Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Konkrétně se audit zajímal o obchodní vztahy mezi Akademií věd (AV) a jí podřízenému Středisku společných činností (SSČ), které své nadřízené „centrále“ slouží jako podpůrná a servisní organizace.
Auditoři zkoumali služby, které Středisko poskytuje Akademii věd a které jsou současně dotovány ze státního rozpočtu. Pod lupu se dostaly zakázky od vinohradské firmy Elseya, která Středisku dodává audiovizuální techniku a služby.
Od roku 2016 nakoupilo Středisko od firmy podle auditu zboží za 5 656 800 korun. Od roku 2017 zajišťuje firma Elseya i technické zabezpečení jednání Akademického sněmu (orgán AV). Původně za tyto služby Středisko platilo v rozmezí 100 tisíc až 117 tisíc korun za jednu schůzi sněmu. Od roku 2022 nastalo podle auditorů výrazné zdražení.
Loni v dubnu Akademie věd pořádala zasedání svého sněmu, za jehož technické zázemí zaplatila firmě Elseya 401 296 korun. V prosinci za další jednání Akademického sněmu platila firmě Elseya 377 tisíc korun.
„Současně SSČ získalo pro tento účel dotaci od AV ČR ve výši 1 243 820 korun,“ spočítali auditoři.
Letos v dubnu se uskutečnilo další zasedání sněmu. Akademie věd za jeho technické zajištění od firmy Elseya zaplatila 400 086 korun. To ale nebylo všechno, protože další peníze za ten samý sněm zaplatila Akademie věd svému Středisku - 295 000 korun.
„Čili celková částka na pořádání jediného zasedání činí 695 086 korun,“ píše se v auditu.
Akademický sněm Akademie věd ČR.
„Mezi fakturované výdaje patří například i úvodní řeč paní předsedkyně za 18 500, produkční služby za 171 500 korun, audiovizuální služby na 54 500,“ zjistil interní audit.
Vedení Akademie věd se zatím nestihlo s výsledky auditu plně seznámit, ve čtvrtek má materiál projednat Akademická rada. Podle vedení však nedošlo k nehospodárným krokům.
Například faktura na 18,5 tisíce korun za proslov pro Zažímalovou je podle instituce adekvátní.
„Položka obnáší odbornou přípravu dvou významných projevů paní předsedkyně AV ČR s důrazem na jazykovou i reprezentativní podobu srozumitelnou pro široké plénum interních i externích členů Akademického sněmu a zejména dvě velmi kvalitně vizuálně zpracované powerpointové prezentace, včetně vizualizace nejlepších výsledků akademických pracovišť, které mají za cíl atraktivitu jejího sdělení podtrhnout,“ uvedl Jan Martinek ze sekretariátu ředitele Kanceláře Akademie věd.
Auditoři se nicméně podivili, proč Středisko takové činnosti vůbec objednávalo, když Akademie věd disponuje vlastními experty.
„V organizační struktuře SSČ je začleněn specializovaný odbor audiovizuálních technologií a odbor akademických médií, s celkovým počtem 13 zaměstnanců, přičemž odbor audiovizuálních technologií zaměstnává sedm odborníků zaměřených na oblast audio-video, včetně kameramana, dále specialisty na mediální komunikaci a podobně,“ píše se v auditu.
Akademie věd pod lupou
Akademie věd České republiky je dle stanov organizační složkou České republiky. Její činnost je financována ze státního rozpočtu České republiky.
Akademie uskutečňuje prostřednictvím jí zřízených pracovišť výzkum v širokém spektru přírodních, technických, sociálních a humanitních věd, usiluje o rozvoj poznání na mezinárodní úrovni, vychovává vědecké pracovníky.
V čele Akademie stojí předseda, který jedná ve všech věcech týkajících se Akademie. Předsedu jmenuje a odvolává prezident z členů Sněmu na návrh Sněmu, který projednává a prezidentovi předkládá vláda. Od roku 2017 stojí v čele Akademie Eva Zažímalová.
Podle předsedkyně je ale již nyní možné konstatovat, že s některými nálezy nelze souhlasit. „Veškeré rozpočtové záležitosti podléhají detailní kontrole Akademické rady a Akademického sněmu, což lze kdykoli řádně doložit. Obdobně lze rozporovat tzv. nehospodárnost a neefektivitu při zajištění některých služeb prostřednictvím SSČ,“ uvedla Zažímalová ve své první reakci na výsledek auditu pro Seznam Zprávy.
