Blažek chce od žalobců informace ze živé kauzy. Týkají se i jeho známé z byznysu

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Když Pavel Blažek nastupoval na post ministra, reportéři upozornili, že ho policie prověřuje v takzvané bytové kauze, tedy kvůli možnému podílu na manipulacích se stamilionovým majetkem Brna.

Blažek se tak ocitl v možném střetu zájmů. Ministrovi spravedlnosti totiž podléhají žalobci, kteří bytovou kauzu dozorují a rozhodují případně například o tom, zda obviněné pošlou před soud.

Nastupující ministr ale odmítal, že by funkci k nátlaku na žalobce využil. „Já se budu vyjadřovat k práci státního zastupitelství minimálně,“ tvrdil v prosinci 2021 v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Pak ale začal tvrdě kritizovat práci olomouckých žalobců, kteří už v bytové kauze obvinili jeho spolustraníka a někdejšího advokátního koncipienta.

Nyní ministr spravedlnosti Blažek využil své pravomoci a rovnou si od žalobců vyžádal přístup k informacím z jedné z větví živého policejního vyšetřování. To se bezprostředně týká brněnské primátorky za ODS Markéty Vaňkové.

Jde o Blažkovu další bývalou advokátní koncipientku a byznysovou partnerku. A jihomoravská ODS, kde je Blažek předsedou, nominovala loni před volbami Vaňkovou na post primátorky Brna.

Do blízkosti primátorky Vaňkové se policejní vyšetřování dostalo loni v listopadu.

NCOZ obvinila tehdy dvě ženy, že ovládaly s pomocí bílých koní prostory v historickém domě v brněnské ulici Hlinky. Ty mají více než stometrovou rozlohu a může se zde vybudovat exkluzivní bydlení.

Nájemníkům prostory ve volebním období 2010–2014 přidělila radnice Brna-střed vedená tehdy ODS. V radě městské části, která pronájmy schvalovala, seděla i sama Vaňková, Blažek byl koaliční zastupitel.

Detektivové podle informací Seznam Zpráv podezřívají primátorku Vaňkovou, že původně byty měly skončit u ní a vyšetřování tímto směrem vedou. Tomu, že chtěla původně byty užívat Vaňková, nasvědčují i předchozí zjištění reportérů – podrobněji je popisujeme v následujícím boxu.

Policisté doufají, že s nimi dvojice loni zadržených žen bude spolupracovat a o možném podílu prominentů ODS na manipulacích s byty se rozhovoří. Nejvyšší státní zastupitelství sice letos v únoru kvůli vadám obvinění zrušilo, ale vyšetřování tím nekončí.

„Není vůbec vyloučeno, že to trestní stíhání může být znovu zahájeno. Je to rozdílný pohled na kvalitu a množství pořízených důkazů, které měly být podkladem pro zahájení trestního stíhání,“ vysvětlil reportérům nejvyšší žalobce Igor Stříž. Krok svého úřadu označil za běžné fungování systému. „Svědčí o tom, že je v chodu, funkční, pokud se tam najde vada, v řízení o stížnosti se to napraví,“ dodal Stříž.

Dozorující žalobkyně Petra Lastovecká z Vrchního státního zastupitelství v Olomouci už uvedla, že rozhodnutí nadřízeného úřadu respektuje, chce dokument přepracovat a stíhání obnovit.

Jedna z žen se mezitím už policistům přiznala. Zasáhla i radnice Brna-střed, jejíž úředníci podezření plynoucí z policejního vyšetřování prověřili a nájmy schválené pro blízké obou žen zrušili. Zjistili totiž, že v sociálních nájmech tito lidé nebydlí, ale například je pronajímají přes službu Airbnb. A to i za 4 tisíce korun za den.

Ministr spravedlnosti Blažek rozhodnutí Střížova úřadu prezentoval jako zásadní selhání státních zástupců a policie.

Na olomoucké žalobce zaútočil na twitteru a rozhodnutí Nejvyššího státního zastupitelství označil za důkaz, že ženy byly nespravedlivě zadrženy a vystaveny veřejnému lynči.

