Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Po několika měsících padlo důležité rozhodnutí v části kauzy, která se dotýká středočeského multifunkčního areálu Čapí hnízdo.
Odvolací finanční ředitelství v ní posuzovalo, jestli potvrdí závěr, že pěti firmám z holdingu Agrofert bývalého premiéra a poslance ANO Andreje Babiše za nákup reklamy v prostorách tohoto areálu bude skutečně doměřena dodatečně daň ve výši 1,2 milionu korun. K tomu dříve dospěl Specializovaný finanční úřad.
Jeho mluvčí Ludmila Klimešová nyní pro Seznam Zprávy potvrdila, že bylo v těchto dnech o odvolání několika společností patřících Agrofertu rozhodnuto. „Odvolací finanční ředitelství v uplynulých dnech vydalo v souvisejících daňových řízeních u několika společností rozhodnutí o odvolání. Některá řízení stále probíhají,“ uvedla Klimešová.
Verdikt – zda s doměřením daně souhlasí, či nikoli – však odvolací úřad neupřesnil s odkazem na mlčenlivost. Odvolací finanční ředitelství to Seznam Zprávám neřeklo, ani když redakce žádala o informace podle svobodnému přístupu k informacím.
Nevyjádřil se k tomu ani zástupce jedné z dotčených firem Oseva a ani mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský. „Průběh řízení nekomentujeme,“ napsal Heřmanský. „Já vám k tomu nic říkat nebudu,“ řekl předseda představenstva firmy Oseva Ladislav Kulas.
Ředitel Odvolacího finančního ředitelství Tomáš Rozehnal pro Seznam Zprávy pouze uvedl, že konkrétně bylo rozhodnuto o devíti odvoláních, která firmy z holdingu Agrofert podaly. „Bylo vydáno devět rozhodnutí o odvolání,“ uvedl Rozehnal.
Jak už Seznam Zprávy napsaly, daň byla v minulosti nepravomocně doměřena kromě firmy Oseva také společnostem ZZN Pomoraví, Agroservis Tachov, ZENA – zemědělský nákup a ZZN Havlíčkův Brod. Až na společnost Oseva byly zbývající čtyři z obchodního rejstříku vymazány a převedeny pod jiné firmy z holdingu Agrofert.
Že tyto firmy mají podle nepravomocného rozhodnutí Specializovaného finančního úřadu doplatit na dani zmíněnou částku 1,2 milionu, uvedl na konci června server iRozhlas.cz.
Závěry Odvolacího finančního ředitelství budou důležité také pro trestní řízení, které je v souvislosti s nákupem reklamy na Čapím hnízdě vedeno. Policie se v něm nadále zabývá podezřením, že společnosti spadající pod Agrofert za reklamu platily Farmě Čapí hnízdo účelově nadhodnocené částky, a tím si záměrně snižovaly daňový základ.
Jedním z úkolů, které žalobkyně Kateřina Weissová z Vrchního státního zastupitelství policii dala, bylo právě vyčkat na závěr Odvolacího finančního ředitelství.
Ten bude podle ní pro další prověřování klíčový. „Nikoliv nevýznamným bude v hodnocení závěr Odvolacího finančního ředitelství,“ uvedla Weissová.
Reklama na staveništi za 272 milionů
Babišova farma u Benešova.
Farma Čapí hnízdo získala od firem z Agrofertu v letech 2010 až 2013 příjmy za reklamu ve výši celkem 272 milionů korun. V té době to tvořilo 70 až 90 procent celkových tržeb ztrátového kongresového centra nedaleko středočeských Olbramovic.
Hned v prvním roce fungování, tedy v roce 2010, byly příjmy – tehdy ještě ne zcela dokončeného – Čapího hnízda z reklamy 65 milionů korun. A jak v počátcích prověřování propočítal časopis Reportér, stačilo by to třeba na pronájem 1100 billboardů na celý rok nebo uhrazení dvou tisíc reklamních spotů, které by v souhrnu vidělo 685 milionů diváků.
Několik společností z Agrofertu poslalo peníze za reklamu Čapímu hnízdu ještě předtím, než se rekreační areál oficiálně otevřel. Některé firmy, jež za reklamu na Čapím hnízdě zaplatily, také krátce nato zanikly.
Reklama ve venkovském rekreačním areálu do značné míry postrádala logické opodstatnění. V prvních letech fungování, z nichž pocházejí prověřované reklamní smlouvy, farma sloužila hlavně jako středisko pro podnikové akce Agrofertu.
Farma Čapí hnízdo získala od společností Agrofertu mezi roky 2010 až 2013 příjmy za reklamu ve výši celkem 272 milionů korun.
Specializovaný finanční úřad však zahájil kontrolu v souvislosti s reklamou během roku 2017, takže zkontroloval jen období tři roky zpětně od doby, kdy jednotlivé společnosti daňové přiznání odevzdaly. Dřívější období – do roku 2013 – je tedy v případě plateb za reklamu na Čapím hnízdě už promlčeno. Změnit by se to mohlo jen v případě, kdyby v kauze padlo obvinění.
Jenže zatímco mezi roky 2010 až 2012 zaplatily firmy z Agrofertu za reklamu na Čapím hnízdě okolo 207 milionů korun, v roce 2013 to bylo jen zhruba 65 milionů.