Ministerstvo financí, které sestavuje státní rozpočet, se zjištěními interního auditu Akademie věd začalo zabývat. Podnět nyní vyhodnocuje. Případem se zabývá i ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová (TOP 09).
Doba se změnila
Kontroloři se zabývali rovněž otázkou, proč Středisko na jedné straně pořídilo techniku za 5,6 milionu korun, aby zároveň objednávalo technické zajištění na každé další jednání Akademického sněmu. A to vše přes jednu a tu samou firmu Elseya. „Tím dochází v posledních letech k neúměrnému navyšování výdajů na pravidelné akce Akademie věd,“ stojí v závěru auditu.
Spolumajitel firmy Elseya Martin Holý si za cenou za fakturované služby stojí. Ke zdražení, na které poukazuje audit, prý došlo kvůli tomu, že konference a sněmy se dnes pořádají v takzvaném hybridním režimu - někdo je v sále, někdo připojený na dálku. Podle něho tento trend přišel po pandemii covidu.
„V době před covidem se věci dělaly kontaktně, při covidu online, dnes se události tohoto typu dělají hybridně. Dnes to stojí více peněz než před covidem, protože potřebujete techniku na místě i na online,“ řekl Seznam Zprávám spolumajitel firmy Martin Holý.
Audiovizuální vybavení firma dodala Středisku společných činností, avšak do prostorů, kde se akce typu Akademického sněmu kvůli kapacitě nekonají. Podle Holého jsou ceny za dodané produkty standardní.
„Na naší straně nevidím nic nelogického nebo špatného, do zbytku samozřejmě nevidím. Takhle ta cenová položka může vypadat jako veliká, když ji ale rozhodíte do horizontu let a horizontu místností, do kterých se technika instalovala, zjistíte, že nejde o nic mimořádného,“ dodal spolumajitel firmy Elseya.
Podle vedení Akademie věd stojí za nárůstem ceny v posledních letech inflace a zvýšená kvalita dodávaných služeb.
„Cena zcela odpovídá akcím obdobného typu s podobně velkým objemem účastníků, které se v kapacitně vhodných prostorách konají, a kopíruje všeobecný nárůst cen ve službách – zvláště pak v postcovidovém období,“ uvedl Jan Martinek ze sekretariátu ředitele Kanceláře Akademie věd.
Vedle toho proudily značné prostředky na pravidelně se opakující akce. Auditoři jako příklad uvádějí Předání Prémií Otto Wichterleho.
V roce 2022 objednala Akademie věd u Střediska společných činností služby související s daným ceremoniálem. Šlo o občerstvení, květinové a knižní dary, živou hudbu ve vile Lanna. Cena v loňském roce činila 86 tisíc korun. Letos však přišlo výrazné zdražení.
„V roce 2023 objednala Akademie věd u SSČ stejný ceremoniál, tentokrát za cenu 180 tisíc korun,“ konstatovali auditoři.
Neprůhledné zakázky
Auditoři se zaobírali i způsobem, jakým se v Akademii věd zadávaly některé veřejné zakázky - konkrétně obchodní vztahy mezi AV ČR a SSČ. Jako příklad jsou uvedené smlouvy o poskytování IT služeb (z roku 2019) a smlouva o poskytování dodávek a služeb (rok 2019).
Podle auditorů Akademie věd uplatňovala princip vertikální spolupráce, kdy kontrakty uzavírala Akademie věd s pracovišti, jichž je AV zřizovatelem. Takový postup ale kritizuje jak Útvar interního auditu, tak Ústav státu a práva spadající rovněž pod Akademii věd.
„Jsme nuceni upozornit na skutečnost, že pro řešení takto zásadní otázky zadávání veřejných zakázek organizační složkou státu, a tedy způsobu nakládání s prostředky z veřejných zdrojů dosahujících částek v řádech jednotek až desítek milionů korun, nenechala Akademie věd vypracovat znalecký posudek, či alespoň odborný posudek, kdy je jeho zpracovatel za správnost stanoviska odpovědný,“ konstatovali auditoři.
Poukázali na to, že Akademie věd se sice o principu vertikální spolupráce radila s jednou advokátní kanceláří, ta se však posléze odmítla za správnost závěrů svého stanoviska zaručit.
„Kancelář Akademie věd (KAV) v uplatnění principu vertikální spolupráce při realizaci objednávek zboží a služeb pokračovala až do závěru roku 2022, a to i přes negativní stanovisko Ústavu státu a práva a stanovisko společnosti Otidea Legal,“ dodali kontroloři.
