Obce na jižní Moravě budují systém výstrah před tornády, lidé si staví kryty

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Meteorologové odhadují, že pondělní tornádo v Lanžhotě na Břeclavsku zasáhlo pás do šíře sta metrů.

Jak se zužovalo, postupně sílilo, rychlost větru dosáhla až 150 kilometrů v hodině. Poškodilo třicítku domů a hospodářských budov. Nikdo se nezranil. Silná bouře udeřila téměř po roce od ničivého tornáda, které loni 24. června zpustošilo pět obcí.

Lanžhot leží jen deset kilometrů od Hrušek, kde loňské řádění živlu začalo. „Je to dílem náhody, že bouře vygradovaly takřka na stejném místě,“ řekl Seznam Zprávám Petr Münster z Českého hydrometeorologického ústavu.

Ač vědci hovoří o nešťastném sledu okolností, vedení obcí i jednotlivci chtějí extrémním jevům co nejvíc předcházet.

Právě na jižní Moravě se v posledních letech nejviditelněji střídají období sucha a silnějších bouří. Třeba vedení Břeclavi proto oživuje sedm let starý plán na pořízení varovného systému. Radnice chce na přibližně padesáti místech ve městě rozmístit 291 hlásičů. Obyvatele upozorní na riziko povodní, ale také extrémních bouřek.

„Řešení musíme přizpůsobit dnešní době. Pokud se má tak zásadně měnit klima a počasí v místě, kde žijeme, bude potřeba se na to připravit,“ odůvodnil zamýšlenou 20milionovou investici břeclavský místostarosta Jakub Matuška (Mladí a Neklidní). Příští týden ji mají schvalovat zastupitelé.

Systém má podle Matušky vycházet ze starší, ale osvědčené technologie obecního rozhlasu. Lidi může upozornit hlášení nebo sirény.

Varování funguje i při výpadku elektřiny. „Diskutujeme o variantě akumulátorových baterií, na které jsou připojeny tlampače propojené s rádiem. Věřím, že zastupitelé projekt schválí. Chtěli bychom mít hotovo do příštího léta,“ doplnil místostarosta.

O další vylepšování prevence stojí také sousední Lanžhot, který v pondělí zasáhlo slabší tornádo o síle F1. Je to druhý stupeň ze šesti. „Je žádoucí, aby Břeclav varovný systém koordinovala. Rádi se do toho zapojíme. Téma chci sám iniciovat. Netýká se to jen Lanžhota, ale i okolních obcí,“ uvedl nezávislý starosta Ladislav Straka.

Loni za tři miliony vylepšili protipovodňový systém s digitální ústřednou. Je napojený na hlásiče v řece. V případě rizika velké vody lidi upozorní sirény či hlasová hlášení. „Věřím, že se dá využít i pro jiný druh varování. S těmito jevy prostě musíme v budoucnu počítat,“ dodal Straka.

Systém výstrah po loňském tornádu vylepšili i meteorologové. Rizika bouřek nově posuzuje i takzvaná konvektivní skupina. „Mají s těmito bouřkovými jevy velké zkušenosti. Pomáhají jako poradní orgán při tvorbě výstrah. Řešíme, jestli struktura bouří bude taková, aby vyprodukovala takto silné jevy,“ sdělil Münster.

Český hydrometeorologický ústav také ve spolupráci s Olomouckým krajem testuje aplikaci, která na rizikové jevy upozorní nejen hasiče, ale i přímo starosty. „Kromě varování přes generální ředitelství hasičského sboru půjde hlášení i přes aplikaci do mobilu. Starostovi přijde esemeska s upozorněním. Po testovacím období to budeme nabízet starostům do celé republiky,“ přiblížil meteorolog.

Do testování se zapojili zaměstnanci krajského úřadu, olomouckého magistrátu i hasiči. V aplikaci Výstrahy ČHMÚ si mohou nastavit sledovaný region a zvolit typ zasílaných upozornění na riziko povodní, bouřek, požárů či větru. „Uživateli pak přicházejí notifikace a výstražné SMS. Je také možnost prokliku do aplikace k dalším podrobnějším informacím,“ uvedla pro Seznam Zprávy mluvčí krajského úřadu Eva Knajblová.

Správce aplikace s testujícími postupně vychytali některé nedostatky. „Pokud mobilní aplikace dokáže i nadále přenášet výstrahy v patřičné kvalitě a s časovým předstihem, bude určitě přínosem pro odpovědné orgány, ale i jiné uživatele,“ doplnila Knajblová.

Odborníci však upozorňují, že vznik tornáda lze jen velmi těžko předpovídat a ještě hůře určit, kde přesně udeří. „Bohužel i v USA nevědí přesně, ze které supercely může vzniknout tornádo. Vědí to pouze s nějakou pravděpodobností. Proto se vydá výstraha a pak v terénu fungují lovci bouří. Když uvidí, že se tornádo dotklo země, okamžitě jej oznámí a poté se zapínají sirény,“ napsali na svém facebookovém profilu lovci bouřek z neziskovky Czech Thunderstorm Research Association.

„Tornádo se z našich radarů pozorovat nedá. To je záležitost, která čeká až na vizuální potvrzení,“ doplnil Münster.

Podle něj se systém četnějších výstrah setkává s pozitivním ohlasem veřejnosti, i když to s sebou nese víc falešných varování. „Nelze mít nula procent falešných alarmů. Bouřka má několik set kilometrů čtverečních. Zasáhne třeba dva mikroregiony, ale nebezpečný jev se vyskytne na čtyřech ulicích jako v případě Lanžhota. Zbylých 98 procent plochy byste musel označit jako falešné varování vzhledem k extrémnímu nebezpečí, které se promítlo na velmi malém území,“ vysvětlil meteorolog.

Prevence proti extrémním bouřkám se na jihu Moravy projevuje i jiným způsobem. „Upravilo to hodnoty, jak stavět či opravovat domy. Spousta sousedů si dělá v uvozovkách malé kryty,“ všimli si manželé Stöhrovi z Mikulčic na Hodonínsku.

Lidé si připlatí za silnější zdi nebo stropy. „Někdo při stavění zdí dokonce dává dvě řady ytongových cihel vedle sebe. Častější jsou betonové stropy,“ dodal Filip Stöhr. Někteří lidé si dokonce nechávají vybudovat „protiatomové“ kryty.

Ladislav Darmovzal z Hrušek na Břeclavsku loňské tornádo přečkal, ale jeho rodině zničilo dva domy. Podle něj je strach z bouřek logický poté, co si lidé vytrpěli.

Na Facebooku teď popřál lanžhotským sousedům, kteří sčítají škody. „Buďme rádi, že se to obešlo bez větších zranění. Věřte, že majitelé těchto domů už to nebudou chtít nikdy zažít. S každým větším mrakem budou cítit obavy. Přeji lidem v Lanžhotě rychlé opravy domů a aby se to nikdy neopakovalo,“ napsal mimo jiné.