Poslední záchvěv zimy nepomůže. Hrozba sucha je letos znovu reálná

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Dle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) bylo minulý týden sněhu asi o tři čtvrtiny méně, než je dlouhodobý průměr. Nedávné vydatné sněžení sice pomohlo, ale i tak je sněhové pokrývky výrazně méně.

„V posledním týdnu sníh připadl, ale pořád jsou zásoby vody ve sněhu silně pod průměrem. Lepší sněhové podmínky jsou v Jeseníkách a okolí, Orlických horách, Krkonoších a Jizerských horách, naopak méně sněhu je na Šumavě (kromě nejvyšších poloh), v Krušných horách a zejména v moravskoslezských Beskydech,“ popisuje hydrolog Šimon Bercha z ČHMÚ.

Jeho kolegyně, klimatoložka Veronika Šustková upozorňuje, že ani únor není příznivý. „Zatím nespadla ani polovina obvyklého množství,“ říká.

Pro to, aby byl dostatek vody i na jaře a v létě, je klíčové, aby sníh vydržel co nejdéle (resp. alespoň tak dlouho, jak bylo dříve běžné).

Průměrná teplota v lednu byla v Česku -0,5 °C, což je o 0,9 °C vyšší než průměr v letech 1991–2020. Jak ale upozorňují meteorologové, střídala se velmi teplá a chladná období.

Únor je aktuálně mrazivý. Na některých místech teploty vzduchu dosahují i takzvaného arktického dne, kdy vzrostou maximálně na -10 stupňů. Teploty se pohybují pod průměrem, ale dlouho to vydrží. Již o víkendu Evropu čeká prudké oteplení.

Dle evropského modelu ECMWF (European Centre for Medium-Range Weather Forecasts) budou první tři měsíce letošního roku v Evropě teplejší než obvykle. „Pro naše území to vypadá na kladnou odchylku 1–2 °C od průměru let 1993–2016,“ uvedl projekt InterSucho.

Vyšší průměrné teploty navazují na zprávy z loňského roku a letošního ledna. První měsíc roku 2025 se totiž stal nejteplejším v historii měření.

Průměrná teplota vzduchu na povrchu dosáhla dle meteorologické služby Evropské unie Copernicus 13,23 stupně Celsia.

Tedy o 0,79 stupně více, než kolik dosahuje lednový průměr z let 1991 až 2020.

Zároveň je to o 1,75 stupně nad průměrem z předindustriálního období.

„Leden 2025 je dalším překvapivým měsícem, který pokračuje v rekordních teplotách pozorovaných v posledních dvou letech, a to navzdory vývoji jevu La Niña v tropické části Tichého oceánu a jeho dočasnému chladivému efektu na globální teploty,“ komentovala tato čísla Samantha Burgessová ze služby Copernicus.

Vyšší průměrná teplota znamená vyšší pravděpodobnost časnějšího tání i toho, že se neudrží sníh v nižších polohách. Zároveň to znamená, že místo sněhu s větší pravděpodobností bude z nebe v důsledku celkového globálního oteplování padat déšť.

Středoevropská příroda ale v zimě vodu nepotřebuje a nespotřebovává, proto odtéká a na jaře chybí.

„Obvyklý stav by byl, že by půda byla relativně dost nasycená vodou. Určitě na tom východě republiky podstatně víc než dneska. Bylo by tam možná i dvojnásobné množství vody, ale na povrchu by pořád byl ještě sníh. Ale v tuhle chvíli není ani sníh, ani ta voda není v půdě. Je to dáno primárně tím, že jsme měli nezvykle teplý leden,“ popisuje koordinátor týmu Intersucho Miroslav Trnka.

Nižší nasycení půdy vodou je zejména - a tradičně - na jižní Moravě.

Na druhou stranu je ale pozitivní, že voda protéká do hlubších vrstev, které jsou aktuálně naplněné na běžnou úroveň. Vzhledem k silnému deficitu podzemních vod v období asi šesti let po extrémním suchu v roce 2015 to je dobrá zpráva.

„Je ale předčasné dělat závěry o tom, jak průběh letošní zimy a zásoby sněhu ovlivní stav podzemních vod na jaře a zejména v létě,“ mírní očekávání hydroložka Anna Lamačová z ČHMÚ. Zároveň ale spolu s dalšími kolegy dodává, že sucho nelze předjímat.

Klíčové totiž bude jaro. A to nejenom s ohledem na to, jak moc bude pršet.

Otázkou, kterou nikdo v tuto chvíli nemůže zodpovědět, je, jak se budou pohybovat teploty, zda přijde teplotní výkyv a příroda se probudí dříve.

„Záleží, jaký bude březen a duben. Teploty můžou stoupnout na 15–20 stupňů, a tím se zvýší výpar z krajiny. V minulých letech se stalo, že v dubnu byl najednou deficit oproti normálu, protože se příroda probudila dříve a začala vodu spotřebovávat,“ popisuje hydrolog Adam Vizina z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka.

Předchozí zkušenosti nám říkají, že letošní zima prozatím obsahuje všechny ingredience, které jsou potřeba k suchému roku.

„Je o něco pravděpodobnější, že budeme mít na počátku vegetace co dočinění s nedostatkem vláhy. Když se podíváme na většinu sezón, kdy jsme měli tak málo sněhu, jak máme letos, a k tomu teplý průběh zimy, tak jsme se v první polovině vegetační sezóny potkávali se suchem, které trvalo od několika týdnů až po jednotky měsíců,“ upozorňuje Trnka.

Tato situace se může častěji opakovat. Počet dnů, během kterých sněží, totiž zejména v nižších polohách klesá. Jak se totiž zvyšuje teplota, tak klesá pravděpodobnost sněžení. S klimatickou změnou ale zároveň potřebuje příroda více vody. A tento deficit se bude prohlubovat. Důležité je proto připravovat projekty, jež slouží k zadržení vody v krajině, a nespoléhat se pouze na sníh.