Článek
Když Seznam Zprávy loni v listopadu informovaly, že byl podán oficiální protikorupční podnět na politického náměstka na Ministerstvu spravedlnosti Antonína Stanislava, šéf resortu Pavel Blažek (ODS) se za svého stranického kolegu hned postavil.
Autorem podnětu byl ředitel insolvenčního odboru ministerstva Jan Benýšek. Uvedl v něm, že se ho chce Blažkův náměstek zbavit, aby ovládl agendu insolvencí. A doplnil, že v roce 2016, kdy Stanislav vedl odbor insolvencí, docházelo k manipulacím zkoušek insolvenčních správců.
Ministerstvo na svém oficiálním webu Benýška obratem fakticky nařklo ze lži. Pak ale protikorupční ředitel ministerstva Jiří Kapras v prosinci Benýškův podnět vyšetřil a konstatoval, že k manipulacím skutečně docházelo. A doporučil Blažkovi, aby podal trestní oznámení.
Doporučení nyní Pavel Blažek vyslyšel. „Trestní oznámení bylo, jak pan ministr avizoval, podáno,“ potvrdil ve středu České televizi mluvčí ministerstva Vladimír Řepka.
Co přesně je obsahem trestního oznámení, není zřejmé. Je ale podáno na neznámého pachatele. Kapras totiž ve svém usnesení, které mají Seznam Zprávy k dispozici, uvedl, že sám svými prostředky neumí zjistit, kdo přesně se manipulací zkoušek dopustil. A to i přesto, že vyslýchal například tehdejší činovníky ministerstva nebo zkoumal dokumenty.
Detektivové ale podle něj mají lepší nástroje a možnosti. „Disponují rozsáhlými vynucovacími pravomocemi a prostředky dokazování pro to, aby učinili jednoznačný závěr o tom, v jakém rozsahu k protiprávnímu jednání docházelo a kdo za ně odpovídá, pokud důkazy pro takový závěr (ještě) existují,“ uvedl Kapras.
Kontrolor dal za pravdu Benýškovi v tom, že Stanislav jako ředitel odboru vytvořil systém, v němž rozesílal vzorová řešení zkoušek e-mailem dalším lidem. Kdo z nich ho vynesl, se tak těžko prokazuje. Dnes naopak úředníci materiály k dispozici vůbec nemají.
Benýšek zpět, Stanislav rezignoval
Jan Benýšek už se v březnu vrátil na post ředitele insolvenčního odboru. Ač loni na podzim o místo přišel poté, co protikorupční podnět podal, vzápětí vláda Petra Fialy odhlasovala takzvanou systemizaci, při níž Benýškův post oficiálně zanikl.
Benýšek ale vyhrál výběrové řízení, které ministerstvo vypsalo poté, co insolvenční odbor rozdělilo na dva. Benýška pak ke jmenování na nově vzniklé místo doporučila nezávislá výběrová komise.
Ke stejnému dni, co se vrátil na ministerstvo Benýšek, zároveň rezignoval náměstek Stanislav. Ten už předtím uvedl, že si vybírá několikaměsíční neplacené volno. Nakonec ale z funkce zcela odešel. Zdůvodnil to údajným „mediálním tlakem a lynčem“ ze strany Seznam Zpráv.
Reportéři předtím krom insolvenční aféry popsali, že Stanislav přiklepával zakázky svým blízkým a podporovatelům ODS nebo že je podezřelý, že lhal soudu. Před dotazy reportérů Stanislav v minulosti prchl okénkem na záchodě.
Aféra kolem insolvencí
- V roce 2016 odešel Antonín Stanislav z Ministerstva spravedlnosti, kde působil jako pověřený ředitel insolvenčního odboru. Stalo se tak po odhalení podezřelých zkoušek insolvenčních správců.
- Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) přesto udělal ze Stanislava předloni v lednu svého politického náměstka.
- Na Stanislava loni v listopadu podal protikorupční podnět dosavadní ředitel insolvenčního odboru Ministerstva spravedlnosti Jan Benýšek. Stal se tak historicky prvním známým oznamovatelem podezření na korupci, který využil nového zákona na ochranu whistleblowerů.
- Benýšek varoval, že člověk, v jehož éře se děly na Ministerstvu spravedlnosti manipulace zkoušek, se pokouší znovu ovládnout agendu insolvencí a jeho donutit k rezignaci. Vláda na to ale nedbala a Benýškovi krátce nato zrušila na návrh Ministerstva spravedlnosti místo.
- Nic na tom nezměnilo ani to, že protikorupční ředitel ministerstva Jiří Kapras dal v prosinci Benýškovi za pravdu, že manipulace se v éře Stanislava na ministerstvu děly, a označil ho za whistleblowera. Podle nového zákona, který prosadilo Ministerstvo spravedlnosti, by tak Benýškovi měla náležet ochrana proti mstě.
