Bádání docenta Havlíčka: Publikace v Moskvě nebo v časopise, který vyškrtli

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Kandidát na ministra pro vědu a výzkum Pavel Tuleja rezignoval, protože publikoval v predátorských vědeckých časopisech.

Ve stínové vládě nejsilnějšího opozičního hnutí ANO má vědu na starosti Karel Havlíček, který Tulejovy badatelské postupy tvrdě kritizoval. „Z pozice zbytečného ministra pro vědu odvolají vědecky nezkušeného člověka, aby tam nominovali vědecky nepřijatelného člověka,“ uvedl k akademickému kolegovi Havlíček, sám docent ekonomie.

Pátrání Seznam Zpráv však ukazuje, že i sám stínový premiér Havlíček - jinak také akademik soukromé Vysoké školy finanční a správní (VŠFS) - je v podezření, že si akademickou bilanci vylepšoval pomocí pochybných časopisů.

A to přesto, že první místopředseda ANO oplývá sebejistotou, že je v této věci politicky „neprůstřelný“. „Stojím si za každým článkem a knížkou, obhájím si tam každé slovo. Vše je originál,“ uvedl pro Seznam Zprávy ke své dosavadní vědecké a publikační činnosti.

Reportéři však analyzovali výčet publikací, kterými se Havlíček prezentuje na oficiálním webu Vysoké školy finanční a správní. A ukazuje se, že politik a akademik v cizojazyčných vědeckých médiích uvádí zhruba dvacítku textů. Hned s osmi z nich Havlíček uspěl u editorů řeckého časopisu European Research Studies Journal (ERSJ), v jehož redakční radě sám roky seděl, další tři potom vydal v časopisech se sídlem v Moskvě.

Za zmíněným řeckým časopisem stojí Mezinárodní asociace strategického řízení sídlící v rodinném domku na předměstí Athén. Za zpracování článku dnes vybírá poplatek minimálně 750 eur, tedy zhruba 19 tisíc korun.

„Jde o recenzovaný vědecký časopis a spolupráce s nimi byla zajímavá. Oslovili mě jako člověka, který dělal mnoho let výzkum k malým a středním podnikům,“ popsal na dotazy reportérů Havlíček, jak s tímto periodikem navázal před lety spolupráci.

Uznávaná databáze vědeckých periodik Scopus v roce 2018 časopis European Research Studies Journal ze své evidence vyřadila. Jako důvod uvedla (bez dalších podrobností) pochybnosti o publikačních standardech časopisu.

Z dostupných čísel vyplývá, že vyřazení titulu European Research Studies Journal z databáze Scopus předcházel mezi lety 2016 až 2017 raketový nárůst v počtu publikovaných a citovaných článků, což je jedna z varovných a sledovaných metrik. V roce 2020 pak pryč z databáze Scopus zmizel i další časopis zmíněného řeckého vydavatele.

„Výsledné skóre lze různými neetickými metodami navýšit a právě to mohl být důvod k vyřazení,“ uvažuje nad nezvyklým meziročním skokem profesor Marek Petřivalský z Univerzity Palackého v Olomouci, pro něhož je obor vědeckých informací koníčkem a vzdělává v tomto směru i své studenty. Řecký časopis se mu po prostudování dostupných dat jeví jako predátorský.

Havlíčkovy texty vydal European Research Studies Journal mezi lety 2011 a 2018. Z archivních dobových kopií webové verze časopisu lze zjistit, že nynější český stínový premiér v této době několik let vystupoval ve dvojí roli.

Na jedné straně do ERSJ zasílal příspěvky, časopis mu je publikoval a on za ně mohl sbírat akademické body - texty v recenzovaných časopisech byly mimo jiné kritériem toho, aby v roce 2014 získal titul docent.

Na straně druhé jako letitý člen redakční rady měl Havlíček zároveň dohlížet na to, aby byl nastaven přísný a nezávislý systém kontroly kvality článků.

