„I my se bojíme.“ LGBT+ lidé chystají velké shromáždění a mají požadavky na vládu

Svolavatelé demonstrace na Václavském náměstí magistrátu oznámili, že čekají účast až deset tisíc lidí. Na podporu LGBT+ ve středu vystoupí například hudebníci David Koller, Emma Smetana a Jordan Haj. Promluvit má vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková, předsedkyně Úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová či majitel bratislavského baru Tepláreň Roman Samotný.

Právě před tímto klubem, který navštěvují lidé z LGBT+ komunity, zastřelil minulý týden devatenáctiletý mladík dva muže - Juraje a Matúše – a jednu ženu těžce zranil. Střelec z místa činu uprchl a později spáchal sebevraždu. Na sociální síti podle prokuratury před činem umístil manifest namířený proti LGBT+ lidem a také Židům.

Slovenská policie případ vyšetřuje jako terorismus. Původním terčem útočníka měl být premiér Eduard Heger.

Cílem shromáždění, které se uskuteční přesně dva týdny po útoku v Bratislavě, má být podle organizátorů uctění památky obětí tohoto činu a vzpomínka na „všechny oběti předsudečně motivovaných činů“.

Na dvaadvacet lidskoprávních organizací a spolků zároveň poslalo tento týden vládě a Parlamentu otevřenou výzvu „Společně proti nenávisti“. Upozorňují v ní, že LGBT+ lidé a jejich rodiny v Česku jsou vyděšení a bojí se o své bezpečí. „Ani u nás v České republice nelze krvavou událost z Bratislavy zamést pod stůl s tím, že se jednalo o osamělý čin radikalizovaného člověka. Jeho útok je potvrzením toho, co už nějakou dobu vnímáme - pocit bezpečí LGBT+ lidí v české společnosti klesá,“ píše se ve výzvě. Její autoři zdůrazňují: „Nejsme ideologie, jsme lidé. Naše identita není ‚životní styl‘. My jsme se tak narodili.“

Organizace In Iustitia, která se zabývá problematikou násilí z nenávisti, zveřejnila data, ze kterých vyplývá, že se počet incidentů motivovaných sexuální orientací a genderovou identitou v loňském roce razantně zvýšil.

Výkonná ředitelka organizace Klára Kalibová k tomu uvádí, že lidé v České republice jsou terčem předsudečného násilí a momentálně podle ní představují v tomto směru druhou nejohroženější skupinu. „Přesto jim není poskytována dostatečná právní ochrana trestním právem. To je nutné změnit a mezi okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby zařadit i homofobní či transfobní pohnutku, stejně jako je tomu například i u rasistických či antisemitských útoků. Česká republika musí též neprodleně podpořit zařazení předsudečných trestných činů mezi tzv. evropské zločiny,“ domnívá se Kalibová.

Zástupci LGBT+ lidí vládu, poslance a senátory vyzývají k tomu, aby přijali tři legislativní změny. Za prvé požadují novelizaci trestního zákoníku tak, aby zajistil, že LGBT+ lidé získají zcela totožnou ochranu jako ostatní skupiny již nyní zákonem specificky chráněné.

Další požadavek se týká „urychleného schválení zákona o manželství pro všechny páry“. Podle autorů otevřené výzvy zahraniční sociologické výzkumy dokládají, že schválení takové legislativy má pozitivní efekt na veřejné mínění a přijetí LGBT+ lidí ve společnosti.

„Tato legislativa zabrání dalšímu prohlubování příkopů ve společnosti i šíření nenávisti směrem k LGBT+ lidem,“ uvádí právnička iniciativy Lucia Zachariášová.

A za třetí autoři výzvy chtějí, aby politici přijali zákon, který zastaví povinnost kastrace trans lidí pro účely úřední změny pohlaví. „Aby trans lidé v Česku mohli mít v občanském průkazu uvedeno pohlaví, kterým se cítí být, nutí je zákon do kastrace. Musí si nechat mrzačit tělo, i když by jinak chirurgickou změnu vzhledu podstoupit nechtěli,“ stojí ve výzvě.

V souvislosti s teroristickým útokem před bratislavským gay barem Tepláreň slovenská společnost teď řeší i to, do jaké míry jsou za situaci zodpovědní i politici. Bývalá slovenská premiérka a profesorka sociologie Iveta Radičová v rozhovoru pro iRozhlas uvedla, že to, co se stalo, je důsledkem stavu slovenské politické kultury.

„Násilí, výzvy k násilí, gradování arogance a agresivity – především na sociálních sítích, ale i z úst politiků – se jednoduše muselo přetavit až v konkrétní čin. Mnozí jsme dlouhodobě apelovali, prosili, upozorňovali, aby toto šíření nenávisti skončilo a aby se politika vrátila do normálních diskuzí a pravidel vedení sporů. Nepomohlo to,“ řekla Radičová.

I čeští politici sklízí kritiku za homofobní či transfobní výroky. Například prezident Miloš Zeman za to, co prohlásil loni v červnu v pořadu Partie na stanici CNN Prima News. Nejprve uvedl, že se členové sexuální menšiny povyšují. „Jestliže je někdo příslušník té či oné sexuální menšiny, tak je to jeho interní věc. Když demonstruje, že má tuto orientaci, tak se vyvyšuje nad ostatní,“ řekl tehdy prezident a dodal: „Dovedu pochopit homosexuály, lesbičky. Koho ale vůbec nechápu, tak jsou transgender lidé. Jestliže si necháte přeoperovat pohlaví, tak se dopouštíte trestného činu sebepoškozování. Tito lidé jsou mně opravdu bytostně odporní.“ Přitom se o žádný takový trestný čin nejedná.

Předseda hnutí SPD Tomio Okamura sice říká, že podporuje homosexuály, zároveň ale prohlásil, že by nikdy nechtěl být adoptovaný stejnopohlavním párem. „Kdyby mě jako malého kluka, který se nemůže bránit a nikdo neposlouchá jeho názor, adoptoval stejnopohlavní pár, tak radši skočím z okna,“ prohlásil loni v dubnu na plénu Sněmovny.