Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Jde o jeden z klíčových a také nejtajuplnějších projektů české diplomacie. Během války v Sýrii zemi opustila naprostá většina západních diplomatů, v provozu tam i v nejtěžších časech zůstala jediná ambasáda země EU: ta česká.
V jejím čele stojí velvyslankyně Eva Filipi. V říši Bašára Asada po dobu konfliktu zastupuje i Spojené státy, které svůj úřad v zemi z bezpečnostních důvodů zavřely v roce 2012.
Podle informací Seznam Zpráv má střídání Filipi proběhnout letos na podzim. Její mise, s níž se pojí vedle pomoci Američanům i informace o nadstandardní vstřícnosti k Asadovi v otázkách vydávání víz, skončí po dlouhých a složitých 13 letech.
I když se pozice asadovské Sýrie na mezinárodní scéně podle všeho právě stabilizuje, Česko naopak zvažuje, že vazby s Damaškem rozvolní. Nástupce či spíše nástupkyně velvyslankyně Filipi by už nemusela mít nejvyšší diplomatickou šarži. Diplomatické zastoupení na nižší úrovni než velvyslanecké je ve světě mezinárodní politiky vnímané jako gesto ochlazení vztahů.
Rozhodneme v pravý čas
Plány na střídání v Damašku Seznam Zprávám potvrdil vrchní ředitel sekce bezpečnostní a multilaterální Martin Povejšil. „Pojede tam člověk, který bude v ranku velvyslance, a uvidíme, jak naložíme s jeho akreditací. Tam si necháváme otevřený prostor,“ řekl v rámci rozhovoru pro Seznam Zprávy u příležitosti publikace vládní Bezpečnostní strategie, kterou se svým týmem koordinoval.
Historicky první český velvyslanec v Kosovu
Česko má v Prištině velvyslanectví, ale ještě nikdy za patnáct let nezávislosti Kosova úřad neřídil český diplomat s plnohodnotným titulem. To se nyní změní.
Jak Povejšil uvedl, nový český zástupce v Damašku projde na české straně celým ústavním procesem, který se pojí se jmenováním velvyslanců - tedy od schválení vládou až po podpis prezidenta. „Jak to bude dál, rozhodneme v pravý čas, zejména s ohledem na postavení Sýrie v mezinárodním společenství,“ dodal. Zastupování USA v zemi bude podle jeho vyjádření pokračovat.
Diplomaty v hodnosti velvyslanců do funkce vysílají a v hostitelské zemi do ní uvádějí zpravidla hlavy státu, v tomto případě by to tedy byl Bašár Asad osobně. Podání ruky s ním může být z hlediska české diplomacie složité – nejen kvůli situaci uvnitř Sýrie, ale i s ohledem na vazby Damašku na Moskvu a Írán. A to samozřejmě zejména v kontextu pokračující ruské agrese na Ukrajině, kterou Asad podpořil. Diktátor svou pozici v čele Sýrie ustál právě i díky pomoci ze strany ruského vůdce Vladimira Putina a vojenské pomoci Moskvy.
Jako v Bělorusku?
Diplomacie má samozřejmá nástroje, jak zůstat v kontaktu se zemí, s níž nemá dobré vztahy. Místo velvyslance má v zemi diplomata jen nižší hodnosti - chargé d’affaires. Na takto snížené úrovni má Česko momentálně vztahy například s Běloruskem, které je klíčovým spojencem putinovského Ruska. Vztahy na úrovni chargé d’affaires má v současné době de facto i Česko s Ruskem. Formálně sice zůstává ve funkci velvyslanec Vítězslav Pivoňka, ale v Moskvě úřaduje jeho zástupce Jiří Čistecký.
Více o střídání na ambasádě v Minsku
Do Minsku vyjel bývalý náměstek Ministerstva zahraničních věcí Tomáš Kryl. Jde o citlivou záležitost: Bělorusko je klíčovým spojencem Moskvy ve válce proti Ukrajině, Praha dlouhodobě podporuje běloruskou opozici.
Lidové noviny už dříve uvedly, že nástupkyní Filipi by se mohla stát diplomatka Ester Lauferová, která v minulosti působila například jako generální konzulka v Istanbulu či se zabývala rekonstrukčními projekty pro Afghánistán.
Zdroj Seznam Zpráv mluví také o této diplomatce. „Proces jmenování velvyslanců probíhá v utajovaném režimu, a proto nemůžeme detaily komentovat,“ uvedl ale mluvčí Ministerstva zahraničních věcí Daniel Drake.
Eva Filipi patří k nejzkušenějším českým diplomatům. Na ambasádě slouží i ve vysokém věku - koncem roku oslaví osmdesáté narozeniny. Je expertkou na Blízký východ, vedle „západních“ jazyků ovládá arabštinu i turečtinu.
Oddech pro prominenty
Před syrskou misí pracovala Filipi jako velvyslankyně v Libanonu, Turecku i jako chargé d’affaires v Iráku v první polovině 90. let, kdy byla situace v Perském zálivu velmi napjatá.
Působení Evy Filipi v Sýrii je z Česka jen těžko proniknutelné. Je nezpochybnitelnou odbornicí a je také jasné, že by nemohla působit v zemi jako zástupce USA, pokud by k ní Washington neměl důvěru. Neformálně totiž „protecting power“ (ochranná síla, pozn. red.), jak se toto zastupování oficiálně nazývá, funguje jako komunikační kanál mezi znepřátelenými zeměmi. V Damašku ale čeští diplomaté řeší pro Američany zejména konzulární otázky - tedy praktické úkony, jako je například vydávání dokladů a úředních dokumentů.
Například s vydáváním víz do schengenského prostoru se však pojí i kritika vůči působení Filipi na mimořádně složité a citlivé půdě v Sýrii. Třeba v roce 2019 popsal server Hlídacípes.org praxi, kdy české velvyslanectví vydávalo i na velvyslaneckou výjimku evropská víza prominentům Asadova režimu, a to včetně těch, kteří byli blízko osobám figurujícím na sankčních seznamech EU.
„Česká republika se také stala, mj. díky své diplomatické misi v Damašku, vyhledávanou klidovou zónou a vstupní zemí do schengenského prostoru pro některé vysoce postavené zástupce asadovského režimu či jejich potomky, kteří v ČR studují,“ stojí například ve výroční zprávě Bezpečnostní informační služby za rok 2017.
Přestože konflikt, který byl v minulém desetiletí i zdrojem migrační krize v Evropě, stále probíhá, diplomatická izolace Asada se změkčuje. Například letos v květnu byl po více než deseti letech přizvaný na zasedání Arabské ligy. Zatímco v minulé dekádě všechny země EU kromě Česka zavřely své ambasády a stáhly své diplomaty, některé státy se do Damašku vracejí - diplomaty tam má Řecko či Bulharsko.
