Rozzlobení Češi na Rhodosu: „Neměli jsme tu být. Lhali jste nám!“

/Od našeho zvláštního zpravodaje/

Mezinárodní letiště Rhodos. Neděle, 11 hodin v noci. V odbavovacích halách posedávají a polehávají stovky turistů. Leží na zemi. Na nafukovacích matracích, na karimatkách, na židlích, osuškách nebo papírových krabicích.

„Kam mám dát své děti? Řekněte kam?“ táže se rozzlobená Češka u přepážky ČSA delegátek cestovní kanceláře Čedok. „Nebudou spát na zemi. Chci pro ně postel. Já jsem si za to zaplatila dost velké peníze,“ říká už zvýšeným hlasem. Vedle ní stojí unavená dvanáctiletá dcera a na zemi u kufrů spí její osmiletý syn.

„Že se snažíte, pro mě není odpověď. To slyšíme už druhý den,“ ulevuje si. Atmosféra je napjatá.

Přidává se vedle stojící muž. „To máme druhou noc spát jako dobytek? Jako zvíře na zemi? Zkuste si to sami. Nemáme nic, nemáme hotel, nemáme letenku a to jsme tu ani neměli být. Lhali jste nám do očí,“ také se zlobí.

Delegátky se omlouvají, trpělivě opakují, že se snaží, ale žádné informace pro čtrnáctičlennou skupinku Čechů, která na Rhodos přiletěla v sobotu v noci, nemají. Prý pro ně hledají nocleh a pokusí se jim zajistit let domů. Zatím ale neuspěli.

Tato skupinka Čechů si zaplatila zájezd do resortu White Lindos, ale strávili tam nakonec jen pár hodin. Jsou netrpěliví, podráždění a hlavně unavení. Mají za to, že jim cestovní agentura vůbec neměla umožnit přiletět.

„Už v sobotu večer v Praze na letišti jsme četli, že se město Lindos, kam jedeme, evakuuje. Říkali jsme si, že to je divné, ale věřili jsme Čedoku, že má lepší informace z místa,“ říká Tomáš Suchomil. Po příletu na Rhodos je z letiště odvezli rovnou do jiného, nouzového hotelu, kde přespali na zemi, v křeslech a na matracích. V neděli odpoledne ale přišla od delegátů Čedoku překvapivá zpráva: odvezeme vás do vašeho hotelu White Lindos.

„Ve tři odpoledne jsme vyrazili, v šest jsme tam byli. V hotelu nás nejprve nechtěli přijmout. Koukali na nás divně. Ptali se, co tu děláme, že jsme blázni,“ vypráví Tomáš. Nicméně autobus odjel, tak se ubytovali, osprchovali a stihli povečeřet.

„Byl tam strašný smrad. Všude kouř. Foukalo to směrem k nám. Šílený jako. Takhle to vypadalo, když jsme přijížděli,“ ukazují fotografie, na nichž není skoro vidět slunce, jen dým z okolních kopců.

„Manžel měl brýle a ty byly ihned totálně zaprášené,“ dodává Petra Nováková.

V resortu pobyli sotva půldruhé hodiny a rozezněly se sirény. Evakuace. Skupinku opět naložili do autobusu, který je odvezl na sever do města Rhodos.

„Zastavili před nějakou školou, kde v tělocvičně bylo ale totálně plno. Pak nás odvezli před nějakou diskotéku, kde se tísnilo tak 250 lidí. Jedna paní tam zkolabovala, takže přijela sanitka. Pak všechno zhaslo, protože vypadl proud. Prostě hrůza,“ popisují další členové skupinky.

Nakonec se nechali odvézt na letiště, kde čekají na to, jestli jim cestovní agentura zajistí ubytování a jestli na ně zbyde místo v evakuačních letadlech.

Na návrat domů čeká v odletové hale také Kateřina a její syn Michal. Zrovna si jdou pro jídlo a pití, jež na letišti rozdávají řečtí dobrovolníci zdarma. Tato dvojice naopak působí překvapivě smířeně. A to i přesto, že jsou na tom o poznání hůř.

„My nemáme nic. Nám všechno shořelo,“ konstatuje klidným hlasem Kateřina. „I to tričko, co mám na sobě, je jeho,“ směje se a ukazuje na syna.

Na Rhodos přiletěli ve čtvrtek a bydleli u městečka Kiotari na jihovýchodě ostrova. „V pátek jsme byli u moře, to už padal popílek a štípalo nás v očích. Všude byl prach. Na lehátkách, v pití, na oblečení. Už jsme věděli, že je něco špatně, ale plameny nebo nějaký velký kouř jsme ještě neviděli,“ popisuje Jana.

Ve zprávách sice zaznamenali, že někde v Řecku hoří, ale nedbali na to, protože to se tu přece děje každý rok. V sobotu si půjčili auto a vyrazili na celodenní výlet na vyhlášenou pláž Tsambika a pak se chtěli projít po městě Lindos.

„Zpět už jsme se nedostali. Policie nám cestu zpět zakázala. Byli jsme docela zoufalí. Volali jsme cestovce, delegátce, ale nikdo neodpovídal.“

Snažili se najít ubytování, ale marně. Všude bylo plno. Někdo z místních jim poradil, aby jeli do basketbalové haly, která sloužila jako evakuační centrum. „Tam jsme nějakou dobu byli, ale pak se ozvala delegátka a poslala nás do nějakého konferenčního centra. Nakonec jsme stejně radši přijeli sem na letiště, protože beztak v pondělí v půl desáté ráno odlétáme, tak ať jsme aspoň blízko,“ říká Kateřina.