Později Blažek dodal, že „systémové selhání represivních orgánů státu je a bude řešeno vrcholnými orgány veřejné moci“ s tím, že podrobnosti sdělit nemůže.

Z pátrání Seznam Zpráv však plyne, že na Nejvyšší státní zastupitelství nyní dorazil dokument, v němž Pavel Blažek žádá o některé informace z případu. Co přesně požaduje, není úplně jasné. Žalobci nechtějí reportérům text žádosti poskytnout právě s odkazem na to, že jde o živou kauzu a informace z ní jsou utajené. A ministr spravedlnosti Blažek na dotazy Seznam Zpráv neodpověděl, i když reakci poslal.

„Děkuji za váš dotaz, který mi poskytl další důkaz nezákonného nakládání s listinami orgány činnými v trestním řízení za účelem jejich medializace a skandalizace ‚zájmových osob‘ opakovaně vaším prostřednictvím,“ napsal pouze Blažek. O jaké nezákonnosti podle něho jde, už ale neupřesnil.

Že požadavek na Nejvyšší státní zastupitelství ministr spravedlnosti vznesl, přitom Seznam Zprávám potvrdil přímo nejvyšší státní zástupce Igor Stříž. S tím, že ho postoupil podřízeným olomouckým žalobcům, protože sám informace nemá.

„Zda je to standardní, to nevím. Je to požadavek zákonný,“ uvedl Stříž s odkazem na zákon o státním zastupitelství. „My ministrovi poskytujeme informace ze živého trestního řízení, pokud to potřebuje jako člen vlády, a pouze takové informace, které nemohou ohrozit průběh trestního řízení,“ dodal Stříž.

Blažek podle něj chce například původní text sdělení obvinění nebo dokument, kterým žalobkyně soud požádala o uvalení vazby na obviněné ženy. V obou listinách policisté obvykle shrnují některé důkazy, které se jim podařilo nashromáždit, aby své kroky odůvodnili.

Nejvyšší žalobce zároveň dodal, že na ministra Blažka se obrátila jedna z policií podezřívaných žen, a on tak nejspíše jedná na její podnět. Ani to však Pavel Blažek nekomentoval. Reportéři oslovili i obě ženy. Ani ty do vydání textu nereagovaly.

Policisté přitom mají k dispozici výpověď už zmíněného spolupracujího obviněného Pavla Hubálka, že jednu ze stíhaných žen s Blažkem seznámil, a to v roce 2012. A společně se pak podle spolupracujícího obviněného všichni tři podíleli na manipulacích s městským majetkem.

Pavel Blažek dlouhodobě označuje Pavla Hubálka za lháře a distancuje se od něj. Před lety pro něj či pro Markétu Vaňkovou Hubálek mimo jiné nakupoval pozemky za hotové v obci Rojetín, kde „starostoval“. Některé pak Hubálek s Blažkem vlastnili společně.

Pavel Hubálek je jako spolupracující obviněný pro policii klíčovým svědkem bytové kauzy, jeho výpovědi vedly už ke dvěma policejním raziím a několika stíháním.

Vypověděl také mimo jiné, že prostory, kvůli nimž nyní policie ženy obvinila, dostal původně za úkol zařídit pro Vaňkovou on. A doložil to i komunikaci s úřady, kterou za příbuzné Vaňkové vedl.

Podle zdrojů Seznam Zpráv chce ministr spravedlnosti Blažek po vrchním státním zastupitelství i informace o případných výtkách či kárných opatřeních, kterým v minulosti čelila žalobkyně Lastovecká. K čemu je hodlá použít, není vzhledem k tomu, že neodpovídá na novinářské dotazy, jasné.

Jako ministr spravedlnosti má pravomoc navrhnout žalobkyni Lastoveckou na kárné řízení. Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž uvedl, že to, že jeho úřad zrušil zmíněné trestní stíhání v bytové kauze, k tomu důvod nezakládá.

