Článek
U restitucí platí základní omezení – nevracejí se majetky, které byly zabaveny podle poválečných dekretů československého prezidenta Edvarda Beneše namířených proti Němcům, Maďarům a kolaborantům s nacisty.
Rozsudek, který ve středu vynesl Nejvyšší správní soud, však ukazuje, že Benešovy dekrety nemusí být překážkou restitucí vždy. Konkrétně tehdy, když stát vydání majetku nejprve odsouhlasí a později už restituci není schopen legálně zvrátit.
Soud zamítl kasační stížnost Státního pozemkového úřadu, který předtím narazil s opravou svých dřívějších rozhodnutí o vrácení zemědělských pozemků Cisterciáckému opatství ve Vyšším Brodě.
Jihočeský klášter doplatil po 2. světové válce na to, že ležel v příhraniční oblasti, kde převažovalo německy mluvící obyvatelstvo. Po komunistickém převratu v roce 1948 úřady zabavily jeho historický majetek na základě Benešových dekretů.
Restitucím to však nejprve nebránilo. Několik let poté, co začal platit zákon o církevních restitucích, krajská pobočka Státního pozemkového úřadu některé pozemky opatství vrátila.
V roce 2019 však úřad svůj postoj změnil a rozhodl o obnově řízení. Tím se snažil celou restituci zvrátit a přinutit mnišský řád, aby pozemky vrátil státu.
Opatství se proti takovému postupu úřadu bránilo žalobami a uspělo u českobudějovického krajského soudu. Jeho verdikt pak nyní potvrdil Nejvyšší správní soud.
Stručně vyjádřeno, pozemkový úřad podle soudu promeškal možnosti, jak restituci zvrátit předepsaným způsobem a ve stanovených lhůtách – buď žalobou nebo takzvaným přezkumným řízením. Obnova řízení, kterou úřad nařídil s odstupem tří let, nebyla podle soudu legální, protože se neopírala o nové důkazy.
Samotný rozsudek se týká pouze sedmi restitučních rozhodnutí. Stejným způsobem se pozemkový úřad snaží zvrátit také vrácení dalších majetků, cisterciáci se však ve všech případech brání. Aktuální rozsudek Nejvyššího správního soudu jim dává naději, že uspějí stejným způsobem.
„Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu je správné a je pro klienta důležité. Budou na něj navazovat další rozhodnutí ve správním soudnictví,“ uvedl pro Seznam Zprávy právní zástupce vyšebrodského opatství Jakub Kříž.
Opatství přitom muselo v minulosti část vrácených majetků skutečně předat státu zpět. Jde o zhruba dva tisíce hektarů lesů, jejichž restituci napadl státní podnik Lesy ČR a které se řešily v samostatné soudní větvi. Vrchní soud v Praze a posléze i Nejvyšší soud daly Lesům v tomto případě zapravdu v tom, že vrácení pozemků bránil fakt, že je úřady v roce 1948 zabraly podle Benešových dekretů.
Právě na uvedené rozhodnutí Vrchního soudu z roku 2019 odkazoval Státní pozemkový úřad, když řízení o restituci znovu otevřel. Argumentoval tím, že jde o „zásadní změnu, která mění pohled na posouzení věci“.
Nejvyšší správní soud tento týden upozornil, že pozemkový úřad by mohl obnovu řízení uplatnit jenom k nápravě skutkových nesprávností. V tomto případě však úřad nepřišel s novými důkazy, ale pokoušel změnit svůj předchozí právní názor, když po novém tvrdil, že restituci brání Benešovy dekrety.
Soud přitom Státní pozemkový úřad usvědčil, že se ho snažil obelstít, když vydával již dříve známé dokumenty za nové důkazy. Pozemkový úřad totiž tvrdil, že až v řízení před Vrchním soudem se objevily listiny, podle nichž se majetek vyšebrodského opatství zabavoval s odkazem na Benešovy dekrety. Byla to vyhláška Okresního národního výboru v Kaplici z března 1948 a výměr Zemského národního výboru ze září 1948.
S oběma listinami však pozemkový úřad prokazatelně pracoval už v době, kdy poprvé rozhodoval o vydání pozemků. „Nynější tvrzení stěžovatele, že mu uvedené listiny nebyly v době původního řízení známy, je tedy zjevně nepravdivé,“ konstatoval soud na adresu Státního pozemkového úřadu.
Úřad přesto v reakci na rozsudek znovu uvedl, že se pokoušel restituci zvrátit „na základě nových skutečností a důkazů“.
„Státní pozemkový úřad v této situaci plně respektuje rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, přestože s jeho závěry nesouhlasí. SPÚ je přesvědčen o tom, že restituční nárok opravdu není oprávněný,“ napsal mluvčí pozemkového úřadu Petra Kazdová.
V mnohočetném sporu o restituce vyšebrodskému opatství se vedou další řízení také před dalšími soudy. Z pohledu Benešových dekretů bude klíčové, jak rozhodne Ústavní soud. Na něj se opatství obrátilo se stížnostmi v části kauzy, která skončila vrácením již restituovaných pozemků zpět Lesům ČR.
