Bradáčová: Sofistikovaná finanční kriminalita se přesunula na internet

Brzy tomu bude 12 let, co Lenka Bradáčová nastoupila do funkce vrchní státní zástupkyně v Praze.

Přestože jí vedená instituce má na starosti vyšetřování těch nejcitlivějších politických kauz a je zvyklá na ledasco, v rozhovoru pro Seznam Zprávy označuje současnou dobu z pohledu vyšetřování za revoluční. Důvodem je nástup moderních technologií, aktuálně umělé inteligence.

Podle ní není společnost dostatečně imunní vůči novým metodám zejména internetových šmejdů, kteří z lidí vylákají peníze na sliby o zhodnocení jejich peněz.

„Zažíváme zlomovou dobu, kdy policie hledá nové nástroje pro vyšetřování. Hledáme nové metody, o jejichž kvalitě budeme muset soudy přesvědčit. Je to evoluční doba, kdybych to měla přirovnat, tak vyberu detektivní seriál Dobrodružství kriminalistiky,“ uvedla v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Finanční podvody podle ní představovaly fenomén právě končícího roku. Do toho příštího očekává další masivní nárůst kriminality na internetu. V rozhovoru popisuje i to, že dopadení a odsouzení předních českých dezinformátorů holdujících režimu v Rusku bylo důležité z hlediska krocení verbální agrese na sociálních sítích.

Co se týká příchodu statisíců Ukrajinců po vypuknutí ruské agrese, nestalo se, že by vzrostla kriminalita. Podle ní má tato migrace ekonomický přínos pro zemi.

V rozhovoru se vyjádřila i k sílícím spekulacím, že by se mohla přesunout ze své pozice na post šéfky Nejvyššího státního zastupitelství. „V životě nemůžete nikdy nic vyloučit,“ uvedla.

Končí rok 2023. Jaké byly jeho hlavní trendy při vyšetřování zločinů?

Jednoznačně šlo o finanční podvody.  Ať již ve své klasické podobě falešných slibů na zhodnocení finančních vkladů s vysokým výnosem, či za použití internetu.

Máte na mysli různá letadla a pyramidové šejdíře, kdy klamavě lákají klienty na velké zhodnocení jejich peněz?

Ano. Internetové podvody jsou potom v řadě případů navázané na kryptoměny a většinou je spojuje klamavé předstírání identity. Zaznamenali jsme podvodné bankéře, inzertní podvody, phishingové kampaně prostřednictvím falešných e-mailů či SMS zpráv a různé druhy spoofingu spojené s metodami sociálního inženýrství. Jsou to praktiky, které jsou pro běžného občana často těžko odhalitelné.

Když jste se ptal na fenomény letošního roku, uvedla bych i porušování sankcí, ve většině navázané na sankce uvalené proti Rusku, a verbální podporu terorismu.

Daří se proti takovým podvodům lidem bránit víc než dříve?

Důležité jsou preventivní kampaně ze strany policie. Třeba Národní centrála proti organizovanému zločinu připravila kampaň Nebuď labuť, ve které vysvětluje veřejnosti taktiky a praktiky finančních podvodů.

Nutno říci, že jde o sofistikované metody, protože pachatelé někdy využívají různé technické prostředky k zastření identity – nejen tedy sociální inženýrství spočívající v osobním kontaktu. Nedávno jsme byli svědky vytvoření falešné Alzy, zažili jsme falešnou Zaru, byly to webové stránky, které se při prvním kontaktu jevily téměř jako pravé. Značnou roli hraje to, že lidé si mnohem více chrání majetek v reálném světě než v prostoru internetu, kde se veřejnost chová mnohem méně obezřetně.

Lze tedy říci, že staré „hloupé“ krádeže už frčí méně, místo nich nastoupili „chytří zloději“ z internetového světa?

Kriminální struktury se přesouvají do internetového prostoru, kde cílí na populaci mnohem intenzivněji než v minulosti. Zůstávají samozřejmě obvyklé krádeže v reálném světě. Sofistikovaná finanční kriminalita a podvody se však přesouvají do internetové oblasti.

Daří se vám vypátrat pachatele těchto podvodů?

Jakákoliv kriminalita, která má odraz v internetovém prostředí, se vyznačuje tím, že za sebou nechává důkazy – což jsou elektronické informace. Na druhou stranu je zase umí v prostoru velmi dobře skrýt, zastírat místo, odkud k útoku dochází, zastírat identitu, což označujeme termínem spoothing. Mnohdy tato data pocházejí ze zahraničí. Obtížné je i to, jak data přečíst a zajistit. Opravdu, odhalování v kyberprostoru je pro vyšetřovatele velice náročné a složité.

Odkud pachatelé finančních a internetových podvodů pocházejí? Je to z Východu?

