Článek
Českou zahraniční politiku čeká historická změna. Vůbec poprvé Praha vyšle do Kosova plnohodnotného velvyslance. Dosud tomu bránil „tandemový“ odpor dvou exprezidentů Václava Klause a Miloše Zemana.
Česko uznalo Kosovo hned v roce 2008, kdy země vyhlásila nezávislost. Vždy šlo ale o citlivou otázku - kvůli sporu se Srbskem a potažmo i jeho úzkým vazbám na Rusko.
„Pan prezident je připraven tento krok udělat,“ odpověděla Eva Hromádková z týmu mediální komunikace prezidenta na otázku Seznam Zpráv, zda Pavel jmenuje velvyslance pro Kosovo. Formálně jde totiž o pravomoc prezidenta.
Vláda ve středu podle informací Seznam Zpráv projednávala nové jméno diplomata, který se stane historicky prvním velvyslancem v Prištině.
Seznam Zprávy jméno znají, jde o dlouholetého kariérního diplomata, který má zkušenost i s velvyslaneckým postem.
„Absurdní situace“
„Podrobnosti ohledně jmenování velvyslanců nekomentujeme s ohledem na režim, ve kterém probíhá,“ uvedl mluvčí úřadu Daniel Drake. V obecné rovině nicméně uvedl, že Černínský palác usiluje o nastolení vztahů s Kosovem na úrovni velvyslanců. To vždy značí „zdravou“ relaci bez tíživých otázek.
„Ministerstvo zahraničních věcí dlouhodobě zastává pozici nastavení diplomatických vztahů s Kosovem na nejvyšší úrovni, jelikož je potřeba napravit absurdní situaci, kdy Česko uznává nezávislost Kosova, má v zemi ambasádu, ale nemá na ní velvyslance,“ řekl Seznam Zprávám Drake.
15 let nezávislosti Kosova
Politolog Arben Hajrullahu z Prištinské univerzity říká, že nyní je důležité, aby země dostala od Západu reálnou šanci.
V kosovské Prištině panuje paradoxní situace „na druhou“. Celou Evropskou unii tam zastupuje v roli velvyslance sedmadvacítky Čech - diplomat Tomáš Szunyog. Samotné Česko tam ale má jen nižšího diplomata, chargé d’affaires Pavla Bílka, a to už od roku 2018. Ten tam tedy již přesluhuje.
Uznání Kosova oponoval už prezident Václav Klaus, navázal na něj i Miloš Zeman. A bez souhlasu hlavy státu nemůže žádný velvyslanec úřadovat. „Ministr zahraničních věcí velvyslance navrhuje vládě, po jejím schválení je návrh předložen k podpisu prezidentu republiky, který velvyslance jmenuje s kontrasignací, tedy podpisem předsedy vlády,“ popisuje proces jmenování ambasadorů Černínský palác na svých webových stránkách. Naopak diplomata v hodnosti chargé d’affaires jmenuje ministerstvo a souhlas prezidenta nepotřebuje.
Zeman jmenování velvyslance pro Kosovo odmítal a dokonce nadbíhal Srbům i vyhrocenými výroky na adresu Prištiny. V roce 2019, kdy se Zeman zdál být politicky na vrcholu sil, dokonce v Bělehradu srbskému prezidentovi Aleksandaru Vučičovi sliboval, že doma probere s vládou, zda by bylo možné Kosovo „oduznat“. K tomu nakonec nedošlo.
Snahy o usmíření
Kosovo po rozpadu Jugoslávie patřilo Srbsku, v roce 2008 ale s podporou Západu vyhlásilo nezávislost. Srbsko jej ovšem stále považuje za své území. Většina členských států OSN včetně Česka samostatnost Kosova uznala, jsou ale i země EU, jako je Slovensko, Španělsko či Řecko, které tak neučinily - například kvůli vlastním domácím problémům se separatistickými tendencemi. Zemi neuznává ani Čína.
Zejména Evropská unie se v Kosovu výrazně angažuje a snaží se o usmíření mezi Bělehradem a Prištinou. Minulý měsíc se Vučič setkal na neutrální půdě v severomakedonském Skopje s kosovským premiérem Albinem Kurtim nad dohodou o normalizaci vzájemných vztahů.
V nizozemském Haagu také minulý týden začal proces s někdejším kosovským prezidentem Hashimem Thaçim a dalšími třemi vedoucími představiteli bývalé Kosovské osvobozenské armády. Čelí obvinění, že se v době povstání za nezávislost na Srbsku dopustili válečných zločinů a zločinů proti lidskosti. Thaci kvůli procesu rezignoval na post prezidenta, u soudu prohlásil, že se cítí nevinný.
