Článek
Když auditoři České národní banky (ČNB) spustili kontrolu v problematické kampeličce, v kontrolním vzorku 18 klientů narazili na jednoho se statusem politicky exponované osoby.
Ve zveřejněné zprávě ČNB je jeho jméno začerněno. Nejde přitom o premiéra Petra Fialu (ODS), který se podílu v záložně zbavil ještě před kontrolou.
K Fialovi má nicméně blízko.
Seznam Zprávám se podařilo zjistit, že jde o premiérova oficiálního poradce pro zdravotnictví Ivana Netuku, lékaře pražského Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM).
Jak konstatovali bankovní kontroloři, požíval Netuka v Podnikatelské družstevní záložně (PDZ) zvláštní zacházení. Vzhledem k jeho politickému angažmá by každý finanční ústav měl na jeho transakce pohlížet se zvýšenou obezřetností a podezřelé pohyby peněz hlásit úřadům. To v kampeličce, která nyní přišla o licenci, ale neplatilo.
„Prokazatelně neprovedli zesílenou kontrolu klienta,“ upozornili kontroloři ČNB s tím, že některé transakce neměly dle nich ekonomické opodstatnění. Zvlášť pokud šlo o obchodované směnky se spornou hodnotou.
Dlužní úpisy nakupoval Netuka od firem propojených s Kamilem Bahbouhem, jehož i kontroloři označili za klíčovou osobu s rozhodujícím vlivem na chod záložny (jak jsme popsali ve středečním textu, měl jako jediný klíče od trezoru). Lékař a poradce Netuka měl směnky koupit od společnosti Redbrick, kde byl Bahbouh nejprve jednatelem, a poté prokuristou.
„Kontrola klienta nebyla prováděna dle skutečné rizikové kategorie klienta - riziková transakce o převodu směnek mezi Redbrick a Ivanem Netukou v hodnotě 5 000 000 korun,“ vypíchla kontrola ČNB.
V jakém celkovém objemu Netuka se směnkami obchodoval, ale není úplně jasné. Zpráva ČNB jmenuje čtyři osoby, mezi nimiž je i Netuka, a v souvislosti s nimi mluví o desítkách milionů korun.
„Klienti (Kamil Bahbouh, Galerie Gema, Ivan Netuka, Redbrick) opakovaně mezi sebou realizovali převody peněžních prostředků, jejichž odůvodněním byl nákup či prodej směnky. Takovéto transakce byly realizovány dlouhodobě a ve vysokých částkách,“ konstatovali kontroloři ČNB a připomněli, že směnky bývají často zneužívány. „Směnečné obchody jsou proto zařazovány mezi a priori podezřelé obchody ve smyslu AML zákona (proti praní špinavých peněz, pozn. red), to je mezi převody majetku, které zjevně nemají ekonomický důvod.“
Pochybení vedle pochybení. Co našla kontrola v kampeličce?
„Vysoký objem a frekvence…“
Jenže v záložně se s dlužními úpisy obchodovalo ve velkém. A bez náležité kontroly, kterou finančním institucím ukládá právě zákon proti praní špinavých peněz.
„Jednalo se o vysoký objem a frekvenci takových obchodů mezi týmiž klienty, obchody se přitom pohybovaly v hodnotách od 1 milionu do 10 milionů korun, a nejednalo se tak o obchody zanedbatelného rizika,“ uvádí čerstvá zpráva, jejíž plnou verzi Seznam Zprávy prostudovaly.
Kouzlo směnek
Směnka je definována „jako dlužnický cenný papír, kterým se určité osoby zavazují majiteli směnky zaplatit v určitém místě a v určitém čase jistou peněžitou sumu s tím, že jde o závazky přímé, bezpodmínečné, nesporné a abstraktní.“
Právní povaha směnečného závazku (zejména nespornost a abstraktnost) pak vede k nutnosti věnovat jim z pohledu AML zákona zvýšenou pozornost jako podezřelému obchodu.
Kontroloři centrální banky se v dokumentu pozastavili i nad původem zkoumaných směnek. Totiž - pocházely z problematického daňového ráje.
„Některé z těchto obchodů se směnkami byly nad to realizovány s vazbou na Panamskou republiku, kterou účastník řízení (PDZ - pozn. red.) v seznamu rizikových zemí vyhodnotil jako zemi s vysokým rizikem,“ píše se v dokumentu přímo.
Vnitřní kontrola kampeličky přesto obchod nezkoumala; nezajímala se ani o to, zda má ekonomickou podstatu.