Web vydavatele časopisu dnes Karla Havlíčka uvádí jako člena mezinárodní komise poradců. V redakční radě samotného časopisu European Research Studies Journal pak sedí kolegyně z VŠFS Pavla Břečková, jinak také spoluautorka některých Havlíčkových článků vydaných v tomto časopise a zároveň místopředsedkyně Asociace malých a středních podniků, kterou dříve řídil právě Havlíček. Jde mimochodem také o ženu, která se v době, kdy byl Havlíček ministrem průmyslu, stala členkou dozorčí rady podřízeného státního podniku Textilní zkušební ústav.

Místopředseda ANO vývoj spolupráce s řeckým vydavatelem popsal tak, že nejdříve byl vyzván, aby publikoval tematické články vztahující se k malým a středním podnikům. „A protože byla spolupráce dobrá, požádali mě, abych se stal i členem redakční rady, později se tuším stala členkou i paní Břečková,“ vybavil si Havlíček s tím, že občas recenzoval i texty jiných autorů.

Odmítá ale, že by jeho dvojrole - autora článků i člena redakční rady - byla překážkou v řádné oponentuře vlastních textů. „To vylučuji. Ti lidé, co recenzovali moje články, mě ani neznali, a já netušil, kdo naše články recenzoval. To si hlídal vydavatel. Stejně jako když jsem já recenzoval jiné autory,“ nesouhlasí Havlíček, že by měl zvýhodněnou pozici.

Propojení mezi prvním místopředsedou hnutí ANO a řeckým časopisem zjistili reportéři více.

Už v roce 2012 svolal časopis do Prahy, přímo na „Havlíčkovu“ Vysokou školu finanční a správní, workshop, na kterém se řešila finanční udržitelnost důchodového systému vzhledem ke stárnoucí populaci.

V dobové pozvánce, kterou reportéři získali, časopis účastníkům za poplatek 75 eur slibuje publikování jejich příspěvků v několika periodikách. Jedním z vystupujících na workshopu byl i Karel Havlíček, který potom ve speciálním vydání časopisu publikoval vědecký text - spoluautorem byl přímo řecký šéf - profesor Eleftherios Thalassinods.

V letech 2011 až 2013, těsně před získáním titulu docent, Karel Havlíček vykazuje ve svém seznamu činnosti hned pět textů v řeckém ERSJ - značnou část svých mezinárodních publikací v té době.

Reálně to bylo ještě více. V roce 2013 dokonce vyšlo speciální číslo, v němž je Karel Havlíček spoluautorem pětice článků. A například vědec působící na americké New York University Jaroslav Borovička je velmi kritický k jejich obsahu.

Ve zhruba dvou desítkách případů pak vydávali ve stejném časopise i další akademici pražské privátní vysoké školy VŠFS, kde Havlíček také sedí ve vědecké radě.

Dnes už o zveřejnění svých článků v European Research Studies Journal akademici příliš nestojí - a to právě kvůli vyřazení z mezinárodní databáze Scopus. S jednou výjimkou - v Polsku ho místní hodnoticí systém vědců stále uznává. A tak drtivá většina příspěvků, které v časopise v posledních letech vycházejí, má polské autory.

Jen v roce 2020 nechal profesor Eleftherios Thalassinods vydat tři speciální čísla a každé z nich mělo na 95 procent polských autorů.

Zdůvodnění, proč Karel Havlíček v roce 2014 dostal od Vysoké školy ekonomické titul docent, zmiňuje i další „články publikované v recenzovaných časopisech ve světovém jazyce“. Ukazuje se, že šlo o ruské publikace se sídlem v Moskvě.

V roce 2013 Karlu Havlíčkovi vydal text časopis „Upravlenčeskij učet“ neboli Manažerské účetnictví. Na jeho webu, který je pouze v ruštině, nelze dohledat, kdo sedí v redakční radě. A návštěvník se to nedozví ani z webu vydavatele, který se však chlubí tím, že je od loňska držitelem děkovného dopisu od ruské Státní dumy, a to za „rozvoj způsobů řešení ekonomické bezpečnosti Ruské federace a Běloruské republiky“.

