Článek
Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.
Praha 1 na popud starostky a Schwarzenbergovy příbuzné Terezie Radoměřské (TOP 09) navrhne magistrátu, aby se dosud bezejmenná část pražského nábřeží na Malé straně mezi Karlovým mostem a Lichtenštejnským palácem jmenovala po zesnulém politikovi a diplomatovi Karlu Schwarzenbergovi. V úterý to odhlasovalo zastupitelstvo městské části.
V současnosti nese zhruba čtvrtina veřejných prostranství jméno po významné osobnosti, minimálně však po ženách. „V Praze máme jen 7,5 až 8 procent uličních pojmenování po ženách, takže bychom měli pojmenovávat po ženských osobnostech,“ apeluje historik, někdejší ředitel Archivu hlavního města Prahy a člen místopisné komise pražského magistrátu Václav Ledvinka.
Měla by zrovna tato část nábřeží na Malé Straně nést jméno Karla Schwarzenberga?
Je potřeba rozhodnout, jestli to má charakter veřejného prostranství, veřejné komunikace. A jestli to bude uznáno oficiálně jako nábřeží, což si nemyslím, protože charakter nábřeží pak má až ten kousek od Lichtenštejnského paláce k Sovovým mlýnům, kde to je skutečně vyvýšené nad hladinu a je tam parková cesta. Ale o tom se musíme ještě poradit a podiskutovat o tom.
Jestli by diskuze skončila rozhodnutím - do kterého bude ještě mluvit asi nějaký odborný orgán, jako je odbor dopravy, který má na starosti městské komunikace -, a tato část by se stala nábřežím, tak samozřejmě to možné pojmenovat je.
Máme v Praze četné případy, že do procesu mohou vstoupit i majitelé přilehlých domů a prokazovat, že jejich parcely sahají až k hladině Vltavy, že je to jejich pozemek. To je určité riziko. V tom místě se dá sestoupit až k hladině a přistávají tam takové ty legrační lodičky, co vozí turisty.
To je podle mě základní problém (zda jde o náplavku, nábřeží nebo jiný druh veřejné komunikace, pozn. red.). Podle mého názoru by náplavky nést jméno neměly. Zatím jsme nikdy žádnou náplavku nijak nepojmenovávali a je to docela sporné. Nicméně pokud přijde návrh, tak se tím bude místopisná komise Rady hlavního města Prahy samozřejmě zabývat.
Pokud by se rozhodlo, že tento úsek mezi Karlovým mostem a Lichtenštejnským palácem má charakter komunikace, podporoval byste přejmenování po Karlu Schwarzenbergovi?
Pokud by se o tomto úseku přeci jen rozhodlo, že má opravdu charakter komunikace, to znamená, že je to spíš nábřeží než nějaká náplavka, pak já osobně bych pro to nehoroval. Byť myslím, že se někde ozvalo, že tam Karel Schwarzenberg chodil na procházky, tak v okolních domech máme spoustu osobností, které tam bydleli. Počínaje Josefem Dobrovským, Janem Werichem, básníkem Vladimírem Holanem, malířem Adolfem Kašparem a konče režisérem Zdeňkem Podskalským, a pak i celebritami, které ještě pamatujeme. Osobně bych hlasoval, aby se to jmenovalo po některém obyvateli Kampy a konkrétně i těch domů, které jsou přímo vedle. A Karlu Schwarzenbergovi hledejme tedy důstojnější místo někde jinde v Praze.
Existují ještě nepojmenované ulice, pro něž by bylo vhodné například jméno významné české osobnosti?
Ulice kupodivu v Praze vznikají, i když se obecně málo staví. Je to většinou v okrajových částech Prahy, protože jestli se něco staví, tak developerská zástavba v „sídlištní kaši“ kolem Prahy. Ulice tam vznikají podle toho, jak se podaří zahájit stavbu ubytovacích a obytných celků. Místopisná komise, která zasedá jednou za měsíc, na každém svém zasedání řeší nové názvy.
Pravidla pro názvy veřejných prostranství
Názvy ulicím, silnicím, náměstím, parkům, mostům a dalším veřejným prostranstvím dává Rada hlavního města Prahy po „poradě“ s místopisnou komisí. Zpravidla je to na základě návrhů podaných městskými částmi.
Název se uvádí v českém jazyce, neměl by obsahovat vulgarismy ani nespisovná slova. Může být po osobnosti, avšak jen po zesnulých. Místopisná komise hledí na spjatost místa s osobou.
Ulice v každé obci musí mít svůj vlastní název. Pokud by dvě a více ulic neslo stejné jméno, obec rozhodne o změně. Rezidenti si musí vyměnit občanský průkaz, přičemž výměna je bezplatná.
Preferujete pojmenování po důležitém člověku?
Ne. Podle pravidel, která komise má, se mají preferovat vžité místní názvy a názvy, pokud možno, neutrální. To znamená trvanlivé z důvodu neměnnosti. Naopak bych řekl, že preferujeme názvy, které nejsou po osobnostech.
I když teď jsme vystaveni takovým „dobovým“ tlakům. Například v Praze máme jen 7,5 až 8 procent uličních pojmenování po ženách, takže musíme, měli bychom, pojmenovávat po ženských osobnostech. A nepoužíváme jména žijících lidí…
Když je potřeba ulici přejmenovat, je to složitý proces?
Ano. Proces přejmenování je složitý, i když jsme si vlny přejmenovávání zažili v Praze několikrát. Je to problém hlavně z hlediska toho, že je to údaj adresný pro spoustu rezidentů. Ti musí všechny doklady, všechny registrace a podobné věci změnit.
Když se usnese něco přejmenovat politický orgán v Praze, místopisná komise se většinou dodatečně vyjadřuje jako expertní orgán. Když se vyjádří kladně a nemá věcné a objektivní námitky, tak se přejmenovat dá. Já v komisi léta sedím a můžu říct, že nový název naráží na odpor místních. Proto třeba přejmenovávání Koněvovy ulice na Žižkově trvalo taková léta (ulice nesla toto jméno od r. 1947, v současnosti se jmenuje Hartigova dle prvního starosty obce Žižkov, pozn. red.). Definitivně rozhodla až válka na Ukrajině. Nikdo Koněva nebránil ani z důvodů čistě utilitárních. Nicméně slova obyvatelů ve smyslu: „Mám tam firmu, mám tam byt a adresu, dejte mi s tím pokoj, pořád budu něco měnit,“ jsou velkou překážkou přejmenovávání.