Domů ale odletí bez zavazadel. „Nejdřív nám delegátka říkala, že věci, které jsme měli v hotelu, nám dopraví do Ostravy. Druhý den nám sdělila, že hotel vyhořel, takže nemáme nic,“ krčí rameny. Přišla o své nejlepší oblečení, elektroniku a její syn mimo jiné i o skripta čínské medicíny.

„Hlavně že jsme přežili,“ konstatují oba. Do fotografování se jim moc nechce. Jsou na to příliš unavení a v oblečení, které mají několik dní na sobě, se necítí příliš dobře.

O kousek dál je další skupina Čechů. I oni jsou v plážovém oblečení. V klimatizované odletové hale se choulí do hotelových ručníků. To je jediné, co mají.

„My jsme skupina z hotelu Lindos Imperial,“ hlásí šestačtyřicetiletý mlynář Petr. „Dvě sestry, čtyř- a tříčlenná rodina a dvojice seniorů. Spojil nás společný úprk,“ dodává.

V sobotu dopoledne jim bylo jasné, že situace je špatná. „Byl cítit smrad, lítal popel, cítili jsme tu žhavost, všude čoud. Personál byl hektický, nervózní, nebylo vidět slunce a na horizontu byl dým,“ vypráví Lucie.

Jana měla strach, a tak volala synovi, který je hasič.

„Říkal: je to průšvih, oheň je od vás 12 kilometrů, sbalte se,“ popisuje jeho varování. Zabalili to nejzákladnější. Před hotelem už prý byla panika.

„Poslali nás k pláži. Tam jsme dostali mokré ručníky a pak jsme měli jít dva až tři kilometry na sever. Po kamenech. To bylo ohromný, šly tam stovky, tisíce lidí,“ bere si slovo Petr. Najednou se prý přiřítila loď.

„Byli to dobrovolníci, kluci, kteří chtěli turistům pomoct. Najeli špičkou na pláž a my měli štěstí, že jsme byli blízko.“ Přednost měly ženy a děti. Všichni museli nechat kufry na pláži.

„Já jsem se na tu palubu nějak dostal. Řekl jsem, že jsem součást rodiny a neopustím je. Ti kluci byli borci,“ povídá a pokračuje ve vyprávění.

„Vypálili jsme z pláže, v rychlosti jsme projížděli tím hustým kouřem, štípalo to do obličeje, stříkalo to, loď se kymácela a zastavili až na širém moři. Tam jsme se krásně nadýchali čerstvého vzduchu.“

Místní rybáři odvezli skupinu Čechů do Lindosu, odsud se dostali linkovým autobusem do hlavního města Rhodos a přespali na zemi v jednom z hotelů. V neděli ráno vyrazili na letiště a čekají na ranní odlet do České republiky.

I oni si stěžují na jednání delegátů cestovní agentury. Dokonce padají slova o žalobě nebo trestním oznámení. Naopak vyzdvihují ochotu, pohostinnost a velkorysost místních lidí. Všude prý dostali vodu, jídlo, deky, cokoliv.

Jen zavazadla tak trochu už odepsali. „Naše kufry zůstaly na pokoji. Ale nevíme, v jakém jsou stavu, protože někdo říkal, že náš hotel trochu shořel, někdo zase, že shořel úplně,“ kroutí hlavou Lucie.

„To naše kufry jsou někde na pláži,“ říká Petr.

V průběhu noci a rána lidí ubývá. Na hlavní letiště na Rhodosu přilétají evakuační letadla co půlhodinu z celé Evropy. Ve tři hodiny ráno se část skupiny vešla do evakuačního letadla. Čtrnáctičlenná „čedokácká“ skupinka dostala nabídku na ubytování pro tři lidi, ale nevyužili ji. Stále nevědí, kdy odletí domů. Od delegátů mají slíbeno, že během dopoledne.

Další desítky, spíš ale stovky Čechů stále na odlet domů čekají.

V Řecku se odehrála podle místní policie dosud největší evakuační operace. Lesní požáry vypukly začátkem týdne a v sobotu dopoledne se kvůli silnému větru rozšířily i do blízkosti letovisek na jihovýchodě. Turistické lokality Kiotari či Lardos zavalil hustý dým. Podle místních médií bylo evakuováno na dvacet tisíc lidí, podle agentury AFP na třicet tisíc.

Podle odhadů českého ministerstva zahraničí je na Rhodosu nyní 4000 až 5000 českých turistů, velké části se ale krizová situace netýká, protože jsou v zatím bezpečné oblasti na severu ostrova. Právě tam leží i mezinárodní letiště. Česko je podle premiéra Petra Fialy připravené vyslat na řecký ostrov vládní letadlo a pomoci při případné evakuaci Čechů.

Některé české cestovní kanceláře vypravily pro své klienty v noci repatriační lety. Exim Tours a Fischer ruší cesty na jih Rhodosu. Zákazníkům, kteří měli odletět dnes ráno, v sobotu cestovní kanceláře nabídly bezplatné storno nebo jiný zájezd. Čedok nabídne změnu zájezdu či termínu lidem, kteří mají na jih Rhodosu odcestovat v pondělí. CK Blue Style uvedla, že ruší zájezdy na jih ostrova, nabídne klientům změnu termínu, místa či stornování zájezdu.