Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Advokátka Hana Suková sedí už deset měsíců ve vazbě. Klienti, které podle policie obrala o celkem 140 milionů, své peníze zřejmě nikdy neuvidí - sedmasedmdesátiletá advokátka nemá žádný dohledatelný majetek.
Advokát Jiří Noha je zase od minulého týdne stíhán, že zpronevěřil klientovi 2,5 milionu. A opět: nevlastní byt ani dům, jehož prodejem by bylo možné škodu zaplatit. Vyšetřovatelé dokázali obstavit jen jeho účet v bance a na něm něco málo přes 100 tisíc.
I kvůli těmto dvěma případům mění Česká advokátní komora systém advokátních úschov, tedy služeb, kdy si lidé nebo firmy na čas ukládají u advokátů peníze. Například při obchodu s nemovitostmi.
Komora chce, aby úschovy byly bezpečnější a aby se předešlo zpronevěrám, protože takové jsou pro její reputaci mimořádně nepříjemné.
Od posledního červencového týdne se tak klienti budou moci s advokáty dohodnout, že peníze poputují na účet s pravidelným dohledem: klientovi přijde esemeska pokaždé, když se dají peníze na kontu do pohybu.
„Podle průzkumu České advokátní komory nabízí možnost zasílání automatických notifikací většina tuzemských bank, které mají ve svém portfoliu advokátní úschovy,“ řekl předseda České advokátní komory Robert Němec.
Zpronevěra se škodou 140 milionů
Když policie loni v září zatkla advokátku Hanu Sukovou, jednalo se od prvních informací o málo vídaný případ: specialistka na realitní obchody, u níž si klienti advokátních kanceláří ukládali peníze do úschovy, podle detektivů zpronevěřila 50 milionů. Ale to byl jen začátek: škoda postupně narostla až na nynějších 140 milionů. Neví se, kde peníze skončily. Suková pouze policistům řekla, že je investovala do jakýchsi patentů.
Druhý případ popsaly Seznam Zprávy v polovině července: advokáta Jiřího Nohu začali vyšetřovatelé stíhat kvůli zpronevěře 2,5 milionu, které si u něj před nástupem do vězení uložil lékař Jaroslav Barták, sexuální násilník odsouzený k 11 letům. Noha peníze za nejasných okolností poskytl firmě, s níž spolupracoval. A ta později zanikla.
Pojištění ne, zpráva do mobilu ano
Jenže nic se zatím nemění na šancích okradených lidí domoci se svých peněz, pokud je advokát zpronevěří.
Například advokát a publicista Tomáš Nahodil, který se tomuto tématu dlouhodobě věnuje, už loni po obvinění advokátky Sukové na svém blogu navrhl, aby advokáti skládali zvláštní kauce, z nichž by se případná škoda aspoň částečně hradila.
Advokátní komora skutečně o vytvoření garančního fondu pro odškodňování klientů uvažovala. Jeho financování by však podle komory bylo příliš složité a advokátní úschovu by prodražilo: klienti by zkrátka za službu zaplatili víc, protože advokáti by do ceny promítli peníze odváděné do fondu.
Lidé by tak mohli přecházet k notářům, kteří úschovy také nabízejí a byli by levnější.
„Nicméně tuto myšlenku jsme úplně neopustili, a pokud by plánovaná opatření ke zvýšené bezpečnosti advokátních úschov nebyla účinná, budeme se k ní muset vrátit,“ řekla mluvčí advokátní komory Iva Chaloupková o vzniku fondu.
Další možností bylo, že by každá úschova měla zvláštní pojištění proti zneužití. „Komora opakovaně zjišťovala, zda na pojistnému trhu existuje pojištění proti zpronevěře, ale bohužel ani prostřednictvím odborného pojišťovacího makléře jsme takový produkt nenašli,“ dodala mluvčí Chaloupková.
Dvě novinky
Takže zůstaly dvě novinky.
Od letošního 1. července musejí advokáti hlásit do centrální elektronické evidence úschov nejen to, že peníze od klienta přijali. Ale také že peníze z úschovy odešly – například novému majiteli prodávaného bytu poté, co transakci zapsal katastr.
Do dvou let chce komora vylepšit elektronický systém tak, aby mohla přijímat informace o pohybech na účtech přímo od bank.
A druhým opatřením bude od 23. července už zmíněná povinnost advokáta upozornit klienta, že mu může poskytnout úschovní účet, na němž bude moci přes zprávy do mobilu sledovat, co se s penězi děje – zda někam odcházejí nebo jaký je aktuální zůstatek. A tak rychle zjistit, jestli je advokát nezpronevěřil.
Takový účet advokát ale nebude muset založit povinně, pouze musí podle nových předpisů klienta upozornit, že tato možnost existuje. Je to proto, že někteří klienti jsou velmi citliví na své údaje a neradi by viděli, že zprávy se zůstatky na úschovních účtech putují éterem.
Klientka: Nezbývá než věřit
Právě včasné odhalení je důležité, aby se policii podařilo peníze dohledat a vrátit majiteli. V případu advokátky Sukové uplynuly od prvních zpronevěr až do propuknutí skandálu měsíce.
V roce 2017 potrestaly soudy za zpronevěru advokáta Miloše Vlasáka. Celkem 70 klientů, kteří prodávali své nemovitosti, u něj přišlo o 65 milionů. Podle rozsudku peníze použil „pro vlastní potřebu“.
Dana Krudencová, které tehdy u advokáta peníze zmizely, si postěžovala: „Klient není nijak chráněný, nemůže se proti tomu pojistit ani tomu nijak předejít – vše je postaveno jen na předpokladu, že advokát je spolehlivou osobou.“
Podobně mluví i další poškození lidé. Popisují například, jak advokátovi věřili už jen z podstaty jeho funkce – jako vzdělanému člověku s tituly, pěknou kanceláří a dohledem České advokátní komory.
Podle předsedy advokátní komory Roberta Němce je řešením spoléhat při úschovách na zavedené advokáty, na něž jsou dobré reference – například od známých. „Když budete nemocný, také půjdete k doktorovi, kterému věříte,“ řekl Němec loni v rozhovoru pro Seznam Zprávy.
Na druhou stranu, právě obviněná advokátka Suková se zabývala nemovitostmi a úschovami přes dvacet let. Bez jediného prohřešku. Spolehlivě spolupracovala s mnoha pražskými realitními kancelářemi na obchodech celkově v miliardových hodnotách.
