Stanjura je nadšený. Do rozpočtu připluly firemní daně

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Ministr financí Zbyněk Stanjura z ODS mířil na pondělní ministerskou poradu se staženým hrdlem – a nakonec si poprvé po dlouhé době mohl oddechnout. Úředníci mu ukázali dlouho očekávaná čísla, jak do státního rozpočtu přitékají daně od firem.

Díky tomu teď optimisticky věří, že se mu nakonec podaří udržet rozpočtový deficit v plánované výši 295 miliard korun, tedy těsně pod symbolickou hranicí 300.

„Jsem zvyklý komentovat věci na základě faktů, na rozdíl od věštění z koule, jak to dělají někteří opoziční kolegové. Opakovaně jsem zdůrazňoval, že je potřeba počkat do července, kdy bude mít Ministerstvo financí k dispozici data pro odhad vývoje rozpočtu po zbytek roku 2023,“ říká nadšený Stanjura.

K udržení plánovaného deficitu 295 miliard korun je podle něho nutná ještě jedna věc: „Stačí jen vůle kolegů z vlády k provozním úsporám na straně státu, které jsem pro druhé pololetí 2023 navrhnul. Bavíme se řádově o 15 až 20 miliardách.“

Bývalá ministryně financí a šéfka poslanecké frakce ANO Alena Schillerová nechtěla Stanjurův optimismus komentovat, dokud sama nedostane od Ministerstva financí věrohodná čísla a predikce.

Co konkrétně Stanjurovi udělalo takovou radost? A co přesně ukazují aktuální ministerská čísla? Děravému rozpočtu pomohly tři věci - ziskové firmy, válečná daň a dividendy z energetické společnosti ČEZ.

Za prvé: Nad očekávání dopadla daň z příjmů právnických osob - v polovině roku už je ve státní kase 70 procent plánované celoroční sumy. Stanjurovi lidé teď věří, že stát na daních od firem vybere 196 miliard korun, tedy o 40 miliard víc, než s čím počítal.

Za druhé: Predikce také počítá s tím, že z windfall tax, tedy z daně z mimořádných zisků též zvané válečná daň, nakonec stát vybere 50 miliard korun. Zdaleka to není stomiliardový roční výnos, s nímž původně Stanjura počítal, ale nakonec je rád. Ještě na jaře to vypadalo jen na 28 miliard korun, což by byl hrozivý propadák.

Vláda na této dani letos vybírá zálohy počítané z loňských vysokých zisků - to by opravdu vyneslo vysněných 104 miliard. Jenže skutečná mimořádná daň se přepočítá podle zisků letošních – a protože jsou nižší než loni, stát bude zhruba polovinu peněz firmám zase vracet.

Za třetí: V srpnu přiteče do rozpočtu 54 miliard korun z dividendy ČEZ. Stát jako majoritní akcionář společnosti navrhl vyplacení celého tučného zisku, prosadil si kvůli tomu rekordní dividendu 145 korun za akcii.

Naopak, výběr daně z přidané hodnoty, která do rozpočtu přitéká průběžně a roky byla tradičním „držákem“, klesá tak jako celý propad maloobchodních tržeb. Chybí zhruba pět procent oproti očekávané sumě.

Každopádně Fialův kabinet si po květnovém plnění státního rozpočtu, v němž se objevil hrozivý schodek 271 miliard, už druhý měsíc po sobě mohl oddychnout. Nejprve mu pomohlo, když v červnu do státní kasy přitekly peníze z evropských fondů. A teď v červenci daně od ziskových firem.

Zbyněk Stanjura se dnes může chvíli radovat, ale vyhráno zdaleka nemá. Prudce rostoucí výdaje, které rozpočet stahují do hlubokých schodků, zůstávají - důchody a splátky státního dluhu. Zmizí jen kompenzace vysokých cen energií.

Především však zůstává nejistota trápící celou českou ekonomiku, která má jednu z nejvyšších inflací v Evropě a jako jedna z mála neroste.