Článek
Mezinárodní sekretariát Transparency International (TI) v Berlíně zveřejnil Index vnímání korupce (CPI) za rok 2023. Česko v něm získalo 57 bodů ze 100 a obsadilo 41. místo z celkem 180 hodnocených zemí.
Oproti loňskému výsledku si Praha připsala o jeden bod víc, což ale nemělo vliv na výslednou pozici. Česko tak stále o sedm bodů zaostává za průměrem Evropské unie, který je 64 bodů. Výrazně se zvýšil rozdíl mezi Českem a Pobaltím, například Estonsko v indexu obdrželo 76 bodů.
V rámci EU se Česká republika umístila na 16. pozici. Poslední „unijní“ trojici tvoří Rumunsko se 46 body, Bulharsko se 45 body a Maďarsko se 42 body. Mezi státy visegrádské čtyřky Česko zaujímá první příčku. Za ním jsou se shodným počtem bodů Polsko a Slovensko. Obě země mají 54 bodů.
První příčku obhájilo Dánsko, které obdrželo 90 bodů ze 100. Na druhém místě následuje Finsko s 87 body a na třetí pozici je Nový Zéland s 85 body.
Chybí vůle a vize prosazovat změny
Situace ve vnímání korupce v Česku je podle Transparency International stejně jako v předchozích letech důsledkem dlouhodobě chybějící protikorupční strategie jak ze strany vlády, tak i současné opozice.
Světové výsledky Indexu vnímání korupce za rok 2023 (repro foto ze zprávy TI).
„Pozice Česka v rámci nových výsledků Indexu vnímání korupce potvrzuje dlouhodobou stagnaci a neochotu politické reprezentace systémově řešit a důsledně potírat korupci,“ uvedl Jan Spáčil, předseda správní rady české kanceláře Transparency International.
To má zásadní vliv i na ekonomický stav země, soudí protikorupční organizace. Její index ukazuje, že ekonomicky prosperující země se umisťují na předních příčkách žebříčku. Pokud tedy chce Česko zlepšit svůj hospodářský výkon, je podle Transparency International nezbytné přijmout boj s korupcí jako jednu z hlavních vládních priorit.
Vláda Petra Fialy podle zprávy Transparency International nedokázala zavést efektivní protikorupční zákony. Politickou integritu v Česku narušuje celá řada kauz, které sahají až do nejvyšších politických pater. Současné vládě jako jejím předchůdcům chybí vize a vůle prosazovat změny.
Největším protikorupčním počinem Fialovy vlády bylo přijetí zákona o ochraně oznamovatelů. I ten se však neobešel bez komplikací. Jeho přijetí zdržoval ministr spravedlnosti Pavel Blažek. Došlo také k novelizaci zákona o střetu zájmů, což ale také efektivně neřeší palčivé problémy s tím spojené. Dále se koncem roku 2023 začal připravovat návrh zákona o lobbování, stále se však nedostal do Sněmovny. Podle Transparency má současná vláda posledních 11 měsíců na to, aby svůj přístup změnila a v tomto volebním období prosadila potřebnou protikorupční legislativu.
Poslední je Súdán
Na úplném chvostu indexu se ocitlo Somálsko s pouhými 11 body. Jen o dva body před ním jsou shodně Jižní Súdán, Sýrie a Venezuela.
Index také porovnal stav korupce na Ukrajině a v Rusku. Tyto země jsou od února 2022 v největším válečném konfliktu na evropském kontinentu od konce druhé světové války. Dezinformační média a kremelská propaganda často označují Ukrajinu jako nejzkorumpovanější zemi světa. Žebříček však ukazuje jiný výsledek a Ukrajina z tohoto pohledu souboj s Ruskem jasně vyhrává.
Rusko je s 26 body v žebříčku na 141. místě. Stejný počet bodů mají státy jako Uganda, Kyrgyzstán nebo Guinea. Oproti minulému roku Rusko ztratilo dva body a je nejhorší z evropských států. Naproti tomu Ukrajina je jednou ze zemí, které žebříčkem nejrychleji stoupají nahoru. Meziročně zaznamenala nárůst o tři body na současných 36, a tím si polepšila o 12 pozic na 104. místo. Bodově se vyrovnala Brazílii, Alžírsku a Srbsku.
