Článek
Podle údajů z webu Flightradar 24 měl Airbus A320-232 (s označení HA-LWS) odstartovat 13. září z ukrajinského Lvova a ve výšce 10 000 stop, tedy zhruba 3 000 metrů, doletět na polskou hranici.
„Wizz Air potvrzuje, že – po důkladném posouzení rizik a pečlivé přípravě – jedno z jeho letadel odletělo z mezinárodního letiště Daniela Haličského a 13. září 2022 úspěšně přistálo v Katovicích,“ citoval server Aviation Source mluvčího aerolinek.
Stroj byl na Ukrajině „uvězněn“ od únorového vpádu Rusů. Zda má společnost v plánu dostat ze země i zbývající letadla v Kyjevě, nechal mluvčí bez komentáře.
Velká odvaha a štěstí
Piloti let ze Lvova absolvovali s vypnutým transpondérem, do provozu ho uvedli až na polské hranici, kdy vystoupali do běžné letové výšky 10 000 metrů a zamířili na letiště v Katovicích.
Podle některých interpretací se stroj držel v poměrně nízké letové hladině proto, aby se vyhnul radarům. Oslovení odborníci ale něco takového zpochybňují.
„V případě, že letadlo transpondér neboli sekundární odpovídač nezapne, je možné ho sledovat pouze primárními radiolokátory. To znamená, že se paprsek vyslaný z radiolokátoru odrazí od letadla a ten nepatrný odraz je radiolokátorem zpracován a výsledek se zobrazuje na monitoru řídících letového provozu,“ vysvětluje Vladimír Vyklický z Univerzity obrany.
An A320 from Wizz Air that has been on ground in Lviv, Ukraine since 23 of February 2022 was flown to Katowice in Poland, on Tuesday.
— Flightradar24 (@flightradar24) September 15, 2022
The aircraft was flying at 10.000 feet and it turned the transponder on when it crossed the border into Poland.https://t.co/VNCb07dGgj pic.twitter.com/ZfLeXoxBiB
„Vzhledem k rovinatému terénu se jeví výška 10 000 stop jako dost vysoká na to, aby bylo letadlo zachyceno jinými prostředky a sestřeleno být mohlo,“ myslí si Jakub Kraus z Fakulty dopravní ČVUT.
S tím souhlasí i Jan Holub ze serveru Aeroweb, podle kterého je letoun radarem ve výšce 3 000 metrů možné zachytit. „Za normálních okolností let dopravního letounu ve výšce 10 000 stop, což je 3 000 m, nepředstavuje z hlediska pilotáže žádný problém a letoun typu Airbus A320 je schopen tuto výšku udržovat, a to i pomocí autopilota,“ popisuje.
„Maďarské aerolinky se snažily svůj letoun dostat z Ukrajiny, protože pro ně nelétající stroje znamenají jen další náklady a hrozí i možnost zásahu letiště ze strany Ruské federace,“ vysvětluje pohnutky Oldřich Bureš z Metropolitní univerzity v Praze.
Piloti podle něj měli velkou odvahu a štěstí. „Nebo informace, o kterých my nevíme,“ podotýká Vyklický.
Uzavřený vzdušný prostor
Vzdušný prostor nad Ukrajinou je civilním letounům uzavřen od 24. února, kdy začala ruská agrese. Podle Vladimíra Vyklického z Univerzity obrany Kyjev zareagoval správně, a to i s ohledem na tragédii, kdy byl v roce 2014 nad Donbasem sestřelen Boeing 777 společnosti Malaysia Airlines s 298 lidmi na palubě.
Aerolinky proto nyní létají nad územím jiných států. Uzavření vzdušného prostoru ale v praxi také znamená, že stroje, které se v době začátku konfliktu nacházely na ukrajinských letištích, nemohou už přes půl roku vzlétnout.
„Letecká přeprava se Ukrajině i přilehlým státům, jako je Moldavsko a větší část Běloruska, vyhýbá. Západní letecké společnosti pak v důsledku odvetných ruských sankcí nemohou létat ani přes vzdušný prostor Ruské federace. A ruské společnosti naopak nemohou létat do většiny států v Evropě, ale i Spojeného království či USA,“ připomíná Oldřich Bureš z Metropolitní univerzity.
