Článek
Elenu Šapošnikovou obvinila policie z vyzvědačství kvůli jejím kontaktům s agenty ruské rozvědky GRU, která má podle policie na svědomí výbuchy muničních skladů ve Vrběticích v roce 2014. Ona a její manžel Nikolaj, bývalý sovětský voják a obchodník se zbraněmi, se stali jedněmi z hlavních aktérů této kauzy.
Policisté mají důkazy o tom, že Šapošniková, přestože má české občanství a nikdy neměla být občankou Ruské federace, cestovala v minulosti na tajný ruský pas. Seznam Zprávám to nezávisle na sobě potvrdily dva zdroje, které jsou obeznámené s vyšetřováním. „Ano, důkazy tam jsou,“ uvedl na otázkou, zda jsou tyto poznatky obsahem policejního spisu, jeden z nich.
Za pachatele výbuchů ve Vrběticích, které usmrtily dva pracovníky skladů, označila policie ruské rozvědčíky.
Při vyšetřování se ukázalo, že Šapošniková čile komunikovala především s generálem GRU a velitelem jednotky 29155 Andrejem Vladimirovičem Averjanovem. Podle policie v letech 2013 až 2017 tak vědomě a úmyslně napomáhala GRU při její výzvědné činnosti.
Dozorující státní zástupce Martin Malůš ale stíhání zastavil. V usnesení, o jehož obsahu jako první informoval web ČT24, píše, že o vyzvědačství jít nemohlo, protože nešlo o utajované informace. Navíc podle něj policie nesehnala důkazy o tom, že Šapošniková věděla, s kým jedná. Jména osob jsou v dokumentu začerněná, ale z kontextu je jasné, že se píše o manželích Šapošnikových a generálu Averjanovovi.
„Nebylo ani žádným důkazem doloženo, že by Šapošnikovi věděli o příslušnosti Andreje Averjanova ke GRU,“ píše v usnesení státní zástupce Malůš.
Tvrzení policie o výzvědné činnosti Šapošnikové a jejím úmyslném vyzrazování informací vojenské rozvědce rozebírá a svými tvrzeními se snaží rozbít na 39 stranách. O ruském pasu Šapošnikové se ale nezmiňuje ani jednou.
S informací, že Elena Šapošniková používala vedle českého i tajný ruský pas, přišel už letos v dubnu nezávislý investigativní server The Insider. S odkazem na uniklé údaje o cestách a překračování hranic z ruských vládní databází uvedl, že Šapošniková má cestovní doklad z číselné řady pasů vyhrazené pro příslušníky jednotky GRU, kterou vedl právě generál Averjanov. Od čísel jejích kolegů se liší pouze posledními dvěma číslicemi. Česká občanka Šapošniková, která šestnáct let žije v Řecku, má číslo ruského pasu 646518955.
„Šapošniková použila tento pas k cestám mezi Řeckem a Ruskem nejméně ve dvou případech, jednou v prosinci 2015 a podruhé v prosinci 2017,“ uvádějí v článku novináři.
Pasy využívala následovně: v Řecku si koupila letenky do Ruska na český pas, ale při příletu se prokázala dokladem ruským, tudíž nepotřebovala vízum a evropským úřadům se v tu chvíli úplně ztratila ze světa.
Jednu dvoudenní cestu ze Soluně do Moskvy měla podle Insideru podniknout 3. prosince 2015 a měla si z ní odvézt vyznamenání Hrdina Ruské federace předané přímo prezidentem Vladimirem Putinem.
Elena Šapošniková vědomé napojení na GRU popírá. Reportérům ČT letos v květnu řekla, že nikdy nebyla ruskou občankou. „Ukažte mi ten pas. A ještě aby nechyběly na tom moje otisky prstů,“ odmítla Šapošniková.
Žalobce: Maily nejsou důkaz
Státní zástupce Malůš v rozhodnutí rozbil policejní konstrukci o tom, že je Šapošnikovou možné stíhat pro vyzvědačství - trestný čin, naposledy použitý v komunistickém Československu v 60. letech.
