Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Igor Stříž se v úterý postavil před novináře, aby ujistil, že ho k odstoupení z důležitého postu nejvyššího státního zástupce nedonutili politici.
„Ne že bych se cítil být unavený nebo úplně vyhořelý, ale občas jsem cítil, že už tu funkci vykonávám s rutinou,“ prohlásil Stříž, který se od dubna přesune do role advokáta a prý se těší na jarní práce na zahradě.
Po Střížově rezignaci vyvstává otázka, kdo ho nahradí. Vše nasvědčuje, že to bude mediálně známá žalobkyně Lenka Bradáčová, která dvanáct a půl roku šéfuje Vrchnímu státnímu zastupitelství v Praze.
Otázky novinářů, jestli se přesune na místo nejvyšší státní zástupkyně, Bradáčová nechávala v posledních týdnech bez jasné odpovědi. „Paní doktorka Bradáčová je určitě favoritkou číslo jedna,“ potvrdil ale v úterý v České televizi i Marek Benda, předseda sněmovního klubu ODS.
Premiér souhlasí
O obsazení místa nejvyššího žalobce, který sídlí v Brně, rozhoduje vláda. Nekoná se žádné výběrové řízení - ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) zkrátka navrhne kabinetu kandidáta. Zvykem bývá, že politici se v takových případech předem dohodnou, vláda pak kandidáta odklepne.
Jedenapadesátiletá Bradáčová je přitom logickou volbou. Předně: Podle informací Seznam Zpráv s jejím jmenováním souhlasí premiér Petr Fiala (ODS), Bradáčovou podporuje i ministr Blažek. V ODS přitom panuje dlouhodobá nedůvěra vůči „zdivočelým státním zástupcům“, jak nazývají někteří politici případy typu mnohaletého stíhání bývalé ministryně obrany Vlasty Parkanové za nákup vojenských letounů. Parkanovou nakonec soudy osvobodily.
Pro ambiciózní Bradáčovou by navíc bylo křeslo nejvyšší státní zástupkyně plynulé pokračování kariéry, kterou začala v roce 2001 jako státní zástupkyně v Litoměřicích. Na Vrchním státním zastupitelství v Praze, kde se řeší ty nejzávažnější kauzy, by Bradáčová musela stejně letos skončit: Nový zákon totiž zavedl omezená funkční období. V prestižní roli nejvyšší žalobkyně by jí začalo běžet dalších sedm let (po nichž by však už nemohla být znovu jmenována).
Na druhou stranu, práce nejvyššího státního zástupce je poněkud odlišná od té, kterou teď vykonává Bradáčová. Je zvyklá svým podřízeným rozdávat úkoly, co mají udělat v konkrétních kauzách. Stejně tak komunikovat s policisty o tom, jak vyšetřování běží a co je potřeba udělat, aby mohli někoho obvinit a dostat před soud.
Může otvírat odložené kauzy
Nejvyšší státní zástupce stojí ještě nad tím a je méně akční. Vydává například pokyny, jak mají vypadat návrhy trestů a na jaké zločiny se zaměřit. Ačkoli: Jeho úřad je také místem, který může dávat pokyny státním zástupcům směrem dolů a také otevřít už uzavřený případ - jako když Městské státní zastupitelství v Praze takhle chtělo bez obžaloby skončit případ Andreje Babiše a Čapího hnízda, po zásahu tehdejšího nejvyššího žalobce Pavla Zemana se ale museli žalobci ke kauze vrátit a nakonec ji dovedli k soudu (šéfa hnutí ANO soud nepravomocně osvobodil, čeká se odvolací proces).
Lidé, kteří se pohybují v soustavě státního zastupitelství a s nimiž Seznam Zprávy mluvily, přitom nepochybují, že Bradáčová - pokud tedy opravdu funkci získá - se bude snažit post nejvyššího státního zástupce „zakčnit“. Tedy najít legální cesty, jak se neutopit v papírování, ale mít vliv i na to, jak se trestné činy vyšetřují.
Zároveň by Bradáčová získala možnost ovlivnit, kdo se stane jejím nástupcem na pražském vrchním zastupitelství. Jeho nový šéf či šéfka musí vzejít z konkurzu, přičemž ve výběrové komisi má Nejvyšší státní zastupitelství tři z pěti členů. Takže Bradáčová by si mohla vybrat nástupce podobného ražení, který bude pokračovat v jejím stylu.
Bradáčová má oproti svému předchůdci Pavlu Zemanovi a stále ještě nejvyššímu žalobci Igoru Střížovi jiný způsob vedení podřízených. Vyžaduje maximální pracovní nasazení a stoprocentní výkon i za cenu toho, že nebude mezi svými lidmi oblíbená.
„Nepotřebuji, aby mě měli lidé rádi,“ prohlásila Bradáčová už před lety v jednom z rozhovorů, když vysvětlovala svůj manažerský styl řízení.
Mimochodem o některých policistech, především těch z Národní centrály proti organizovanému zločinu, s níž nejčastěji její úřad spolupracuje, se Bradáčová v minulosti vyjadřovala značně kriticky. Například že část z vyšetřovatelů není tak kvalitních, aby zvládala složité případy se škodou v řádech miliard. Úřad Bradáčové na to upozorňoval ve výročních zprávách Nejvyššího státního zastupitelství.
