Evropa napumpuje biliony do AI. Česko může dodat talenty, míní expertka

Po Spojených státech přichází i Evropa se svojí představou, jak využít dynamický rozvoj umělé inteligence. Na summitu v Paříži, jehož se účastnil i prezident Petr Pavel, padaly závratné částky, které se chystají státy do AI investovat. Například Pavlův francouzský protějšek Emmanuel Macron představil AI projekt za více než miliardu eur, což odpovídá přibližně 2,7 bilionům korun.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová zase oznámila, že Evropská unie hodlá iniciovat investice do rozvoje umělé inteligence dokonce v hodnotě 200 miliard eur. Jen pro představu: Americký prezident Donald Trump v lednu představil projekt s názvem Stargate, v jehož rámci by měly soukromé firmy do infrastruktury pro umělou inteligenci v USA investovat 500 miliard dolarů.

Na šest desítek zemí z celého světa podepsaly deklaraci o umělé inteligenci, dle níž má být tato technologie otevřená, etická, bezpečná a důvěryhodná. Mimochodem český prezident v projevu kladl důraz především právě na bezpečnost AI.

Pařížského summitu se zúčastnil například šéf globální společnosti Google i Trumpův viceprezident J. D. Vance, Spojené státy však mezi signatáři zmiňované deklarace chybí.

Konferenci navštívila i zakladatelka společnosti Respectful AI Alžběta Solarczyk Krausová, která zároveň působí jako vedoucí Centra pro výzkum inovací a kyberpráva v Ústavu státu a práva Akademie věd ČR.

„AI je obor, ve kterém Češi mohou vynikat. Potřebují ale mnohem větší podporu,“ upozornila pro Seznam Zprávy. V rozhovoru přibližuje, proč je v dynamickém světě umělé inteligence důležité nezapomenout na etiku. A také jaké nebezpečí může představovat čínský technologický nástroj DeepSeek.

Jak má vypadat evropský AI projekt?

Emmanuel Macron pronesl poměrně plamennou řeč o budoucnosti Evropy a hlavně Francie v oblasti AI. V reakci na americký Stargate oznámil investici v hodnotě 109 miliard eur do AI, což je podle něj odpovídající částka tomu, co investují USA. Zdůraznil výhodu Francie v tom, že nepotřebuje ropu jako USA, ale využívá čistou energii z jaderných elektráren.

Parafrázoval větu Donalda Trumpa „Drill, baby, drill“ (vrtej, zlato, vrtej ropu, pozn. red.) větou „Plug, baby, plug“ (napoj se na zásuvku, zlato). Hlavním cílem projektu je vyvinout velký evropský jazykový model, soustředit se na samostatnost Francie, zrychlit vývoj na maximum, posílit spolupráci mezi sektory a vyškolit dostatečné množství odborníků. Francie chce EU ukázat, že můžeme být konkurenceschopní.

Co může projekt znamenat pro Evropany? Má díky němu EU potenciál dorovnat v AI Spojené státy nebo Asii?

Tento projekt nám ukazuje, že Evropa nemusí zůstat jen u regulace, kterou mimochodem v úterý během státního summitu kritizoval J. D. Vance. V návaznosti na celosvětovou soutěž v AI ohlásila Ursula von der Leyen evropské investice do AI z různých zdrojů v celkové výši 200 miliard eur.

Jde o poměrně vysokou investici, která Evropské unii rozhodně pomůže. Navíc EU může podle von der Leyenové těžit z toho, že má unikátní soubory dat a know-how a zároveň dovede spolupracovat napříč zeměmi a sektory. Podle mého názoru jde o krok správným směrem a souhlasím i s jejím výrokem, že EU nemá kopírovat, co dělají ostatní, ale využít právě svá silná místa.

Nyní ale bude na firmách, univerzitách a veřejných institucích, aby tento moment využily a vytěžily z něj maximum. Samotná investice totiž nestačí. Je třeba mít pevný a jasný záměr a důsledně jej realizovat.

Umělá inteligence je téma, jež se řeší takřka nepřetržitě. Co nového jste se na summitu dozvěděla?

Jsou tu zástupci z celého světa, mohla jsem si tedy vyslechnout opravdu různé pohledy na práci s AI. Neustále se zdůrazňovala důležitost spolupráce. Slyšela jsem tady krásný termín, že bychom se měli věnovat planetární spolupráci, protože planetu máme jenom jednu.

Další, co mě zaujalo, jsou varování, že máme mnohem méně poskytovatelů AI než jejich uživatelů. Což znamená, že hrstka poskytovatelů AI služeb ovlivňuje životy miliard lidí. Takový systém by se mohl neviditelně zvrhnout v určitou formu diktatury. Nesmíme se proto oddat domněnce, že jenom pár lidí dokáže naprogramovat umělou inteligenci a poskytovat nám ji.

