Článek
Ochotu Francie nabídnout svůj jaderný potenciál premiér Petr Fiala vítá, před vytvářením autonomních systémů však podle něj musí být jasné, z jakých svých pozic by se stáhly Spojené státy. Zachování transatlantické vazby mezi USA a Evropou označil za nutnost.
Francouzský prezident Emmanuel Macron ve středu uvedl, že Paříž otevře debatu o rozšíření francouzského jaderného deštníku o evropské partnery. Dodal, že konečné rozhodnutí o použití jaderných zbraní zůstane pouze v rukou francouzské hlavy státu. „Chci věřit, že USA zůstanou na naší straně, ale musíme být připraveni také na možnost, že tomu tak nebude,“ uvedl Macron.
Fialův kabinet ve středu oznámil, že od příštího roku chce zvyšovat výdaje na obranu o 0,2 procenta hrubého domácího produktu ročně až do roku 2030, kdy by tak činily tři procenta. Evropské státy by podle Fialy měly také víc spolupracovat při obranných akvizicích, podporovat obranný průmysl a hledat cesty k tomu, aby byly akceschopnější.
Signály, že se americká politika odvrací od Evropy, jsou podle Fialy dlouhodobé. S nástupem nynějšího amerického prezidenta Donalda Trumpa však získaly „rétorickou i časovou razanci“.
„Evropa je na to teď nucena významně a rychle reagovat, současně se ale musíme snažit o zachování transatlantické vazby a spolupráci s USA. Je to nutnost a je to správné, jakkoliv to nyní může být těžké,“ dodal. Autonomní systémy je potřeba podle Fialy vytvářet ve chvíli, kdy Američané oznámí, že se z některé oblasti stáhnou.
Spolu s Francií vlastní z evropských zemí jaderné zbraně už jen Británie. Francouzské jaderné odstrašení je založeno na vzdušných a námořních silách, stíhací letouny Rafale a jaderné ponorky jsou schopny na pokyn hlavy státu kdykoli udeřit. Odstrašení vyvinul na počátku studené války někdejší francouzský prezident Charles de Gaulle.