Na začátku letošního roku změnila Akademie věd v zadávání zakázek strategii. Jednotlivé objednávky rozdělila tak, aby hodnota smluv nepřesáhla hranici stanovenou pro veřejné zakázky malého rozsahu. „Průzkum trhu ani jakýkoliv výběr dodavatele či zastupujícího externího subjektu nebyl proveden,“ konstatovali auditoři v případě smluv, na které se zaměřili.
Jejich závěr byl v tomto ohledu velice kritický. „Ke shora uvedenému postupu AV ČR jako zadavatele veřejných zakázek lze s vysokou mírou pravděpodobnosti konstatovat, že jak postupem uplatňujícím v letech 2019 až 2022 převážně princip vertikální spolupráce, tak postupem rozdělení předmětu plnění v rámci několika zakázek malého rozsahu, tedy stávajícím zvoleným řešením, AV ČR zásadním způsobem porušuje zákon o zadávání veřejných zakázek,“ píše se v závěru auditu.
Kontroloři v této souvislosti vyzvali Akademii věd, aby podala podnět na antimonopolní úřad pro podezření ze spáchání přestupku. Zároveň vyzvali vedení AV, aby do měsíce informovali o zjištěních z auditu Ministerstvo financí, „neboť dle Útvaru interního auditu se jedná o zjištění neoprávněného použití veřejných prostředků v hodnotě přesahující 300 000 korun“.
Šéfová hájí Akademii věd
„Vedení AV ČR obdrželo výsledky 20. 7. 2023, takže teprve v těchto dnech budou zahájeny oficiální konzultace vedení AV ČR ke zjištěním interního auditora. Závěry interního auditu nicméně bereme zcela vážně a budeme se jimi zabývat, i když je třeba uvést, že veřejnosprávní kontrola ze strany MF ČR z r. 2021 ani následná kontrola NKÚ žádná závažná pochybení v AV ČR neodhalily.
Pokud jde o samotnou zprávu, již nyní lze konstatovat, že s některými nálezy interního auditu nelze souhlasit. Namátkou lze uvést např. nález interního auditu týkající se nedostatečného zajištění povinnosti provádět průběžnou a následnou řídicí kontrolu, který neodpovídá skutečnosti (kontrola byla vždy prováděna, jen k tomu není vyhovující dokumentace), nebo nález ohledně údajného porušení rozpočtové kázně, který se rovněž rozchází s realitou (veškeré rozpočtové záležitosti podléhají detailní kontrole Akademické rady a Akademického sněmu, což lze kdykoli řádně doložit). Obdobně lze rozporovat i nález ve věci přesunu investičních prostředků do neinvestiční části nebo tzv. nehospodárnost a neefektivitu při zajištění některých služeb prostřednictvím SSČ.
V neposlední řadě je nutné zdůraznit, že zpráva interního auditu v řadě bodů obsahuje pouze informaci o možném porušení zákona o finanční kontrole, nicméně nekonstatuje jeho porušení (v této věci musí proběhnout, jak je výše naznačeno, důkladná interní diskuze).
Vedení AV ČR si je přitom vědomo určitých nedostatků ve vnitřním kontrolním systému AV ČR a na jejich odstranění aktivně pracuje. Naše úsilí o dosažení transparentnosti a zajištění efektivnosti všech řídicích a kontrolních systémů AV ČR bylo i podnětem pro zadání zmíněného interního auditu č. 1/2023 (mj. v návaznosti na některá zjištění orgánů veřejnosprávní kontroly, tj. MF ČR a NKÚ).“
Doplňující vyjádření Jana Martinka ze sekretariátu ředitele Kanceláře akademie věd:
„Interní audit zadala sama Akademie věd ČR rozhodnutím Akademické rady na začátku tohoto roku a 20. 7. 2023 již zmíněnou Zprávu obdrželo vedení AV ČR. Dokument ovšem není závěrečnou auditní zprávou, obsahuje kromě jiného pouze návrh závěrů interního auditu. Podle standardních procesních postupů tento návrh musí být nejprve projednán s auditovanými útvary a s vedením AV ČR. Materiál neprošel stanovenými procesy, a to ani ve smyslu zákona o finanční kontrole a metodických materiálů Ministerstva financí ČR, ani podle interního manuálu o výkonu interního auditu v AV ČR. Nebylo tudíž možné popsané nedostatky vysvětlit a uvedené nepřesnosti opravit. Dokument tak neposkytuje objektivní a nezávislé přezkoumání a vyhodnocení.“
Aktualizace: Doplnili jsme vysvětlení Akademie věd, proč za projev pro předsedkyni zaplatila 18,5 tisíce korun.