Je to různé, jak domácí, tak zahraniční kriminální skupiny a struktury. Policie pracovala na případu skupiny z Polska a Rumunska. Ale ano, hackerské útoky na významné informační systémy státu, různé vládní instituce či nemocnice, směřují daleko více z Východu – z Číny a Ruska, ze zemí, kde je složité shromáždit důkazy.

Stopy se dají zastřít a je složité lokalizovat útok, protože zmíněné státy v této oblasti nekooperují na právní pomoci, takže neumíme určit, zda se daný útok odehrál z těchto zemí, nebo šlo jen o zastírací manévr.

Předpokládám, že toto budou výzvy pro vyšetřovatele i do dalšího roku?

Určitě půjde o nové praktiky u kybernetických trestných činů. Trestná činnost v digitálním prostoru každoročně stoupá téměř o 100 procent. Očekávám zapojení umělé inteligence do metod, které budou pachatelé využívat k předstírání falešné identity.

To všechno zvýší nároky na dokazování a znesnadní odhalení pachatelů. A rovněž očekávám v návaznosti na dopady ekonomické krize a její reálné dopady na většinu lidí nárůst majetkové trestné činnosti.

Narazili jste už na nějaké konkrétní podezřelé případy spojené s umělou inteligencí?

Jde především o předstírání falešné identity. S využitím umělé inteligence budou pachatelé umět předstírat identitu řady subjektů. Pro adresáta informací – ať už půjde o audio, či video – bude velmi složité rozklíčovat, zda jde o autentické informace, nebo podvrh vytvořený umělou inteligencí, kterou využili pachatelé trestného činu. Mám obavu, že oklamat běžnou populaci bude mnohem snazší než dnes.

Dnes už umělá inteligence umí napodobit hlas, dají se vytvořit videa. Bude to komplikovat práci detektivů? Už teď obhájci obviněných útočí na důkazní odposlechy, nebude to teď pro policii ještě horší – že se prostě řekne, že odposlech není pravý?

Určitě to bude složitější, protože se zvýší nároky na dokazování, znesnadní se odhalení pachatelů. Je potřeba si uvědomit, že zažíváme i vzhledem k vyšetřování zlomovou dobu, kdy policie hledá nové nástroje pro vyšetřování. Hledáme nové metody, o jejichž kvalitě budeme muset soudy přesvědčit. Je to evoluční doba, kdybych to měla přirovnat, tak vyberu detektivní seriál Dobrodružství kriminalistiky.

Budete moct umělou inteligence využívat při vyšetřování?

Největší prostor pro umělou inteligenci vidím v případné analýze informací. Zajímavé ale je podívat se do Německa na jedno z prvních rozhodnutí spolkového ústavního soudu. Ten rozhodl o tom, že policie nesmí pro některé predikce umělou inteligenci využívat z důvodu ochrany osobních dat lidí. Justice i policie jsou potom sektory, které jsou v úvahách o využití umělé inteligence řazeny z pohledu výsledku mezi nejrizikovější.

V tomto roce u soudů vyfasovali tresty přední čeští dezinformátoři. Podařilo se na základě toho tuto scénu a její obecenstvo, často inklinující k Rusku a jeho vidění světa, oslabit?

Nejprve je třeba upřesnit, že trestní právo neřeší primárně dezinformace. To je fenomén mnohem širší, který úzce souvisí s osvětou, vzděláním a odpovědností za kvalitu informací ve veřejném prostoru a trvalým úsilím na vyvracení dezinformací předkládáním faktů.

Trestné činy mohou naplnit ty výroky, jejichž obsah je obvykle spojen s podněcováním k nenávisti, násilí, ke schvalování či propagaci války či teroristických činů. Je možné sem zařadit i šíření poplašné zprávy.

Přestože si nemyslím, že by mohl trestní postih tento fenomén zcela potlačit, mají odsuzující rozsudky vedle postihu pachatele důležitý význam z hlediska generální prevence, tedy význam celospolečenský. Vysvětlují, jak říkáte obecenstvu, kde je hranice svobody projevu a kde nastupuje ochrana práv druhých osob.

Máte nějaké porovnání se zahraničím?

Zajímavý je rozsudek Evropského soudu pro lidská práva z června tohoto roku proti Francii, který se zabýval případem odsouzení kandidáta do parlamentu, který věděl, že pod jeho příspěvkem se na sociální síti objevily hrubé a vulgární komentáře podněcující nenávist k rase a etniku, a on je jako správce účtu nesmazal. Soud v tomto kontextu hovoří o sdílené odpovědnosti za obsah na sociálních sítích.

Jinými slovy jsou tedy dle toho případu politici zodpovědní za to, co se děje na jejich sociálních sítích, například v diskuzi pod jejich příspěvky?