„Dávat rovnítko mezi zrušeným zahájením o trestním stíhání a a kárnou odpovědností je velmi troufalé. To by ta nezákonnost musela být takového rázu, aby svědčila o zjevné neodbornosti nebo dokonce zneužití nějaké pravomoci, zneužití právního postupu, což v tomto případě rozhodně nejde,“ uvedl Stříž.

Dozorující žalobkyně bytové kauzy Lastovecká na přímý dotaz Seznam Zpráv uvedla, že veřejně prezentovanou kritiku ministra považuje za velmi překvapivou.

„Nemohu si neklást otázku, proč právě tahle kauza pana ministra zaujala natolik, že měl potřebu se k ní tak ostře vyjadřovat. Překvapila mě intenzita negativního odsouzení postupu orgánů činných v trestním řízení od ministra spravedlnosti,“ konstatovala Lastovecká.

„Použitá slovní výraziva ministra vlády, bez ohledu na právo každého na způsob vyjadřování, nejsou podle mého názoru korektní. Slovům o systémovém selhání represivních orgánů státu, a to právě z úst právníka, advokáta a ministra spravedlnosti v jedné osobě, už nelze rozumět vůbec,“ dodala žalobkyně.

Té rovněž není jasné, proč Blažek jako ministr o informace k bytové kauze vlastně žádá. „Není mi zřejmé, proč tak ministr činí z pohledu možné působnosti ministerstva, a tím více pak z pozice potřeby člena vlády. Můj názor by byl spekulací, a proto se musí média pro odpovědi obrátit jinam,“ řekla žalobkyně.

„Pokud si ministr vyžaduje i informace k mojí osobě v souvislosti s procesním postupem, kdy bylo nadřízeným orgánem zrušeno usnesení o zahájení trestního stíhání vydané s mým souhlasem ve věci mediálně označované jako tzv. brněnská bytová kauza, považovala bych to s ohledem na normální fungování justičních procesů za minimálně velmi nestandardní,“ pokračovala Lastovecká.

Ta je dle svých slov připravena odolávat jakýmkoli tlakům. „Součástí profese státního zástupce je postupovat bez ohledu na jakékoli neoprávněné tlaky a pevně si věřím, že tomu dostojím i do budoucna,“ uzavřela Lastovecká.

Lastovecká přitom dozoruje hned několik větví bytové kauzy.

Z manipulací už v jedné z nich obvinila i Otakara Bradáče, dalšího někdejšího Blažkova koncipienta, z něhož krajská ODS udělala šéfa bytové komise radnice Brno-střed. A detektivové díky nasazenému policejnímu agentovi zdokumentovali, jak Bradáč za úplatek vylhanými dokumenty dokáže zajistit bydlení.

O tom, jaké informace z bytové kauzy nyní ministr spravedlnosti Blažek dostane, rozhodne olomoucký vrchní žalobce Radim Daňhel. Toho do funkce loni v červenci jmenoval právě Blažek. Daňhel ale věci kolem aktuálního vývoje komentovat nechce.

„Pokud je taková žádost ministra spravedlnosti státnímu zastupitelství zaslána, je povinností na ni odpovědět. Považuji však nejméně za krajně nevhodné, aby obsah takové komunikace mezi ministrem spravedlnosti a státním zastupitelstvím byl mediálně komentován, a proto se zdržím jakýchkoliv dalších komentářů k takové komunikaci,“ reagoval vrchní žalobce.

Žádost ministra spravedlnosti Blažka o informace k případu za problematickou nepovažuje. „Pokud ministr spravedlnosti není s fungováním státního zastupitelství spokojen, je logické, že si k dalším případným krokům musí opatřit od státního zastupitelství informace,“ dodal Daňhel.

Opačně to ale vidí protikorupční organizace Transparency International. Ta Blažka po seznámení se souvislostmi vyzvala k rezignaci.

„Ministr spravedlnosti paradoxně svými zásahy ohrožuje nestrannost trestního řízení a podkopává jeden z hlavních pilířů právního státu, a tím je nezávislost justice. Pavel Blažek by proto měl neprodleně rezignovat na funkci ministra a složit veřejné politické funkce,“ apeluje Marek Chromý, vedoucí analytik Transparency International.