Článek
Jakkoliv se to někomu nemusí zdát, digitalizace školství již běží naplno. Od roku 2021 dostávají školy peníze prostřednictvím Národního plánu obnovy z fondu Evropské unie – Next Generation EU. Ministerstvo školství chce do roku 2026 mateřským, základním a středním školám i konzervatořím zřizovaným krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí rozdělit 4,3 miliardy korun na pořízení digitálních učebních pomůcek.
Školy ale dostávají také další prostředky. Těm vysokým jsou na nové formy učení a měnící se potřeby trhu práce určeny tři miliardy korun, dalších pět miliard je podle tiskového oddělení MŠMT vyhrazeno na výzkum a vývoj v prioritních oblastech veřejného zájmu, což má být hlavně zdravotnictví.
Jak se zejména vysoké školy vyrovnávají s digitalizací a nakolik je k novým způsobům vzdělávání přinutila pandemie, popsal pro Seznam Zprávy rektor Unicorn University Jan Čadil.
Pro Unicorn University je online výuka běžnou formou. Jak se ale s přechodem do online prostředí vynuceným pandemií podle Vás vyrovnaly ostatní české vysoké školy?
To je spíše otázka na rektory jednotlivých škol, nicméně pokud vím, vysoké školy se se situací v průměru vyrovnaly dobře. Záviselo přitom jak na počáteční připravenosti, ve smyslu technologií a know-how, tak na samotném charakteru vysoké školy. Tím myslím, že jsou obory, kde je přechod na online výuku obecně snazší, jako například u ekonomie nebo informačních technologií, a pak jsou obory, kde to jde v krátkém čase jen velmi obtížně. To jsou například umělecké obory, chemie nebo medicína.
My jsme měli tu výhodu, že jsme byli technologicky připravení a zároveň máme obory, kde je přechod na online relativně snadný.
Unicorn University
Unicorn University je profesně orientovaná soukromá vysoká škola, založena byla v roce 2007 společností Unicorn. Nabízí vzdělávání zaměřené na informační technologie, datovou analýzu a business. Jako první vysoká škola v České republice začala nabízet online výuku v tzv. plně distanční formě studia.
Bude pandemií nastartovaný „online trend“ podle vás pokračovat na všech školách? Bude se například lišit přístup veřejných a soukromých vysokých škol?
Podle mého názoru tento trend pokračovat bude, i když je otázkou, do jaké míry budou online prvky uplatňovány. Na jedné straně vysoké školy za dobu pandemie nainvestovaly do online výuky značné prostředky, vytvořily se různé studijní obory a vyučující se naučili online fungovat. Také je tu Národní plán obnovy, který veřejným vysokým školám bude přispívat poměrně značné prostředky, mimo jiné i na digitalizaci vzdělávání.
Na druhé straně se osobně často setkávám s určitou nedůvěrou v online vzdělávání, až s odporem využívat nástroje pro online výuku v normální situaci. Vzhledem k prudkému rozvoji online vzdělávání v zahraničí, a to včetně prestižních univerzit, mám nicméně za to, že si nemůžeme dovolit online vzdělávání v budoucnu neposkytovat. Bez ohledu na to, zda se jedná o veřejnou či soukromou vysokou školu.
Může se přechod do online prostředí na výsledcích a kvalitě vzdělávání projevit i negativně? Například International Journal for Educational Integrity zveřejnil výsledky studie, podle níž při plnění online úkolů a testů významně narostlo podvádění.
Je to možné, závisí samozřejmě na tom, jak funguje takzvaný proctoring, tedy systém, který má neetickému chování zabránit. Je pravdou, že i my jsme zachytili zejména v počátku pandemie větší počet disciplinárních přestupků souvisejících s podváděním u online testů či zkoušek. Studenti to zkrátka zkusili a když zjistili, že jsme schopni jejich neetické jednání snadno odhalit, tak zájem o podobné aktivity opadl.
Upřímně mám za to, že při online hodnocení je na studenty „vidět“ více než u klasického hodnocení v posluchárně. Co je zásadním a již mnohokrát prokázaným problémem online vzdělávání, je výrazně vyšší míra neúspěšného ukončení studia. Zde je potřeba velmi důsledně plánovat a monitorovat studijní aktivitu, v podstatě nedovolit studentům, aby byli v průběhu semestru neaktivní.
Změní zkušenost s online výukou nějakým způsobem pohled na hodnocení kvality vzdělávacího procesu?
Mám za to, že ano. Koneckonců je tu jasný tlak na digitalizaci vzdělávání jak na úrovni EU, tak na úrovni našeho MŠMT. Bylo by asi zvláštní, kdyby se to nepromítlo do vnitřního i vnějšího hodnocení kvality vysokých škol. Specificky u online výuky se i na základě mezinárodních zkušeností jasně ukazuje, že je klíčové zajistit kvalitní proctoring, identifikaci studenta a samozřejmě online studijní obory a studijní systém s dostupností 24/7.