Web vydavatele pojmenovaného „Izdatel’skiy dom Akademicheskiy“ (Akademické nakladatelství) ale také obsahuje kalkulačku, kolik stojí publikace článku - cena dnes podle ní začíná na 28 tisících rublech, tedy zhruba sedmi tisících korunách.

Akademik Karel Havlíček před obdržením své docentury uspěl s publikací v roce 2013 i v dalším ruském titulu „Kontrolling“.

Jeho šéfem je podle webových stránek Sergej Falko, jehož Havlíčkova Vysoká škola finanční a správní označila v roce 2014 - když Falko rusky přednášel na konferenci konané na půdě pražské školy - za „věhlasného ruského profesora“ Baumanovy státní moskevské technické univerzity. Akci předsedal právě Havlíček.

Sám Havlíček sebe vidí jako průkopníka evropského formátu v oblasti řízení a kontroly malých a středních firem a právě tohle téma jej podle vlastních slov propojilo i s expertem z Ruska. „Nejlepší na controlling v aplikaci do průmyslu v akademické sféře byl profesor Horváth z Německa a profesor Falko z Ruska. S oběma jsem spolupracoval a byli vynikající,“ uvedl Havlíček.

Jak také pro Seznam Zprávy doplnil, oba dva akademici byli na zmíněné pražské konferenci, kde prý právě Falko Havlíčka vyzval, zda by nepublikoval i v jejich univerzitním časopise.

Konference s ruskou účastí, zúčastnil se jí také už zmíněný Řek Eleftherios Thalassinos, se odehrála dva měsíce po ruské anexi ukrajinského Krymu. Od loňského prosince je ruská vysoká škola na sankčním seznamu USA - mimo jiné vyvíjí techniku pro ruskou armádu.

Na konferenci Karel Havlíček pokřtil svou novou knihu pojmenovanou Small Business Management & Controlling. Jako vydavatele knihy ve svém publikačním seznamu Havlíček uvádí ukrajinskou soukromou školu Open International University of Human Development.

V roce 2013 Havlíček v ruštině publikoval také v periodiku „Ekonomicheskiy analiz: teoriya i praktika“(Ekonomická analýza: teorie a praxe). Zatímco anglická verze webu tvrdí, že publikace článků je zdarma a chod časopisu financují předplatitelé, ruská verze mluví jinak - poplatek je stanoven na 10 tisíc rublů.

Další dva texty pak Havlíčkovi v roce 2013 a 2014 vydal Journal of Business, který sídlí v gruzínském Tbilisi a je propojen s tamní univerzitou. Podle webu časopisu český exministr opět sedí v redakční radě. Další text vydal i sesterský Journal of Social Sciences opět z Tbilisi.

Do Gruzie se Havlíček dle vlastních slov dostal přes Ukrajinu, když mu tam vyšla zmíněná kniha o řízení a kontrole malých firem. „Protože jsem o tom hodně přednášel na Ukrajině, oslovili mě s články i v Gruzii, kde jsem mimo jiné tento model také přednášel,“ popsal dále Havlíček, jak jeho odborné texty nakonec pronikly až na Kavkaz.

Nynější stínový premiér v seznamu článků v odborných periodikách uvádí i celkem pět textů pro Trade News, ač jde ve skutečnosti o PR časopis Asociace malých a středních podniků, kterou Havlíček vedl.

Přes uvedený výčet a souvislosti si je první místopředseda ANO jistý, že se žádného prohřešku proti vědecké etice nikdy nedopustil a že nikdy nepublikoval proto, aby urychlil vědeckou kariéru.

„Akademická sféra nebyl můj hlavní job, neměl jsem potřebu stoupat vzhůru, bavilo mě propojovat byznys a vědu,“ popsal svou motivaci stínový premiér pro Seznam Zprávy.