Lidé v bezvýchodné situaci. Hledáte pediatra? Tady máte zubaře

„Jsem z Aše. Jsem máma a nemám dětského lékaře pro své děti. Nejsem sama. Je nás víc.“ Tak začíná video, které Petra Silbermann zveřejnila letos v květnu na sociálních sítích. Ve městě působili do jara dva pediatři, jenže jeden z nich skončil. Petřiny děti se spolu s dalšími sedmi stovkami ocitly bez doktora. Neměl je kdo převzít do péče.

„Po tom videu se ke mně začaly přidávat desítky rodičů nejen z Aše, ale i z dalších částí Karlovarského kraje. Uvědomila jsem si, že ten problém je obrovský. Lidé z menších vesnic nemají pediatra třeba i pět let,“ popisuje začátek příběhu rodačka Petra, která se propojila se starostou obce a dostala se až na jednání se zástupci z VZP. Ta je ze zákona povinna zajistit dostupnou zdravotní péči pro své pojištěnce.

Petra na začátku vyplnila dotazník Ministerstva zdravotnictví, který má pomoci s nalezením volného lékaře a pokoušela se standardní cestou řešit problém, který v Česku trápí čím dál více rodičů, ale i lékařů. Pediatři nejsou. A jak potvrdil předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka, polovina území České republiky vykazuje nedostatečně zajištěnou péči o dětské pacienty.

Z dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky pak vyplývá, že 200 tisíc dětí nemá praktického lékaře, nedochází tak na pravidelné prohlídky a očkování. Nejhorší je situace v Karlovarském kraji, kde nemá dětského lékaře přes 13 procent dětí a ve Středočeském kraji je to 17 procent. A až milion dospělých v Česku nemá praktického lékaře.

„Čekala jsem, ale nikdo z pojišťovny se mi neozval. Pak mi VZP nabídla, ať své starší děti, čtrnáct a sedmnáct let, dám k lékaři pro dospělé a nabídli mi seznam doktorů. Mezi nimi byl například i zubař. Ale pro šestiletého syna nic. A stejně to zažili i další rodiče,“ popisuje Petra e-mailovou komunikaci, kterou mají Seznam Zprávy k dispozici. „Když jsem pak byla na Karlovarském kraji na jednání s VZP, cítila jsem bezmoc. Měla jsem pocit, že o problému dlouhodobě ví, ale prostě ho neřeší. A stejně tak ministerstvo,“ říká Petra Silbermann.

Situaci vzal tehdy do rukou starosta Aše Vítězslav Kokoř a podařilo se mu od září získat na dva dny v týdnu pediatričku, která nyní do Aše dojíždí. „To je však havarijní řešení. Potřebujeme, aby pojišťovna splnila povinnost vůči pojištěncům a situaci řešila. Obrátili jsme se i na ombudsmana. Máme připravenou žalobu, souhlasy rodičů a jsme připraveni ji podat, pokud se rodiče znovu ocitnou bez lékaře,“ říká starosta, který problém své obce řešil s Ministerstvem zdravotnictví, pojišťovnami, krajem, i lékaři.

„Řešil jsem to každý den. A stejná situace nás brzy čeká i s praktickými lékaři pro dospělé, protože mají odejít do důchodu. Proto už teď jednám s lékaři z Prahy. Je to ale těžké, protože nikdy nebudeme moct nabídnout takové benefity jako velká města,“ říká Kokoř a je na něm patrná frustrace.

Třináctitisícové město se nepotýká jen s nedostatkem lékařů, chybí mu i policisté a kvalifikovaní učitelé. Třicet procent pedagogů nemá patřičné vzdělání, deset procent dětí ukončuje předčasně základní školu. „Připadáme si jak občané druhé kategorie. Už jsem zvažovala, že se odstěhujeme a vím i o rodičích, kteří to udělali,“ říká Petra Silbermann.

Na druhou stranu je však viditelně vděčná, že má Aš lékařku alespoň na dva dny v týdnu. „Není to teď ideální, rodiče musejí dál cestovat, čekat s nemocným dítětem na čtvrtek a pátek, kdy je tu paní doktorka, ale jsme vděční, že je tu alespoň někdo,“ dodává. Ve své aktivitě chce jít dál: Dostat se mezi lékaře a zkusit je získat k tomu, aby se do Aše přesunuli. Začala proto obesílat profesní organizace s žádostí o pomoc.

VZP se brání tím, že dostat pediatra do příhraniční oblasti je prakticky nemožné. „Konkrétně v Aši bylo jen za poslední tři roky vypsáno 12 výběrových řízení, která by umožnila uzavřít smlouvu s novým pediatrem. Všechna ale dopadla neúspěšně. Přestože VZP v této oblasti nově příchozímu lékaři nabízí ke smlouvě finanční bonus ve výši několika set tisíc korun, nikdo se do výběrových řízení ani nepřihlásil,“ říká mluvčí VZP Viktorie Plívová.

Tvrdí, že VZP opakovaně kontaktovala lékaře v oblasti a snažila se péči pro děti zajistit. „Bez systémových změn, které přispějí k vyššímu počtu lékařů této odbornosti v terénu, tedy bez změn ve vzdělávání, se ale problém vyřešit nepodaří,“ říká Plívová. Počet absolventů podle ní nedokáže nahradit pediatry, kteří odcházejí do penze.

