Blažek promluvil: „Zeman chtěl, abych pomohl zastavit stíhání Mynáře“

Když vznikala vláda Petra Fialy, fungoval ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) jako komunikační spojka mezi Hradem a Úřadem vlády. Byl jediným z nově se rodícího kabinetu, s kým bývalý prezident Miloš Zeman hodlal intenzivněji komunikovat.

I díky tomu mohl později sehrát roli důvěrníka, kterému se Zeman a jeho spolupracovníci svěřovali s citlivými tématy, u nichž bylo zapotřebí získat kontrasignaci premiéra nebo člena vlády.

Blažek nyní v rozhovoru pro Seznam Zprávy jako první otevřeně promluvil o tom, jak se v zákulisí Hradu hovořilo a vyjednávalo o milostech a zastavení trestních stíhání – takzvané abolici.

Podle Blažka se hovořilo o milosti nejen pro odsouzeného exšéfa lánské lesní správy Miloše Baláka (který „pardon“ od prezidenta skutečně získal), ale též pro firmu Metrostav, která od soudu dostala tříletý zákaz účasti ve veřejných zakázkách, a to kvůli uplácení někdejšího středočeského hejtmana Davida Ratha z ČSSD.

„O tom se na Hradě zcela jistě hovořilo. V neformálních rozhovorech zaznívalo, že důvodem by bylo, že bez Metrostavu by nešlo dostavět v Praze metro, že by šlo na dlažbu strašně moc zaměstnanců,“ popsal Blažek v rozhovoru.

Kde na rozdíl od milostí potřeboval Zeman součinnost premiéra Fialy, byl pokyn k zastavení stíhání kancléře Mynáře v dotační kauze – o čemž nedávno informoval Deník N. Jak Seznam Zprávy nyní zjistily, Zeman se s tímto přáním nejdříve svěřil ministrovi Blažkovi, který o tom posléze informoval premiéra.

Fiala s Blažkem byli domluvení, že v případě, že Hrad bude o abolici žádat (prezident pro ni potřebuje kontrasignaci předsedy vlády či pověřeného člena vlády), žádost projedná celá vláda. To se nakonec stalo na začátku března, kabinet žádost zamítl.

„Pan prezident Zeman byl přesvědčený o tom, že stíhání Miloše Baláka a Vratislava Mynáře by nikdy nebyla zahájena, kdyby nepracovali u něho. Měl pocit, že jen proto se o ně zajímají orgány činné v trestním řízení. Mluvil o tom, že ho to mrzí a že by tu věc nějakým způsobem rád vyřešil,“ popsal Blažek s tím, že řešením měla být právě abolice.

Podobně se Hrad v minulém roce zajímal i o možnost zastavení vyšetřování jiných kauz – skartace vrbětické zprávy (policie případ na začátku března odložila) či úniku tajných informací, jenž šetří Bezpečnostní informační služba (BIS).

Zeman v lednu popřel, že by o abolici žádal. Ministr spravedlnosti Blažek ale nyní říká, že vláda loni žádost o abolici projednávala a kontrasignaci odmítla.

„Ano, to se stalo. Mohu sdělit jen to, že jsme takto, vláda jako celek, rozhodovali dvakrát. Jednou v září loňského roku, podruhé nyní,“ dodal Blažek.

Premiér Petr Fiala se za vás postavil v bytové kauze. Přesvědčil jste ho svými argumenty, nebo roli sehrálo vaše brněnské sepětí ODS?

Mé argumentaci zcela rozumí. Ty různé spekulace, že náš vztah je daný tím, že já jsem ho vynesl k moci, jsou úplně nesmyslné.

Na druhé straně jste ho do ODS přivedl, necítíte se alespoň stranicky jako jeho duchovní otec?

(Smích) To ne. Patřil jsem jen k lidem, kteří ho přesvědčovali, aby vstoupil do ODS a kandidoval za ni. Bavíme se o roce 2013. Pak jsme ho přesvědčovali, aby kandidoval na předsedu.

Pomohl jste mu tehdy s vyřizováním vstupu do strany v Brně-střed?

