„Bitej budete vy.“ Odsouzený Horáček tlačí na skryté nahrávce na dlužníka

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

„Jestli mě tady připravíte o prachy, já ty prachy budu chtít zpátky… Jenom říkám, že na každou akci bude reakce… Tak si to rozmyslete,“ skoro až vykřikuje dobře oblečený muž v přeplněné restauraci Kolkovna v pražském Karlíně.

Ač nedávno odsouzen za korupci, nebere si Tomáš Horáček v jednání s dlužníkem servítky. Zapletl se do obchodní války, která požírá většinu jeho kapitálu, a potřebuje peníze. Do války, kde žádná ze stran nebere ohledy. Kde padají trestní oznámení a pořizují se tajné nahrávky jednání - jako ta, kterou mají Seznam Zprávy k dispozici.

Díky ní také víme, jak se muž, který měl poslední roky v patách policii kvůli systematické korupci při veřejných zakázkách v pražských a středočeských nemocnicích, vrátil do světa obchodů.

Nahrávka dokládá, že stojí za to je sledovat.

Horáčkovým dlužníkem z tajně pořízeného záznamu je Martin Brůna. Situace je pro něho složitá. Ocitl se v ní kvůli půjčce, kterou si vzali s obchodním partnerem. K Horáčkovi se však dostal jen řízením osudu, který provází kšefty s pohledávkami. Ta Brůnova, kterou momentálně drží zrovna odsouzený korupčník, činí zhruba osm milionů jistiny a 19 milionů na úrocích.

Vše mohla vyřešit aukce Brůnovy nemovitosti, ze které ale sešlo, neboť dlužník spadl ještě předtím do insolvence. Když to Horáček zjistil, řekl svému bodyguardovi, ať Brůnu naloží a prostě mu ho přiveze.

„Ten bodyguard mi řekl, že je lepší, ať s ním jedu v klidu, že mi garantuje bezpečí. A že když nepojedu, pošle Horáček někoho, kdo nebude tak slušný,“ popisuje Brůna, jak ho dobře osvalený muž naložil a přivezl do restaurace v Karlíně.

Horáček tam Brůnu nešetřil. „Buďto bude nějaká dohoda, já se vys..u na všechno ostatní, nebo mně tam bude ležet dvacka (dvacet milionů), to je za dva roky sedm milionů na úrocích, a já si někde vezmu čtrnáct,“ hrozil Brůnovi, který se sotva zmohl na odpověď.

„My jsme ty prachy mohli dát do jiného byznysu. Já ale bez dvacky nechcípnu, půjčujeme za dvacet třicet procent. Já si to vezmu jinde. Bitej budete vy,“ říká Horáček a tlak na dlužníka vyšperkuje až do pointy: „Já vám nevyhrožuju, jen říkám, jaký bude postup. A z toho postupu se poserete.“

Trvalo to hodinu a půl, bodyguard po celou dobu seděl u jednání. Nemluvil, jeho přítomnost stačila.

„Samozřejmě jsem měl pocit, že mě vydírá, ale co mohu dělat,“ popisuje svůj zážitek s Horáčkem Martin Brůna.

Že nemuselo jít jen o pocit, ale ze strany věřitele odsouzeného na podmínku i o trestný čin, dosvědčuje nad situací mezi Horáčkem a Brůnou i advokát Petr Toman.

„V úvahu přichází buď vydírání podle § 175 (Kdo jiného násilím, pohrůžkou násilí nebo pohrůžkou jiné těžké újmy nutí, aby něco konal, opominul nebo trpěl), nebo nebezpečné vyhrožování podle § 353 trestního zákona. Sám bych to kvalifikoval jako vydírání, protože vyhrožoval jinou těžkou újmou, aby uzavřel dohody, popř. zaplatil,“ říká. „Ostatně i nebezpečné vyhrožování to může být vzhledem k přítomnosti bodyguarda,“ doplňuje.

Tomáše Horáčka připomínka, že mohlo jít o vydírání, zarazí.

„Vám se to zdá jako vydírání?“ říká reportérovi. Brůna je přeci dlužník a on má právo se svých peněz domáhat, argumentuje. Ale po konfrontaci s pořízenou nahrávkou připouští chybu.

„No, to jsem asi neměl říkat, ale byl jsem naštvaný.“

Proč však Tomáš Horáček při jednání o dluhu tak tlačí na pilu? Na co tak nutně potřebuje dvacet milionů?

Odpověď poskytl sám na záznamu ze schůzky.

Když totiž skončil v restauraci s dlužníkem Brůnou, vyšel ven a bodygardovi řekl, ať mu přivede dalšího člověka. Souviselo to s bojem o ovládnutí miliardové společnosti Fair Credit Czech, o kterou Horáček se svou skupinou usiluje a zmíněné miliony potřebuje, aby uspěl.

Za Horáčkem v té věci stojí podnikatel s dobrými konexemi v podsvětí Tomáš Pitr. „Ano půjčil jsem mu 12 milionů,“ přiznává, že věc podpořil i finančně.

Na druhé straně jsou pak Jan Fišer a Daniel Čečetka, kteří stejně jako Horáček tvrdí, že jsou právě oni legitimním vlastníkem Fair Creditu - firmy v dluzích, která však zároveň funguje na lukrativním trhu spotřebitelských úvěrů.

Tomáš Horáček má kvůli své korupční kauze zákaz být statutárním zástupcem ve firmách. Aby mohl podnikat, obchází to tím, že používá nastrčené osoby.

