Článek
Další svědectví v případě otrávené Bečvy zazní ve středu před vsetínským okresním soudem.
Pokud bude chtít okresní státní zástupce Jiří Sachr prokázat, že za ekologickou katastrofou v Bečvě z roku 2020 stojí obžalovaná firma Energoaqua, musí mimo jiné srozumitelně zdůvodnit, jak mohly jedovaté kyanidy zabíjet až víc než tři kilometry od příslušné výpusti obžalované firmy.
Inspektor Vít Špaček, který minulý týden čtyři hodiny vypovídal před soudem, přišel se svéráznou teorií, s níž pracovala Česká inspekce životního prostředí.
„V případě úniku komplexních kyanidů vázaných v kovech se mohou vlivem slunečního záření nebo změny PH toxické volné kyanidy do vody uvolňovat postupně,“ uvedl v soudní síni.
Špaček patřil k inspektorům, kteří měli po havárii s kolegy zajistit klíčové důkazy pro určení viníka.
Vedení České inspekce životního prostředí sice po otravě uvedlo, že analyzovalo přes 150 vzorků, jenže z výpovědí inspektorů Azarie Marti Kotouč a Víta Špačka, které před pár dny zazněly, vyplývá jasný závěr: v pravděpodobném okruhu znečištění odebrali inspektoři v prvních dvou dnech jediný relevantní vzorek.
A to právě u výpusti Energoaquy ve Valašském Meziříčí. Bylo to v pondělí před polednem. Množství naměřených kyanidů však jen lehce přesáhlo stanovenou normu. Přípustná hranice je jeden miligram na litr, měřící zařízení ukázala hodnotu 1,69.
I přes mírné překročení limitů Špaček kontroverzní teorii hájil. „Je to v učebnici chemické analýzy vod. V ní je tato možnost uvolňování kyanidů uvedená. Je mi s podivem, že se tím nikdo nezabýval,“ řekl.
Soudkyně Ludmila Gerlová uvedla, že je v povrchových vodách povoleno 0,3 miligramu celkových kyanidů. „To by znamenalo, že když začne svítit slunce, tak se řeka stane smrtící pro ryby? Brali jste to v úvahu?“ ptala se svědka.
Špaček přesně odpovědět nedokázal. Doplnil, že inspekce chtěla podrobné vysvětlení procesů od ekotoxikologa Ivana Holoubka.
Mezery ve vyšetřování
Právě emeritní profesor Masarykovy univerzity však několik týdnů po havárii upozornil na vážné trhliny ve vyšetřování i nedostatek zajištěných důkazů. Inspekce s ním pak spolupráci ukončila.
Teorii o možném působení slunečního záření a postupném uvolňování jedovatých kyanidů upřesňuje. „Bavíme se o takovém množství kyanidů, které zahubí 80 tisíc rybích jedinců. K tomu je tedy potřebné poměrně vysoké množství toxické formy. Rozklad působením slunečního záření je možný jen v povrchové vrstvě vody,“ řekl Holoubek.
„A je dobré si uvědomit, že k havárii došlo 20. září, tedy koncem léta, kdy intenzita slunečního záření klesá a zcela jistě nebyly v ten den takové podmínky, aby rozložily vysoké množství celkových kyanidů a vytvořily takové množství toxické formy, která by způsobila úhyn tak velkého množství ryb. A co je podstatné – takové množství celkových kyanidů nebylo v provozu firmy Energoaqua k dispozici. Je to tedy jen teoretická spekulace, se kterou inspekce v říjnu 2020 přišla,“ pokračoval.
Doplnil, že pokud by se do Bečvy dostalo takové množství kyanidů potrubím z Rožnova, paralyzuje to značné množství ryb vyskytujících se v místě tohoto vstupu. „Nebyly by schopné překonat jez a při nízkém stavu vody by muselo v tomto úseku řeky dojít k pozorovatelnému úhynu,“ vysvětlil.
Podle svědectví rybářů už den po havárii plavaly u výpustě firmy Energoaqua živé ryby. I v den havárie v okolí rybáři úspěšně lovili. Masový úhyn začal až u Choryňského mostu, více než tři kilometry po toku.
Obžaloba se o svéráznou teorii s působením slunečního záření neopírá. Vychází ze znaleckého posudku Jiřího Klicpery a jeho pokusů se svítícím fluoresceinem. Při experimentech podle svých slov prokázal, že se kyanidy promísily s tokem řeky až po 3,5 kilometru od výpusti.
Také toto tvrzení část vědců zpochybňuje. Při svých pokusech dospěli k závěru, že se při daném průtoku musela voda úplně promísit už po 800 metrech.
U soudu ve čtvrtek také detailněji zaznělo, jak v rožnovském továrním areálu s kyanidovými vodami pracovala společnost Liss. Nechávala si je čistit právě u Energoaquy. „Bylo to asi 140 IBC kontejnerů ročně,“ popsal u soudu Robert Lovecký z vedení společnosti.
Kyanidové vody před přečistěním skladovala Energoaqua v jímkách. „Čistily se průběžně. Podle mého názoru tehdy v září nemohli v areálu skladovat takové množství vod, aby způsobily tak masivní otravu,“ namítl Holoubek.
Soud ve středu pokračuje výslechem dalších svědků, soudkyně má do konce roku v plánu ještě přes třicet jednání.