To ano, tehdy měla problémy buňka ODS v části Brno-sever, dnes už je ve sdružení Brno-sever. Petr Fiala je osobností na obou svých nohou, bylo by až urážlivé myslet si, jak se za mé strašidelné pomoci dostal k moci. Prosadil by se i bez Blažka.

Když jste nastupoval do vlády, sehrál jste roli mostu mezi Hradem a vznikající vládou. To nebyla dostatečná pomoc?

Ano, je pravda, že tam jsem se na tom podílel rozhovory s prezidentem Zemanem a jeho okolím. Kdyby se toto nestalo, prezident Zeman by premiérem jmenoval Andreje Babiše a do příštího jara bychom se soudili na Ústavním soudu, aby taková vláda skončila.

Miloš Zeman po volbách nabídl jmenování Andreji Babišovi, který to odmítl. S tím ale Miloš Zeman nesouhlasil. Pak nastaly vážné zdravotní problémy prezidenta. Různými rozhovory s prezidentem se postupně podařilo docílit toho, aby v prosinci 2021 vládu jmenoval.

Nakolik byl tehdy ve hře scénář, že Miloš Zeman prosadí svou a jmenuje Andreje Babiše premiérem?

Kdyby trval na svém a jmenoval vládu Andreje Babiše, mohla vládnout do jara příštího roku do rozhodnutí Ústavního soudu. Tomu všemu se předešlo a nemám problém se přihlásit k podílu na tom, že vláda Petra Fialy vznikla poměrně rychle. Nakonec se podařilo vyřešit i to, že Miloš Zeman couvl v otázce nejmenování ministra zahraničí Jana Lipavského.

Takže jste fungoval jako most či převaděč?

Prezident to za přítomnosti premiéra pojmenoval tak, že já budu spojkou mezi Hradem a „Strakovkou“. Petr Fiala s tím souhlasil.

A proč si Miloš Zeman vybral zrovna vás?

Důvod byl prostinký. Miloš Zeman ve vládě nikoho jiného pořádně neznal, mě si pamatoval z mého prvního vládního angažmá ve vládě Petra Nečase. Nevím, zda je to smůla, nebo štěstí, ale já prezidenty vždycky poznám až ve chvíli, kdy končí. Václava Klause jsem poznal v posledním půl roce jeho prezidentování, Miloše Zemana v posledním roce jeho prezidentování. Jejich rozhodující část prezidentského života se ale odehrávala na začátku jejich období. U Miloše Zemana není zajímavé, jak končil, ale jak začínal.

Kdy byl podle vás Miloš Zeman na vrcholu moci?

Bezpochyby v letech 2013 až 2016. Nejdříve měl k dispozici úřednickou vládu, v té následující měl půlku vlády díky několika ministrům jemu loajálním. Až s nástupem této vlády nastal u prezidenta Zemana mocenský útlum. Byla to vláda skutečně Petra Fialy, ne Miloše Zemana.

Byl to i důvod, proč jste se dostal na prohlídku korunovačních klenotů s brněnskou primátorkou Markétou Vaňkovou mimo otevírací dobu?

Tady se podívejte na vstupenku, kterou jsem měl na 18:30. Nezkoumal jsem, kdo byl, či nebyl pozvaný. Má-li někdo představu, že Blažek s primátorkou Brna stáli sami v katedrále u klenotů, je to omyl. Vystáli jsme půlhodinovou frontu.

Byla česká demokracie ohrožena vládnutím Miloše Zemana?

Když to budu hodnotit zpětně, za mě bylo jediným ohrožením jmenování Rusnokovy vlády. Byl to pokus o prezidentský systém. V letech 2013 až 2016 se rozhodování ve vládě přesunovalo i na Pražský hrad, ve vládách před naším kabinetem sedělo několik hradních ministrů.

O čem jste se obvykle s prezidentem bavil?

Spousta našich rozhovorů byla obecné povahy – o knihách, o jeho zdravotním stavu, o tom, co bude dělat po odchodu z Hradu – a přiznávám, že tam byly i nějaké nápady, které se mně (a nejen mně) podařilo prezidentovi vymluvit. Takové věci by bývaly škodily i jemu.