Ano, ale nejen oni. Podle soudu je potřeba diskuzi moderovat, neměly by se tam objevovat výroky naplňující znaky trestných činů. Nesmí docházet k trestnému podněcování nenávisti ve veřejném prostoru.

Lze pohledem na čísla říci, jestli se situace s verbální agresivitou v digitálním prostoru lepší, či horší? Hrubneme, či se kultivujeme jako společnost?

Pokud sledujeme některé internetové diskuze, potom by se nám mohlo zdát, že společnost hrubne, ale nemyslím, že lze jen tímto pozorováním učinit korektní závěr. A nelze paušalizovat. Už jen z toho důvodu, že do takových veřejných debat se pouští jen určitá část veřejnosti.

Jistou odpovědí o nutnosti regulace nám však může být nařízení Evropské unie o digitálních službách, které začne regulovat obsah v prostoru digitálních služeb již v únoru příštího roku.

Jakým způsobem?

Cílem nařízení má být mimo jiné i posílení bezpečnosti online prostředí a nastavení pravidel k omezení šíření nelegálního obsahu. Nezákonnost obsahu vychází z unijního nebo národního práva. Zahrnuje nejen například právě nenávistné projevy, ale i nelegální výrobky a služby či jinou nezákonnou činnost, jako je šíření dětské pornografie, obchod s lidmi a s drogami, kybernetické pronásledování. Digitální platformy budou mít povinnost na základě oznámení informace posoudit a případně smazat.

Nařízení přináší i některá opatření v problematice šíření dezinformací prostřednictvím algoritmů u velkých sociálních platforem, jako je třeba Facebook.

Kolik lidí za nenávistné výroky stíháte?

Co se týká počtu nenávistných trestných činů, data za rok 2023 budou známa až na počátku příštího roku. Ale v uplynulých dvou letech bylo u tohoto druhu kriminality možno vysledovat rostoucí tendenci především v kyberprostoru, což mělo úzkou souvislost s válkou na Ukrajině. Obdobný trend je možno aktuálně vysledovat s konfliktem v Gaze.

V roce 2022 bylo za nenávistné projevy stíháno 128 osob. Takové projevy jsou obecně spojené s nějakou předchozí krizí – nejdříve šlo o covid, posléze o válku na Ukrajině, nyní o konflikt mezi Izraelem a Palestinou. Verbální trestné činy tvoří rovněž většinu trestných činů teroristických, jedná se především o schvalování a podporu terorismu.

V řadě západních států, včetně univerzit, dochází čím dál víc k útokům na židy. Děje se něco takového ve zvýšené míře i u nás?

Ano, zaznamenali jsme antisemitské projevy, policie je šetří.

Co očekáváte v oblasti odhalování zločinů vzhledem k ruské agresi na Ukrajině? Brzy tomu budou dva roky od vypuknutí války, jak se situace změnila od února 2022?

Policie nadále pokračuje ve vyhodnocování velkého objemu nasbíraných dat a spolupracuje stejně jako státní zástupce s orgány dalších států na výměně informací. Jelikož válka pokračuje, nevidím zatím jako reálné, aby se justici nyní podařilo konkrétní pachatele postavit před soud. Samozřejmě s výjimkou trestních řízení probíhajících na Ukrajině.

Sílí útoky na Ukrajince v ČR, respektive proměnila se nějak kriminalita Ukrajinců žijících v ČR?

Nezaznamenali jsme žádný výjimečný trend oproti roku předchozímu. Je logické, že s pobytem tak velkého počtu uprchlíků je nutně spojena obvyklá kriminalita populace i této národnosti, ale nejedná se o čísla, která by se vymykala a zasloužila z naší strany zvláštní opatření. Stejně je tomu tak i s počty trestných činů z nenávisti proti Ukrajincům namířeným.

Dovolím si však k tomu dodat, že nenávist, která pramení obvykle ze spojení strachu s nevědomostí, je vždy jakožto silná lidská emoce nebezpečná a neměla by být z celospolečenského hlediska podceňována. Pozitivní ekonomický dopad spojený s pracovní silou, která sem z Ukrajiny přišla, se jeví jako zcela výraznější než dopady běžné kriminality, která je s příchodem spojena.

V uplynulých měsících docházelo ke konfliktům mezi Romy a Ukrajinci, evidujete v tom nějaký hlubší problém?

Data neukazují systémový problém. Informace od policie, které mám, hovoří o tom, že se jednalo o excesy. Předpokládáme, že pokud k obdobným střetům bude docházet, půjde spíše o lokální témata než celospolečenský problém.

Změnily se nějak trendy a triky podezřelých v domácích korupčních kauzách, mezi politiky a úředníky?