Vyslýchaný finančník, který měl v záložně kontrolu dle AML na starosti, do protokolu doslova řekl: „Na jednu stranu jako, proč by si to mezi sebou nemohli převádět, jo. Nevidím důvod jako zjišťovat, v tu chvíli, proč to zrovna jeden člen, kterej má vůli to převést na jinýho člena, proč v tu chvíli jí převádí.“
Vysvětlení nabídl Pavel Wurst, který se na vystavení panamských směnek podílel. „Dnes jsou to jen bezcenné papírky, které Kamil Bahbouh používá jako vnitřní platidlo záložny,“ řekl Seznam Zprávám Wurst, který je ovšem se svým bratrancem Bahbouhem v dlouhodobém sporu.
Jeho svědectví je ale v této věci cenné, protože byl s Bahbouhem u vzniku sporných úpisů. Dokládá to i smlouvami s panamskou společností Glenarm, kterou má redakce k dispozici.
Wurst tvrdí, že směnky v záložně sloužily jako formální účetní krytí půjček. Anebo jako nástroj pro praní peněz. Klient dle Wursta přinesl do kampeličky hotovost v kufru, banka pak peníze - tentokrát už ale převodem - vyplatila výměnou za směnky.
Směnky z panamské skořápky
Příběh směnek kolem firmy Glenarm začal přibližně v roce 2000, kdy se Bahbouh s Wurstem pokusili koupit stavební kolos Metrostav. V Commerzbank si domluvili úvěr, který ale na poslední chvíli nedostali, a tak z obchodu sešlo. Zažalovali ale Commerzbank za ušlý zisk a zmařenou investici. Obojí dohromady spočítali na přibližně tři miliardy.
„Napočítali jsme nejvyšší možnost. A protože jsme se chtěli vyhnout placení daní, kdybychom vyhráli, koupil Kamil Bahbouh v Panamě za pár korun firmu. Byla to jen prázdná skořápka. A na tu jsme celou pohledávku převedli,“ popsal Pavel Wurst. Panamská společnost za nově nabitou pohledávku vystavila směnky. Jenže Bahbouh s Wurstem všechny soudy prohráli, a tak z pohledávky, kterou převedli na panamskou firmu Glenarm, byla pohledávka s hodnotou nula. A přesně takovou hodnotu v tu chvíli měly podle Wursta i směnky.
Směnka z Panamy.
Ivan Netuka nyní nechal nová zjištění plynoucí z odtajněné zprávy ČNB bez delšího komentáře s tím, že je služebně v USA. Pouze napsal, že o žádném řízení ČNB neví. „Znovu zdůrazňuji, že já jsem nikdy žádné hotovostní vklady či výběry nerealizoval,“ podotkl. Na otázky, proč kupoval směnky a v jakém objemu, premiérův poradce nereagoval.
Pokladník záložny, Kamil Bahbouh, na konkrétní dotazy Seznam Zpráv dlouhodobě nereaguje. Komentář k odebrání licence poskytnout také odmítl, protože prý s kampeličkou už nemá nic společného. „Nejsem tam již aktivní v žádné roli majetkové ani manažerské,“ uvedl na dotaz redakce.
Samotná záložna komentuje jen rozhodnutí o odejmutí licence. To považuje podle mediální zástupkyně Dagmar Schejbalové za nespravedlivé, protože v posledních měsících pracuje postupně na nápravě vytýkaných nedostatků. „Zvažujeme další kroky, mimo jiné dovolání,“ dodala.
Další miliony do Švýcarska
Nové informace z kontroly ČNB doplňují poznatky, o nichž už loni v březnu Seznam Zprávy informovaly. Netuka měl za miliony nakoupit investiční produkty, část peněz ale přes PDZ poslal do zahraničí. A rovněž nešlo o malé sumy.
Podle tehdejších informací Seznam Zpráv a časopisu Reportér poslal Netuka přes kampeličku nejméně devatenáct milionů do Švýcarska. Prvních téměř deset milionů odešlo z PDZ 30. června 2021, dalších 9 milionů korun o rok později, skoro na den přesně.
Ani tehdy nechtěl Netuka povahu transakcí vysvětlovat. „Omezím se na konstatování, že všechny případné reálné finanční transakce mého klienta naprosto odpovídají jeho majetkovým poměrům a daňovým přiznáním,“ napsal tehdy jeho advokát Marek Nespala.
A sám Netuka tenkrát řekl: „Řadu let mám investiční účet ve Švýcarsku, na své plné jméno. Jeho existence je známa českým úřadům a všechny transakce na tomto účtu jsou bezhotovostní, a to výhradně z České republiky. Nijak to neskrývám, není k tomu důvod, je to plně legální.“
Jak se píše v citované zprávě, ani transfery do Švýcarska podle kontrolorů neproběhly zcela podle pravidel. Kampeličce vytkli, že „neprovedla zesílenou kontrolu v souvislosti s prováděnými transakcemi na účet vedený ve Švýcarsku“.
Jedna ze začerněných zmínek o Ivanu Netukovi ve zprávě ČNB.
