Babišův soudce neposlouchal OLAF. Tři důkazy, které pominul

Soudce Jan Šott došel v kauze Čapího hnízda k opačnému verdiktu než bruselský úřad pro vyšetřování podvodů OLAF.

V procesu, v němž byli obžalováni bývalý premiér Andrej Babiš a manažerka Jana Nagyová z dotačního podvodu kolem projektu rekreačního centra Čapí hnízdo, shodil soudce pod stůl argumenty, kterými OLAF naopak zdůvodnil, že k podvodu a zpronevěře fondů EU skutečně došlo.

Ukazuje to podrobná analýza rozsudku, který soudce zveřejnil před čtrnácti dny a proti němuž tento týden žalobce Jaroslav Šaroch podal odvolání.

Mezi verdikty evropského úřadu OLAF a soudce Jana Šotta je větší než pětiletý rozdíl.

Šetření padesátimilionové dotace pro Farmu Čapí hnízdo dokončil OLAF v prosinci 2017 s hodnocením, že byla porušena evropská legislativa. „Tato porušení mohou být důvodem pro soudní řízení o dotačním podvodu a poškozování finančních zájmů Evropské unie,“ doporučuje závěrečná zpráva národním úřadům.

V březnu 2022 pak byl skutečně českými úřady obžalován miliardář Andrej Babiš a jeho spolupracovnice Jana Nagyová, v lednu 2023 je však soudce Šott z Městského soudu v Praze žaloby zprostil.

Ani protikorupční úřad v Bruselu, ani pražský soud nechtějí citlivou záležitost komentovat. Přesto srovnání závěrečné zprávy OLAF a pražského rozsudku odhaluje tři hlavní důvody, proč obě instituce došly k opačným závěrům.

OLAF v závěrečné zprávě uvedl, že Farma Čapí hnízdo neměla při stavbě rekreačního centra nárok na podporu EU. Dotace totiž byla určena pro malé firmy a Čapí hnízdo bylo propojeno s bohatým koncernem Agrofert.

Propojení dokazoval mimo jiné argumentem, že „velká většina aktivit společnosti Čapí hnízdo za rok 2009 a prvních pět měsíců roku 2010 byla uskutečňována v oblasti reklamy, což může být považováno za sousední trh hospodářských oblastí, jako je zemědělství, produkce potravin nebo chemická produkce, tedy hlavních aktivit společností patřících do skupiny Agrofert“.

Městský soud proti tomu uvedl, že Čapí hnízdo a Agrofert na sousedních trzích nepodnikaly. Odvolal se přitom na definici z Doporučení Evropské komise z roku 2003, podle níž „pojem sousední trh je explikován pouze jako trh pro výrobky nebo služby, který přímo navazuje na relevantní trh.“

Další výklad opřel o posudek znalecké firmy VGD Appraisal, který jako důkaz navrhla Babišova obhajoba. Podle posudku žádná z aktivit Farmy Čapí hnízdo na podnikatelské aktivity Agrofertu přímo nenavazovala.

V žádosti o dotaci sice manažeři Čapího hnízda připustili, že část investice do rekreačního centra zaplatí z půjčky, neuvedli však, že jim ručí Agrofert, a tím podle OLAFu „zatajili národním orgánům informace, které měly zásadní význam pro proces ověření kvalifikace žadatele pro podporu malých podniků“. Pokud Farmě Čapí hnízdo ručil tak velký koncern, tak ji podle zprávy OLAF nešlo považovat za malý podnik a na dotaci neměla nárok.

Tomu soudce Šott oponoval slovy, že „soud má o tomto kritériu jako samostatném kritériu malého a středního podniku zásadní pochybnost“.

Tento názor opřel o analýzu Ministerstva financí z roku 2016, shodou okolností z období, kdy byl ministrem obžalovaný Babiš.

Dotace musí mít podle analýzy „motivační efekt“, ten však neztratí, i kdyby podnik dokázal přijít k penězům jiným způsobem, třeba výhodnou půjčkou. Proto nebylo podle soudce nezbytné v žádosti zmiňovat, že ručitelem je Agrofert.

Na evropskou dotaci nemá nárok, kdo nepředloží věrohodnou studii proveditelnosti. Farma Čapí hnízdo ji dotačnímu úřadu dodala ve dvou verzích, jejich kvalitu ovšem zpochybnil znalec Karel Mojžišík.

„Scénář půjčky ve výši 385 milionů korun je odůvodněný pouze s výraznými připomínkami a scénář půjčky ve výši 437 milionů je v podstatě neuskutečnitelný,“ uvedl v posudku, kterým předpověděl budoucí krach. Protože Farma Čapí hnízdo studii neopravila, pak podle zprávy OLAF neměla na dotaci nárok.

Soudce se tímto argumentem nezabýval, i když Mojžišíkův posudek v rozsudku zmínil. Odbyl ho však tvrzením jedné z úřednic dotačního úřadu, že „smyslem posudků nebylo projekty vyřadit, ale spíše umožnit odstranit nedostatky, zprůchodnit, aby na dotaci mohly dosáhnout“.

OLAF a Městský soud rozpory v argumentaci na žádost Seznam Zpráv nevysvětlily.

OLAF nemůže podle mluvčího Kirilla Gelmiho komentovat případ, který projednávají justiční orgány národního státu. „Bez ohledu na to, co OLAF doporučuje, vnitrostátní soudy jsou nezávislé. OLAF jim může adresovat doporučení, za jejich rozhodnutí však není odpovědný,“ doplnil Gelmi.

Stejně málomluvný byl soudce Šott, který vzkázal, že se státní zástupce Jaroslav Šaroch proti jeho verdiktu odvolal a soudní řízení tedy ještě neskončilo. „Předseda senátu se omlouvá, ale bylo by velmi nekorektní, pokud by odpovídal na otázky k písemnému odůvodnění rozsudku, a fakticky tak rozsudek nad rámec již vypracovaného písemného odůvodnění dále doplňoval,“ vysvětlil mluvčí Městského soudu Adam Wenig.

Bez odpovědi pak soudce nechal i otázku, jestli sporné argumenty s pracovníky agentury OLAF vůbec konzultoval.