útoku či jiné formě podpory.

A v době války?

V době války je totožné jednání nutno hodnotit jako službu v cizím vojsku, ať již na jedné, či druhé straně konfliktu, nebo jako účast na nestátní ozbrojené skupině zaměřené na působení v ozbrojeném konfliktu. Souběžně se tak mohou takto zapojení občané dopouštět i válečných trestných činů. Není mi v mém obvodu znám případ stíhání konkrétní osoby. Je ale potřeba si uvědomit, že ne každý pohyb a počin ve válečném území je skutečně službou v cizím vojsku. Sloužit v cizím vojsku znamená převzít formální závazek a s ním spojené podřízení se velení se všemi povinnostmi včetně identifikačních znaků armády cizího státu.

V lednu soud zprostil Andreje Babiše a Janu Nagyovou obžaloby v kauze Čapí hnízdo. Soudce Jan Šott se během líčení kriticky vyjadřoval k práci vyšetřovatelů. Co jste na ni říkala?

S komentářem standardně počkám až poté, kdy se budu moci s verdiktem soudu seznámit. Rozhodnutí je nepravomocné a je na rozhodnutí dozorového státního zástupce, zda se odvolá.

Zaznamenala jsem v mediálním prostoru jednu výhradu a té popravdě moc nerozumím. Soud měl vyčítat státnímu zástupci, že opustil jednu z vyšetřovacích verzí. To bych chápala, pokud by následně soud nedodal, že i tato by vedla ke zprošťujícímu verdiktu, tedy nebyla správná. Potom mi z toho vychází, že státní zástupce špatnou verzi na začátku vyloučil, což je spíše ukázka správného postupu. Nechci se dopustit jakékoli dezinterpretace, a proto je nutné vyčkat, až soud vyjeví úvahy v písemném odůvodnění.

Během vyšetřování docházelo k různým zvratům, kdy státní zástupci případ nejdříve chtěli přestat vyšetřovat, aby jej následně vrátili do hry. Neutrpěla v kauze Čapího hnízda pověst žalobců a policistů?

Vždy když se trestní věc dotýká veřejně činné osoby, tak se případ těší značné mediální pozornosti. To je logické, s tím se musí umět státní zastupitelství vyrovnat. Do hodnocení případu se dostávají různé emoce, s tím se také musíme vyrovnat. Na druhé straně musím upřímně přiznat, že Městské státní zastupitelství v Praze minimálně v prvopočátku nezvládlo veřejnou komunikaci s novináři. Nevysvětlovalo tuto trestní věc tak, jak by si zasloužila.

Vysvětlovat se více mělo i zastavení trestního stíhání. Došlo k jednoznačné chybě v prezentaci mediální komunikace, informace byla prezentována ještě dříve, než opustila pražské městské státní zastupitelství.

Za kvalitou práce státních zástupců v kauze Čapí hnízdo stojíte?

Shledali jsme průtahy ve věci, proces komplikovalo i vydávání poslance vzhledem k imunitě. Co do obsahu si ale myslím, že dozorový státní zástupce učinil vše, co bylo v jeho silách pro získání důkazů.

Proběhly prezidentské volby, k jejichž výsledku se vyjadřovat jako žalobkyně nechcete. O vás se spekulovalo jako o možné kandidátce. Co vám do budoucna napověděl výsledek Danuše Nerudové, která skončila na třetím místě?

Že žena prezidentské volby jistě v České republice zanedlouho vyhraje. Ne proto, že je žena, ale proto, že bude ze všech uchazečů nejlepší. Podívejte, co všechno ženy za pouhých sto let od získání volebního práva dokázaly.