Máte na mysli milosti a abolice pro své známé či blízké spolupracovníky?

Tou nejpodstatnější věcí asi bylo jmenování nového předsedy Ústavního soudu, což on opravdu plánoval delší dobu. Důležité je, že k tomu nedošlo. Je pravda, že jsem patřil k lidem, kteří se mu to snažili vymluvit. Stejně jako předseda vlády, který se s prezidentem domluvil, že Miloš Zeman k takovému kroku nepřistoupí.

Kromě vzniku vlády a jmenování ministra Lipavského není ani tak podstatné, co se na Hradě udělalo, podstatnější za celý rok a čtvrt je, co se neudělalo. Přiznávám, že tady se moje prsty občas najít dají.

Co dalšího se podařilo na Hradě zastavit?

V souvislosti s různými trestními řízeními se rozebíraly některé věci.

Co přesně?

Pan prezident Zeman byl přesvědčený o tom, že stíhání Miloše Baláka a Vratislava Mynáře by nikdy nebyla zahájena, kdyby nepracovali u něho. Měl pocit, že jen proto se o ně zajímají orgány činné v trestním řízení. Mluvil o tom, že ho to mrzí a že by tu věc nějakým způsobem rád vyřešil.

Tady se opět dostávám k tomu, co jsem říkal před chvílí – je důležité, co se nestalo, respektive k čemu nedošlo. Na straně druhé se s panem prezidentem podařilo dosáhnout desítky let nevídaného stavu v počtu soudců. Jejich početní stav byl naplněn na sto procent plánovaného z celkového počtu a za to se ho nepochybně patří ocenit.

Takže mluvíte o zastavení rozběhnutých případů, abolici pro vyšetřování šéfů lánské obory a prezidentské kanceláře?

Prezident přemýšlel i o řešeních tohoto typu. Ano, vedla se debata o řešení abolicí. Podstatné je, že k tomu nikdy nedošlo.

Balák dostal milost, to se tedy zastavit nepodařilo.

Co si mohl prezident rozhodnout sám, to si rozhodl a vyřešil. U abolice je ale potřeba součinnost vlády. Na druhé straně podotýkám, že Miloš Zeman udělil hodně málo milostí.

Nejde o množství, ale komu ji udělil.

Ano, to se nepřu. Milost panu Balákovi bude ještě dlouho diskutovaná.

Hovořilo se na Hradě o abolicích či milostech pro další osoby – ať už fyzické, nebo právnické?

Pamatuji si, že v souvislosti s milostí se na Hradě zmiňoval i Metrostav. O tom se na Hradě zcela jistě hovořilo. V neformálních rozhovorech zaznívalo, že důvodem by bylo, že bez Metrostavu by nešlo dostavět v Praze metro, že by šlo na dlažbu strašně moc zaměstnanců. Ostatně o milost pro Metrostav pak žádali i odboráři. Proč milost Metrostavu pan prezident neudělil, nevím.

Co jste na milost pro Metrostav prezidentovi a jeho lidem říkal?

Že to určitě není věc Ministerstva spravedlnosti a že by se k tomu případně musely vyjádřit Ministerstvo dopravy a hlavní město. Tím ta debata se mnou o dané věci skončila.

Abolici musí spolupodepsat předseda vlády nebo jím pověřený člen vlády. Kdyby vás premiér tímto pověřil, podepsal byste abolici pro Mynáře, Baláka, Metrostav či další?

My jsme se s předsedou vlády domluvili, že budou-li takové žádosti, budou předloženy celé vládě k rozhodnutí.

Rozhodovala vláda o něčem takovém?

Ano, to se stalo. Mohu sdělit jen to, že jsme takto, vláda jako celek, rozhodovali dvakrát. Jednou v září loňského roku, podruhé nyní.

Řešil s vámi prezident milost pro bývalého náměstka Nemocnice Na Homolce Michala Toběrného, který byl v korupčním případu odsouzený k osmi letům vězení?

Takové spekulace kolovaly, ale v mé přítomnosti se o tom na Hradě nemluvilo.

O milosti pro firmu z Balákovy kauzy Energie stavební a báňská s vámi Miloš Zeman  nemluvil?