Podle trestního zákona a názoru žalobce Malůše je nutné, aby „vyzvědač“ vynesl konkrétní utajovanou informaci. Šapošnikovou začali detektivové v květnu stíhat, protože podle jejich poznatků si často mailovala a skypovala s generálem vojenské rozvědky Averjanovem a posílala mu informace o vojenských obchodech společnosti Imex Group, jíž patřila munice ve vrbětických skladech. A také strávila s generálem a s manželem Nikolajem prodloužený víkend v Lisabonu nedlouho před explozemi.
Jenže nic z toho se podle státního zástupce nedá označit za vyzrazení utajované informace směrem k nepřátelské rozvědce. A navíc podle Malůše neexistují důkazy, že Šapošnikovi věděli, že Averjanov ve skutečnosti velí elitnímu týmu, který později otrávil i bývalého ruského agenta Sergeje Skripala ve Velké Británii.
„Ahoj, dlouho ses neozval. Neodpovídáš. Pořád někde po služebních cestách lítáš. Začínám se znepokojovat… Pozdravuje své přátele,“ obávala se Šapošniková v mailu z března 2014. Další zprávy, celkem jich policisté našli 68, se týkaly mimo jiné obchodů se zbraněmi.
„Z takto zajištěné komunikace nelze žádným způsobem dovodit, že by uživatel e-mailové adresy vitazi31@gmail.com vystupoval jakkoli autoritativně ve vztahu k Šapošnikové, že by požadoval, případně urgoval zaslání konkrétních skutečností,“ uvedl žalobce Malůš, čímž zpochybnil policejní závěr, že Šapošniková plnila generálovy příkazy.
Podle státního zástupce ostatně není ani prokázané, že z adresy vitazi31@gmail.com se Šapošnikovou skutečně komunikoval tajný ruský důstojník.
Podezřelé. Ale to nestačí
Za nejpodezřelejší označil žalobce Malůš - stejně jako policisté - události předcházející výbuchům. Averjanov poslal Šapošnikové žádost moldavského a tádžického obchodníka se zbraněmi, kteří stáli o prohlídku munice uložené ve Vrběticích. A k tomu kopie pasů.
Oboje bylo falešné, ve skutečnosti šlo o pasy agentů ruské rozvědky, kteří později - aniž se ví jak přesně - sklady podle policie odpálili. Stejné kopie pasů pak z adresy vitazi31@gmail.com dorazily i do sídla společnosti Imex Group.
Jenže to jsou podle vyznění dokumentu žalobce Malůše jen indicie, ne tvrdé důkazy. „Policejní orgán tedy nepopsal jedinou aktivní činnost, ze které by vyplývalo, že byla Elena Šapošniková jakkoli zainteresována do samotného procesu povolení návštěvy podezřelých osob do následně explodovaných skladů ve Vrběticích, ale policejní orgán ani nepopsal, jak by měla být zainteresována, případně měla mít byť jen pouze vědomost o tom, že k těmto explozím má dojít,“ shrnul Malůš.
Státní zástupce na různých místech usnesení také napsal, že policie staví své závěry na nepodložených tvrzeních. Nebo že vyloženě uvádí informace, které nejsou přesné: například když vyšetřovatelé tvrdili, že Šapošnikov jako zaměstnanec firmy Imex Group bral jen minimální plat – a přitom žili s manželkou nákladný život a mohli si dovolit vilu v Řecku.
Podle žalobce Malůše spis naopak obsahuje dokumenty, že Šapošnikov měl v Imex Group vyšší příjem.
Tenhle policejní závěr napadl v květnu v rozhovoru se Seznam Zprávami i Pavel Šapošnikov, syn Eleny a Nikolaje. Řekl, že otec sice neměl vysoký plat, protože část peněz odváděl firmě za to, že si od ní koupil služební auto. „On mi kdysi říkal, že konečně bude mít svoje auto – po několika letech. Takže prvních pět let dělal na to auto, plus těch 15 tisíc, což bylo na přežití. A když konečně měl svoje auto, víte, jak byl šťastný? Takže nevěřím nikomu a už vůbec nevěřím té snůšce vymyšlených keců, co tam píšou,“ kritizoval policii.
Usnesení žalobce Malůše o zastavení stíhání Šapošnikové ještě není finální, přezkoumává ho nyní Vrchní státní zastupitelství v Olomouci.