Článek
Když se nedávno objevila informace o propuštění Ukrajince z vazby, který v červnu smrtelně pobodal 23letého mladíka, v romské komunitě zavládlo pobouření. Řada lidí si navíc nesprávně myslela, že to znamená omilostnění pachatele. O vině totiž bude justice teprve rozhodovat.
Je to jeden z příkladů, při jejichž řešení mají nově pomoci krajští ambasadoři z řad romské komunity. Jejich práci teď vymezují v týmu vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny Lucie Fukové.
Ambasador bude působit v každém kraji. Bude to čestná neplacená pozice. Tito lidé pomohou v řešení vyhrocených incidentů, ale jak zmocněnkyně zdůrazňuje, zapojí se i v otázkách vzdělávání, bydlení, dluhů, patologických jevů.
„Úkolem ambasadora bude otevírat aktuální záležitosti ve jmenovaných oblastech a zapojit do jejich řešení místní lidi,“ sdělila Fuková pro Seznam Zprávy. Podle ní mohou mít i komunikační roli směrem k médiím. Romům mají také efektivně zprostředkovat informace a vyvracet nepravdy nebo hoaxy.
Zmocněnkyně chce do 14 dní oficiálně představit jednotlivé ambasadory i to, jak budou spolupracovat s vládními činiteli nebo se zástupci menšiny v jednotlivých regionech.
V neplacené funkci, kterou budou ambasadoři vykonávat mimo svou profesi, Fuková problém nevidí. „Už zapojení ambasadoři přišli s tím, že chtějí pomoci s řešení současné situace. Prozatím pilotně ověřujeme, jak bude celý systém fungovat,“ doplnila Fuková.
Se vznikem nového týmu pomáhá také nezisková organizace Romodrom. Její ředitel Nikola Taragoš vítá, že ambasadoři pomohou v krizových situacích. „Zástupce menšiny tak bude hned přivolaný do krizového managementu. S ohledem na místní znalost spolu vytvoří i komunikační strategii. V případě tiskové konference se objeví mezi policisty, zástupci města i zástupce Romů. Míra důvěry je pak úplně jiná, když lidé v regionu uvidí tvář, která bude hájit jejich oprávněné zájmy,“ vysvětlil.
V krajích přitom už nyní pracují koordinátoři pro romské záležitosti. Jsou to zaměstnanci krajských úřadů. Také oni se setkávají se zástupci menšin. Platí to i pro Jihomoravský kraj. „Je zde snaha vysvětlit současnou situaci okolo policejního vyšetřování romské komunitě a domluvit se na společné komunikaci směrem k veřejnosti,“ sdělila mluvčí kraje Alena Knotková.
Fuková odmítá, že by se obě role dublovaly. „Koordinátoři jsou úřední pozice. Ambasadoři vycházejí přímo z komunity. Budou se doplňovat a vzájemně spolupracovat,“ upřesnila zmocněnkyně.
Málo informací z případu
Po červnové smrtelné potyčce na Brněnské přehradě, po níž zemřel 23letý muž, veřejnost postrádala informace z citlivého případu. I v takových situacích mají ambasadoři pomoci. „Postupy v podobných situacích se odborně připravují. Když se něco takového stane, nemělo by se pátrat po informacích po neoficiální linii,“ doplnil Taragoš.
Právě v Brně ve středu jednal ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) se zástupci romské menšiny, neziskovek i představiteli města.
Blažek účastníkům přesně popsal postupy justice v případě ubodaného romského mladíka. „Nemohu zaručit, že žádný jedinec nemá předsudky, ale nic jako rasová justice u nás neexistuje. Rozhodnutí ohledně vazby se mi jeví jako standardní. Děje se běžně, že je někdo propuštěný z vazby, pokud má soudce více informací. Není to jiné proto, že mrtvý je Rom,“ řekl mimo jiné.
Brněnští radní ve středu schválili 14členný poradní sbor pro romské záležitosti. Jsou mezi nimi náměstek primátorky pro sociální oblast Robert Kerndl (ODS) i radní s gescí školství Irena Matonohová (STAN). „Ostatní členové jsou z neziskových organizací a romské menšiny,“ upřesnil mluvčí města Filip Poňuchálek.
Romská rada bude spolupracovat i s jednotlivými krajskými ambasadory. „Cílem je efektivní předávání informací v obou směrech. Sbor se také bude zabývat otázkou integrace romské menšiny v různých oblastech,“ doplnil mluvčí.
Taragoš novinky v Brně vítá. „Je tam chuť se zapojit ze strany Romů a po dlouhé době je vidět i vůle města. Jak k tomu přistoupilo Brno, je ukázkový příklad, jak by se to mělo dít i v jiných regionech,“ sdělil.
Poradní sbor chce řešit i začátek školního roku a zabránit možným střetům mezi ukrajinskými a romskými dětmi a jejich rodiči. „Pro příští týden jsme se domluvili se zástupci PČR a městské policie, že u škol, kam chodí více Romů a Ukrajinců, budou hlídky. Chceme se ale dívat i do budoucna a dále řešit problémy komunity související se vzděláním, bydlením nebo zaměstnaností,“ řekl Kerndl.