I proto postupně instaloval do firmy Fair Credit Czech dva jednatele, kteří svoji úlohu „bílých koní“ na přímou otázku reportéra přiznali. Jenže - jak se to občas koním stává, mohou se splašit, když se leknou. A přesně to se stalo.

„Vypovídal jsem na policii, v současné době jsme s celou rodinou v programu na ochranu svědků,“ říká kupříkladu jeden z nich Jaroslav Ptáček. Tvrdí totiž, že mu Horáček vyhrožoval - s tím, že je policií chráněná osoba a nemůže se mu nic stát.

Horáček něco takového odmítá: „Nikdy jsem mu nevyhrožoval, druhá strana ho prostě koupila.“

Jeho druhý kůň Michal Štroner se však ke svědectví o vyhrožování přidává. „Vyplatil jsem panu Horáčkovi (respektive jím ovládané společnosti) z účtu firmy (Fair Credit Czech) prostřednictvím firmy Ekonprofi cca 50 mil. korun, kam peníze zmizely, nevím. Tvrdil vždy, že jde o nákup nemovitostí, které budou vloženy do společnosti Fair Estate (která byla založena na pokyn Tomáše Horáčka, kde nebyl viděn) a budou sloužit k zajištění závazků Fair Credit Czech. Bohužel se reálně nákup nemovitostí nikdy nerealizoval,“ rozpovídal se Štroner, který se s Horáčkem zná téměř dvacet let.

I Štronerovo svědectví Horáček odmítá. „Dostali peníze a to, co teď říkají, jsou lži. Peníze z firmy naopak vyvedla druhá strana, ne já,“ tvrdí.

Jak se situace kolem Fair Credit Czech postupně komplikovala, rozhodl se Tomáš Horáček jít cestou ještě většího nátlaku.

Do zadlužené firmy totiž nastoupil soudem jmenovaný insolvenční správce Ladislav Tetera a hned poté začala uplatňovat vlastnické právo na Fair Credit Czech firma Horáčkova odpůrce Daniela Čečetky s názvem Simfina. Odvozovala ho od pachtovní smlouvy, která ale umožňuje chovat se jako majitel.

Tomáš Horáček musel reagovat, a tak jemu a Pitrovi blízká exekutorská kancelář podala na Simfinu exekuci. Tak se Čečetkovu firmu podařilo paralyzovat, její účty jsou obstaveny a fakticky je nefunkční.

„To, co stalo teď Danovi (Čečetkovi), ho bude stát raketu a nemá to východisko,“ komentuje tento tah na nahrávce Horáček. „Já mu to (v exekuci) tam budu držet třeba dva roky. Ať si to zažaluje. Dva roky bude v …“ říká, přičemž doplní velmi vulgární výraz.

Zároveň nechal Horáček majiteli Simfiny Čečetkovi po bodyguardovi vyřídit, jak zní z už zmíněné nahrávky, „nabídku, která se neodmítá“. Přichází s řešením, že dokáže ovlivnit rozhodování insolvenčního správce Ladislava Tetery, v tuto chvíli klíčové postavy celého sporu. Právě insolvenční správce totiž rozhoduje o tom, co se ve Fair Creditu stane.

„Já mám řešení na toho Teteru. Teď jsou tam správci, ale já vím, jak je skopnout. Znám jejich Achillovu patu, jsem na ně nalepenej, protože nám to vyhovuje a chrání to náš zájem. Ale až se nám to bude hodit, tak je takhle odpinkneme. Když se domluvíme s Čečetkou, já mu dám manuál, jak je odpinkneme hned,“ vysvětluje svůj plán Horáček, když posílá bodyguarda pro Čečetku. „Věřím, že kdybys přitáhl toho Dana tak bude zproštěn emocí,“ říká.

Jinými slovy nabízí, že by Čečetkovi dokázal zajistit, aby nepříjemná insolvence skončila a jeho firma mohla začít dál fungovat. A aby svým slovům dodal váhu, nakloní se k bodyguardovi a šeptem dodá: „Já jsem tam tomu Teterovi dal všude techniku. A kdybych ho vyděsil, zanesl by ten spis zpátky do 24 hodin, to ti přísahám. Už to skoro udělal.“

Bodyguard vzkaz doručil, to potvrdil reportérovi Daniel Čečetka. „Vzkaz jsem dostal, s Horáčkem ale jednat nebudu. Považuji to za sprosté vydírání,“ řekl Daniel Čečetka, který - právě kvůli vydírání - už na Horáčka podal trestní oznámení.

Když Seznam Zprávy Tomáše Horáčka s obsahem nahrávky konfrontovaly, nejprve se vykrucoval. „Já jen reaguji na jejich tlak. Tu schůzku se mnou naopak chtěl Čečetka,“ řekl.

Pak začal tvrdil, že si také na nahrávce s plánem na insolvenčního správce trochu vymýšlel. „To jsem říkal jen tak, žádnou techniku tam nemám. Ani nevím, kde má kancelář,“ tvrdil po konfrontaci s nahrávkou Horáček, který sám sebe vnímá jako poškozenou stranu. Nefér metody prý používají jeho oponenti a on jen musí reagovat.

Dál trvá na tom, že on je legitimní majitel firmy Fair Credit, i proto také podal trestní oznámení.

Jak na vše reagoval insolvenční správce Ladislav Tetera, se neví. Na písemné dotazy, zda si nechal překontrolovat kancelář proti odposlechům a jak si vysvětluje Horáčkova slova, neodpověděl. A když je chtěl reportér položit přímo, nezvedal insolvenční správce telefon.