Trestné činy úředních osob vykazují po řadu let podobné znaky. Žádný nový trend jsme v posledním roce nezaznamenali. Co se týče kriminality spojené s veřejnými úřady, stále sledujeme, možno říci již trvalý, trend, jímž jsou manipulace s veřejnými zakázkami – ať již sjednání výhody, či pletichy.

V této souvislosti je však třeba pro dokreslení celého kontextu zmínit působnost Úřadu evropského veřejného žalobce, který se již více jak dva roky zabývá mimo jiné dotačními podvody a manipulací se zakázkami, které souvisejí s evropskými penězi.

Jen pro dokreslení: Vrchní státní zastupitelství v Praze  řešilo v uplynulém období více jak 50 takových závažných věcí organizovaného zločinu. Nyní se jimi může zabývat pouze úřad evropského veřejného žalobce, nikoli národní úřady, a proto moje odpověď nemůže být kompletní.

Předpokládáte, že po Novém roce už půjde do finále klíčová kauza Dozimetr?

Je to jedna z věcí, o které předpokládám, že v ní bude rozhodnuto o podání obžaloby. Jsou tady poslední části kauzy Nemocnice Na Bulovce, padne rozhodnutí v případu Regionální rady Severozápad, kde se blíží hlavní líčení ke konci. Opětovně bude vrchní soud rozhodovat v kauze kolem Miroslava Pelty, odvolací soud bude rozhodovat v kauze Bereta.

V řadě korupčních případů dochází k tomu, že obvinění přistupují na dohodu o vině a trestu – nestal se z toho nový trend?

V roce 2022 uzavřeli státní zástupci 666 dohod. To je jen zlomek z celkového počtu zhruba 70 tisíc osob, u kterých státní zástupci rozhodují, zda budou postavené před soud.

Předpokládám, že letošní počty budou vyšší a projeví se i u typově závažných věcí. Státní zástupci Vrchního státního zastupitelství v Praze uzavřeli v tomto roce dohodu v osmi věcech. To, co ovšem nelze konstatovat, je zrychlení vyšetřování.

Proč?

Obvinění projevují obvykle zájem o uzavření dohody až v řízení před soudem a celé vyšetřování včetně podání obžaloby musí proběhnout. Žádoucí je posílit aktivitu směřující k uzavření dohody již v přípravném řízení. Tomu by měl potom odpovídat benefit pro obviněného. Jako žádoucí a efektivní model spatřuji uzavírání dohod u obviněných právnických osob.

Nemůže se ale stát, že pachatelé se přestanou bát trestů, když budou vědět, že se takhle můžou domluvit?

Vždy se však musí jednat jak z hlediska viny a výše trestu o důvodný a obhajitelný postup. Tedy žádné nepřiměřeně nízké tresty mimo zákonné podmínky či opomenutí pozice poškozeného.

Roste ochota obviněných přiznat se a jít na dohodu?

Ano. Významným faktorem jsou nabyté zkušenosti nejen státních zástupců, ale i obhájců obviněných.

Spekuluje se o tom, že byste mohla přejít z vrchního na Nejvyšší státní zastupitelství. Zajímala by vás tato pozice?

Stát v čele Vrchního státního zastupitelství v Praze jsem vždy považovala za čest. Je to úřad, jehož rozsah agendy vyžaduje nejen manažerské schopnosti, ale udržuje mě v odborné bdělosti. Vedle toho mám kolem sebe řadu skutečných odborníků a práce s nimi mě neustále posunuje a inspiruje.

S procesem přijetí novely zákona o státním zastupitelství dostávám řadu otázek ke svému dalšímu působení. Nikdy jsem však o své budoucnosti nespekulovala a rozhoduji se podle aktuální situace. Teď se spolu s kolegy soustředíme na úkoly začátku příštího roku.

Takže to ale nevylučujete?

Rozhoduji se podle aktuální situace, v životě nemůžete nikdy nic vyloučit.

Seznam Zprávy v uplynulých měsících upozornily na řadu kontroverzních či problematických postupů a rozhodování ministra spravedlnosti Pavla Blažka? Co na to říkáte, máte v ministra důvěru?

Spolupráce s Ministerstvem spravedlnosti probíhá v oblasti legislativní a správy státního zastupitelství, tedy rozpočtové a informační a jiného technického zajištění chodu úřadu. Spolupráci nejen s panem ministrem, ale i s dalšími pracovníky ministerstva v obou oblastech hodnotím jako korektní a věcnou. Informace, které se nedotýkají státního zastupitelství či mé působnosti, mi nepřísluší komentovat.

Žádné tlaky v rámci rozhodování v trestních věcech jste ve své pozici nezaznamenala?

Ne. Ale to od žádného z ministrů.