Ne. Se mnou se mluvilo o kancléři Mynářovi a Metrostavu. Milost panu Balákovi mi byla ex post oznámena.

Co na to říkáte? Nezbude ze Zemanovy éry zejména pachuť z takové snahy pomoci svým spolupracovníkům a blízkým navzdory jejich kauzám či rozsudkům? Nepřipadá vám to drzé?

Mám mnoho let zásadu nehodnotit veřejně činnost prezidentů republiky. Prezident je prezident. Řeknu k tomu jedinou věc. Nemohl jsem ovlivnit to, na co měl prezident pravomoc zařídit sám. Co jsem ovlivnit mohl, různé abolice a podobně, vracím se ke své formulaci: Hodnoťte mě podle toho, k čemu nedošlo. Víc k tomu nemám co říct.

Mě ale zajímá, jak hodnotíte éru Miloš Zemana, jaký odkaz po sobě zanechává.

To mi fakt nepřísluší. Řeknu toto: neporovnávám prezidentské mandáty Václava Klause a Miloše Zemana, jedno ale měli společné. Když jste na Hradě dlouho, může se vám stát, že ne úplně správně vnímáte, co se děje v podhradí. Oběma se to stalo. Společenskou atmosféru vnímali jinak, než jaká ve skutečnosti je či byla. Pan prezident Klaus si opravdu myslel, že za udělení amnestie bude oceněný. Oceněn nebyl, to se shodneme. Miloš Zeman chápal, že část společnosti se k němu staví negativně, že ta část je menší, než opravdu byla a je.

Nepřekročil Zeman ale veškeré dosud myslitelné meze? To, že nevnímal, co se děje v podhradí, ho nijak neomlouvá.

Však já ho nijak neomlouvám. Jen popisuji, jak on vnímal situaci. Myslím, že prezident Zeman si uvědomoval, že milost pro Baláka vyvolá negativní reakce, přesto milost udělil. Každý to může ohodnotit sám, k tomu nepotřebujete stanovisko Pavla Blažka. Pro mě je důležité, že co jsme mohli jako vláda ovlivnit, to jsme učinili. Žádná abolice udělena nebyla.

Jak schůzky na Hradě s prezidentem Zemanem, kancléřem Mynářem či poradcem Martinem Nejedlým probíhaly?

Někdy byly schůzky s oběma, s kancléřem i panem Nejedlým. S panem prezidentem jsem zhruba v 80 až 90 procentech mluvil sám, někdy u toho byl pan kancléř. Pár rozhovorů pak bylo i za účasti pana premiéra.

Co říkáte na to, jak se Mynář jako kancléř choval a využíval kanceláře prezidenta pro své obchodní či soukromé zájmy? Vození dříví, party stan v Osvětimanech, lovení v revíru a další.

Komukoliv se stane, že spravuje veřejný majetek jako svůj, nečiní dobře. Musí počítat s následky a s tím, že jednoho dne se to bude minimálně prošetřovat nebo veřejně zkoumat.

Deník N před několika dny informoval, že před poslední schůzkou s premiérem v Lánech přijeli za prezidentem předseda Nejvyššího správního soudu Karel Šimka a ústavní soudce Josef Fiala. V brněnských kauzách jste podával kárnou žalobu na soudce a zajímal jste se o jména soudců, kteří v případu rozhodovali. Budete se zajímat i o to, co soudci Šimka a Fiala řešili u prezidenta Zemana – zda třeba tématem nebyly věci jako abolice a podobně?

Předpokládám, že šlo o rozlučku. Nevím, jaká témata řešili. Hezké ale je, že kdybych se na téma hradní schůzky ptal Karla Šimky, vůbec to není zásah do justice, ale když se ptám na něco jiného v Brně, byl by to podle některých dramatický zásah do justice. Karla Šimky se neformálně zeptám, ale skutečně detaily té schůzky neznám.

Ve druhé části rozhovoru, kterou publikujeme později, ministr spravedlnosti mimo jiné popisuje, proč se necítí ve střetu zájmů v bytové kauze či proč žádal o informace o stavu jejího vyšetřování.