Bojoval na Ukrajině, doma ho sebralo protiteroristické komando

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Pro Pražany to musela být vcelku akční podívaná.

Minulý pátek kolem půl druhé odpoledne zasahovalo v centru města komando policistů ozbrojených samopaly. Zadrželi jedenačtyřicetiletého muže v polní maskáčové uniformě, který zrovna vystoupil z linkového autobusu přijíždějícího z Kyjeva.

„Museli sledovat autobus delší dobu, protože jsem požádal řidiče, aby mě vyhodil v centru, jelikož to mám blíž domů, takže jsme neplánovaně zastavili v Legerově ulici na Praze 2,“ popsal Lukáš Paškuliak své zadržení.

„Vyndal jsem věci z kufru, sundal si bundu, na rozloučenou jsem zamával řidiči a najednou na mě naskákali policisté ze zásahovky v kuklách,“ vypráví muž oblečený nyní v khaki tričku se symbolem ukrajinské dobrovolnické jednotky Karpatská Sič, v níž od konce března bojoval proti ruským silám.

Od ukrajinského velení prý dostal měsíční „dovolenou“, a tak se na skok vrátil do Čech. Skončil však v poutech na policejní stanici. Výslech trval několik hodin, obvinění mu ale sděleno nebylo. Lukáš Paškuliak si myslí, že „zatím“.

„Sebrali mi techniku, telefony, harddisk, chytré hodinky, nášivky a další drobnosti. Na policejní stanici mi řekli, že jsem podezřelý ze služby v ozbrojených silách cizího státu a vyptávali se na Ukrajinu i na Irák,“ říká reportérovi Seznam Zpráv.

Lukáš Paškuliak totiž prý koncem minulého roku prodal všechno, co měl, a nadělil si pod stromeček jednosměrnou letenku do Iráckého Irbílu. V plánu měl překročit hranice do Sýrie a pomáhat tam syrským Kurdům v boji proti teroristům z Islámskému státu. Neznalost prostředí a jazyka však plán zhatily. Podle toho, co říká, trval jeho pobyt v Iráku pouhých deset dnů.

„Hranice do Sýrie byla kvůli bojům zavřená, nenašel jsem tu správnou kancelář kurdských jednotek YPG a navíc jsem měl vyřizování kvůli dědickému řízení, tak jsem se třetího ledna vrátil,“ tvrdí Lukáš Paškuliak.

Když o dva měsíce později napadlo Rusko Ukrajinu, změnil cílovou destinaci. „Já bojuju proti jakémukoliv terorismu a Rusové jsou pro mě teroristi tím, co Putin dělal na Ukrajině.“

Lukáš Paškuliak přijel na Ukrajinu 25. března autobusem a zapojil se do války. Jako zahraniční uchazeč byl přiřazen do dobrovolnického praporu Karpatská Sič, 49. střeleckého batalionu spadajícího pod ukrajinskou armádu. Přezdívku má Aron. Poprvé byl nasazen v Irpini, poté se účastnil bojů v Charkovské oblasti.

Říká však, že ani jednou nepoužil zbraň proti nepříteli. Pouze na střelnici. „V Irpini k tomu nebyla příležitost a u Charkova jsem působil hlavně v pozorovacím zákopu, takže jsme ani střílet nesměli, abychom nepříteli neprozradili pozici. Fungoval jsem převážně jako aerorozvědka, tedy obsluha pozorovacího dronu, který vyhledává ruské pozice.“

Drony jsou koníčkem Lukáše Paškuliaka už léta. Říká, že v Čechách pomáhal restaurátorům zjišťovat rozsah poškozených památek, ale na Ukrajině měla jeho služba u dronu mnohem větší závažnost.

„Když na jednotku zaútočil třeba tank, mým úkolem bylo vypustit dron a hledat útočníka,“ popisuje svou práci v zákopech na východě Ukrajiny.

Kdy a případně zda-li se ale bude moci k jednotce vrátit, není jasné. Národní centrála proti organizovaném zločinu ani Vrchní státní zastupitelství v Praze příliš informací o Paškuliakově případu neposkytly.

„Bližší informace týkající se skutkových okolností ani právní kvalifikace, pro které se vede trestní řízení, jakož totožnost podezřelé osoby, sdělovány nebudou, neboť přípravné řízení je neveřejné. Trestní stíhání vůči konkrétní osobě není vedeno,“ napsal Seznam Zprávám státní zástupce VSZ Martin Bílý.

To, jak případ Lukáše Paškuliaka dopadne, je však pro české dobrovolníky bojující na Ukrajině proti Rusům důležité. Může to totiž naznačit postup, jak budou úřady v případě navrátilců postupovat.

Stále totiž platí, že neudělí-li prezident republiky dobrovolníkům „výjimku“, může být služba občana v ozbrojených silách cizího státu, který není členem NATO, posuzována jako trestný čin. Trestní sazba je ve výši až tři roky vězení.

Na Ukrajině jsou odhadem nižší stovky českých dobrovolníků, prezident Miloš Zeman udělil 103 výjimek.

Lukáš Paškuliak potkal na frontové linii nebo v základních táborech kolem dvaceti Čechů. Většina prý o povolení prezidenta nežádala a taky čekají na to, jak se k nim postaví zdejší úřady.

„Mně stačilo ujištění prezidenta a premiéra v televizi, že mi žádný trest nehrozí, tak jsem se rozhodl Ukrajině proti ruským agresorům pomoci. Za tím si stojím,“ říká Lukáš Paškuliak.

Oprava: Uvedli jsme, že je na jednom ze snímků bývalý velitel Karpatské Siče Oleg Kutsin, který před rokem při obraně Ukrajiny padl. Osobu jsme omylem zaměnili. Za chybu se omlouváme.