Probíhá bouře stupně G3. Další dopad se čeká večer, říká vědec

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Kdo včera večer hleděl na noční oblohu, měl velkou šanci, že uvidí nejjasnější polární záři, jaká se nad územím České republiky ukázala za hodně dlouhou dobu. Podle Michala Švandy z Astronomického ústavu Univerzity Karlovy byla páteční podívaná srovnatelná a možná ještě výraznější než v roce 2003, kdy na Zemi udeřila série tzv. halloweenských geomagnetických bouří.

V sobotu se přitom úkaz na noční obloze může opakovat.

Fotky polární záře poslali čtenáři z řady míst napříč republikou:

„Momentálně probíhá bouře stupně G3 a na sobotní půlnoc je predikován další dopad ze série silných erupcí. Šance na pozorování polárních září v Česku je tedy opět solidní, jen se obávám, že dneska nebude úplně přát počasí,“ říká Švanda v rozhovoru Seznam Zpráv.

Původně se předpovídalo, že geomagnetická bouře dosáhne druhého nejvyššího stupně G4, ale nakonec to byla dokonce bouře „extrémního“ stupně G5. Mohl za to takzvaný kanibalský efekt, kvůli kterému se mohou pulzy z více slunečních erupcí spojit a posílit?

Ano, že dojde ke kanibalskému efektu, se předpokládalo, a skutečně se tak stalo. Jeho princip spočívá v tom, že když dojde k výronu hmoty ze Slunce, materiál pak cestuje meziplanetárním prostorem, který není úplně prázdný. První vlna z první erupce přitom v meziplanetárním prostoru zafunguje jako koště, které prostor vyčistí a umete cestu pro další vlny, jež jsou díky tomu schopny letět rychleji.

Pak se může stát, že se vlny potkají, což znásobí jejich účinek. V pátek ještě došlo k tomu, že to mělo v uvozovkách tu správnou orientaci magnetického pole, tedy jižní, a opačnou než má zemská magnetosféra, což hraje také velkou roli.

Když se podíváme na úspěšnost předpovědí, tak se dá říct, že byla vlastně docela vysoká a akurátní. Hlavní předpovědní model předpověděl, že k hlavnímu nárazu dojde kolem půlnoci, což vyšlo.

Můžete přiblížit, jak silná geomagnetická bouře byla?

Šlo o první bouři stupně G5 od roku 2003, kdy došlo k takzvaným halloweenským bouřím, a dá se říct, že s nimi byla srovnatelná.

Index, kterým se měří poruchy magnetického pole Dst (disturbance storm time index) se pohyboval kolem hodnoty minus 400. Když se podíváme hlouběji do historie, tak o něco silnější (*NASA uvádí Dst minus 600) byla bouře, které způsobila blackouty v kanadském Québecu v roce 1989. Ví se také, že v roce 1921 došlo k bouři s Dst asi minus 850. K vůbec nejsilnější změřené geomagnetické bouři došlo v roce 1859, kdy se uvádí až přes minus 1700 Dst.

Od nějakých katastrofických hodnot byla tedy páteční bouře ještě poměrně daleko.

Ví se už o nějakých škodách?

Určitě byly hlášeny velké výpadky rádiových signálů. Jestli ale došlo k nějakým škodám na elektrických sítích, tak soudě podle toho, že v médiích se nepíše o žádných blackoutech, nebyly velké. Podrobnější informace o menších efektech se dozvíme až později.

Předpovědi hlásí další bouře i na sobotu. Co máme očekávat?

Momentálně probíhá bouře stupně G3 a na sobotní půlnoc je predikován další dopad ze série silných erupcí. Hustota má být oproti pátku nižší, ale zase je vyšší rychlost a zemská magnetosféra je už navíc poměrně dost naplněná částicemi, takže výsledek může být klidně i podobný včerejšku. Šance na pozorování polárních září v Česku je tedy opět solidní, jen se obávám, že dneska nebude úplně přát počasí.

Podle NOAA ještě v noci došlo i k další silné erupci. Je tedy možné, že série bouří se protáhne až do příštího týdne?

Je to možné. Situace teď opravdu připomíná již zmiňované halloweenské bouře, které trvaly asi tři nebo čtyři dny.

Byly podobně výjimečné jako síla bouře i polární záře?

Ano, mohu říct, že to, co jsme mohli vidět, byla opravdu výjimečná událost.

Ze všech polárních září, co jsem u nás mohl pozorovat, to bylo podle mě srovnatelné jen s tím zmiňovaným listopadem roku 2003. Možná to včera mohlo být dokonce i výraznější, ale těžko se to srovnává.

Na fotkách z různých koutů Česka má většinou polární záře růžovou nebo fialovou barvu. Dá se říct, čím to je, proč nebyla třeba zelená?

Může se zdát, že včera dominovaly červené barvy, ale v druhé polovině noci byl celý severní obzor zalitý zelenou polární září.

Barva záleží na tom, zda dochází k interakci s kyslíkem nebo dusíkem, ale nejen na tom. Pro sledování pouhým okem totiž hodně záleží i na množství světla. Lidské oko má své limity, a když má málo světla, vidí v podstatě černobíle. To znamená, že když není dost jasno, může být polární záře vidět jen jako de facto bílé paprsky a míhající se oblaka, přestože na fotkách se ukáže třeba jako fialová.