Když o problému s nedostatkem pediatrů mluvím s šéfkou dětských praktických lékařů pro děti Ilonou Hülleovou, vyjmenovává další lokality, které svým příběhem připomínají Aš.

„Máme velké problémy. Je nutné udělat v systému takové změny, aby se nestávalo, že vypadne praktický dětský lékař v oblasti, která je vzdálená 30 kilometrů od okresního města a stovky nebo tisíce dětí nemají svého lékaře. A to se děje. Každý rok zanikají desítky ordinací bez náhrady. Vím o složité situaci v Uherském Hradišti, na Broumovsku, ale děje se to i ve středních Čechách. A trvá to už dlouhou dobu,“ říká Ilona Hülleová.

Sama má lékařskou praxi skoro třicet let. Ve svých čtyřiašedesáti letech může být klidná, vychovala si následovnici, svou dceru, která se připravuje ordinaci převzít. Takové štěstí ovšem celá řada lékařů a jejich pacientů nemá. „Ono je to těžké i pro lékaře. Představte si, že jste na malém městě a nemáte pak komu předat pacienty, se kterými žijete na jednom místě, potkáváte je celý život, to je opravdu složitá situace,“říká Hülleová.

Řešení, kdy přechází čtrnáctileté děti k lékařům pro dospělé, není podle ní vůbec ideální. „Je spousta problémů, které jsou charakteristické pro adolescentní věk, je potřeba mít vzdělání zaměřené na dorostovou populaci. A dospělí praktici takové vzdělávání úplně nemají. Ale pořád je to menší zlo, než kdyby neměli vůbec nikoho. Na druhou stranu musí s tím souhlasit také rodina,“ říká Hülleová.

Přecházení dětí pod lékaře pro dospělé není výjimečná praxe. Lékař Jiří Bartoš provozuje dvě ordinace. Jednu v Moravské Nové Vsi, druhou v nedaleké Lužici. „Ta situace je skutečně vážná. Hrozí tady, že pokud stát nebude podporovat výrazný rozvoj primární péče, nebude mít čím dál větší část populace svého praktického lékaře,“ říká Bartoš.

Bartošova ordinace je toho ostatně důkazem. Nedávno tu o patro níž odešla do důchodu pediatrička a Bartoš svolil s tím, že převezme pacienty od 14 let nahoru. Stejně tak převzal pacienty dalšího z lékařů, opět kvůli odchodu do důchodu.

V ordinacích má zatím dvě lékařky. Jedna z nich za pár měsíců končí. Důvod? Chystá se nastoupit na místo lékaře, který jde do důchodu. „Ano, v tuto chvíli sháním lékaře. Máme velký počet klientů, takže bychom klidně mohli přijmout dva. Ale ti kolegové prostě nejsou,“ říká Bartoš, který nechce říct, jaký plat přesně nabízí. „U atestovaného doktora se dnes obecně pohybujeme kolem 100 tisíc korun hrubého měsíčně. Je to ale individuální,“ říká Bartoš.

Nyní na podzim má v jedné ze svých ordinací běžně až 65 pacientů denně. Zamýšlí se tedy nad tím, že pokud praktici budou tímto způsobem přetížení, má to logicky dopad na kvalitu péče.

Problém s nalezením lékaře měla i Jana Dlouhá, která žije v Chomutově. Hledala dva roky, nakonec to vzdala a oslovila svého známého doktora na druhém konci republiky. „Když jsem nemocná, zavolám mu, pošle mi recept. Jen jednou se stalo, že to bylo vážnější a potřebovala jsem vyšetření. To pak jezdím do Prahy,“ říká Jana Dlouhá. Svou dceru musela nakonec přihlásit v Chomutově, kvůli jejímu zdravotnímu stavu. „Našla jsem paní doktorku, která je už v důchodu a má několik tisíc pacientů. Když tam pak jdeme, je to na několik hodin,“ říká Jana.

Radní Chomutova Milan Märc přiznává, že města mají omezené možnosti, jak problém s nedostatkem lékařů řešit. Chomutov pomáhá alespoň seniorům, které k lékaři sváží speciální taxi. Teď má radnice zažádáno o dotaci na další auto, protože o službu je velký zájem. „Pokud to vyjde, rádi bychom vypomohli i okolním vesnicím, kde je situace také složitá a kde jsou lékaři nedostupní,“ říká Milan Märc.

Podle slov lékaře Petra Šonky není situace s praktickými lékaři tak alarmující jako u pediatrů a lze podle něj očekávat, že pokud stát bude pokračovat v reformě primární péče, nebude horší. „Ročně nám teď atestuje asi 200 nových praktických doktorů, to je poměrně vysoké číslo. Ale bude trvat, než se doplní ten nedostatek z minulých let, kdy si pamatuji, že atestovalo třeba 12 lékařů,“ říká Šonka.

Opatření, které by mohlo situaci na trhu s praktickými lékaři pro dospělé a děti zlepšit, jsou tzv. týmové praxe, které jsou součástí úhradové vyhlášky. Lékařky na rodičovské, které by například neměly kapacitu otevřít vlastní ordinaci, budou moct přijít do systému a nechat se zaměstnat na zkrácený úvazek.

Ilona Hülleová doufá, že by na částečné úvazky mohli jít i někteří pediatři, kteří pracují v nemocnicích. Úhradová vyhláška také počítá s vyššími platbami za seniory a děti, což by se mohlo pro lékaře stát další motivací.

Doplnili jsem stanovisko VZP.