Zvládnou to i Češi? Máme na to vytvořit si českou AI?

Určitě. Umělá inteligence je tady, můžeme ji využívat a můžeme se dokonce naučit ji i sami vytvářet, protože v dnešní době je celá řada modelů, které jsou takzvaně „open source“ a můžeme si je přizpůsobit. Na sociálních sítích a na YouTube je zároveň k dispozici spousta kurzů, které můžeme využít. Měli bychom se dívat na umělou inteligenci jako na nástroj, který každý z nás může využívat, a nemusí být v uvozovkách „pod kontrolou“ Číňanů nebo Američanů.

Je tedy AI obor, díky kterému bychom mohli ekonomicky posílit v našem regionu a v některých ohledech dohnat třeba skandinávské země nebo Estonsko?

Talenty a potenciál určitě máme. Špičkou v oboru je třeba vědec Tomáš Mikolov, výborně našlápnuto má na Stanfordově univerzitě Matyáš Boháček. AI je obor, ve kterém Češi mohou vynikat. Potřebují ale mnohem větší podporu, musíme se odnaučit zbytečně se zpomalovat, odbourat formality a soustředit se na to, co je důležité. Strašně často bojujeme žabomyší války vůči překážkám, které jsou úplně zbytečné.

Jak to změnit? Česká asociace AI v březnu připravuje českou AI konferenci „Zážeh AI spolupráce“, budete při ní apelovat na stát, aby AI více podporoval?

Konference bude 27. března, cílem je přivést dohromady lidi, kteří mohou v AI něco změnit a měli by spolu mluvit. Chceme najít způsoby, jak může Česká republika umělou inteligenci vytěžit maximum. Důležitá je právě veřejná správa, která už nyní o AI uvažuje a hledá způsoby, jak zefektivnit státní správu, zrychlit procesy a jak to udělat v těch podmínkách, které teď máme. Je nedostatek lidí a technologie se velice rychle vyvíjejí, ale zájem vidím.

Můžete uvést nějaké příklady, kde ve státní správě mají o AI zájem?

Některá ministerstva začínají implementovat umělou inteligenci a začínají hledat možnosti, jak umožnit lidem, aby měli lepší přístup k veřejným službám. Na Ústavu státu a práva Akademie věd nyní například spolupracujeme na projektu, jehož cílem je vývoj specializovaného právního jazykového modelu.

Jeho část by měla být dostupná veřejně jako open source. Tento model by pak pro své potřeby mohla nasadit ministerstva a veřejné orgány, které by si ho mohly následně dotrénovat. Toto technické řešení by pak běželo na interní infrastruktuře, a byla by tak zajištěna ochrana dat.

To sice zní hezky, z praxe ale víme, jak některé digitální projekty končí. Často záleží také na politické vůli. Má rozvoj AI podporu českých politiků?

Upřímně řečeno, bylo deklarováno, že to tématem je, ale v současné době jsou priority jinde. Je potřeba, aby se i politická scéna rychle vzpamatovala a uvědomila si význam AI jako přelomové technologie, která nás buďto posune vzhůru, nebo nás při nesprávném využití odsune mezi nedostatečně rozvinuté země. Politicky by se umělá inteligence měla stát určitě jednou z hlavních priorit. Bohužel ale skutečnou prioritou není, stejně jako se říká, že prioritou je věda a výzkum, ale ve skutečnosti tam podpora opravdu pokulhává.

V praxi se často zabýváte vztahem AI a etiky. Proč je to důležité?

Etika je často firmami považována za nutné zlo, které nejde prakticky uchopit. Berou to jako něco teoretického, ale postupem času se ukazuje, že je to velice praktická věc. Jasně definované hodnoty totiž pomáhají při rozhodování v mezních situacích. A taky jsou pro uživatele firmy s jasně definovanými hodnotami čitelnější.

Mohou se tak lépe rozhodnout, zda budou jejich služby využívat nebo ne. Do očí bijící teď například bylo, když firma Alphabet zjistila, že má nízké zisky a změnila svůj etický kodex. Přestože se dříve hlásila k tomu, že její umělá inteligence nebude poskytována pro účely obranné a vojenské, tak v souvislosti s poklesem příjmů změnila svůj etický kodex a umožnila využívání pro obranné účely a AI zbraně.

Když zůstaneme v prostředí byznysu, zajímá mě, jak bychom dle vás měli v budoucnu pracovat s AI, aby z nás neudělala hlupáky? Jaká je přidaná hodnota člověka při práci s AI?

Aby člověk dobře pracoval s umělou inteligencí, tak musí nejdříve umět dobře pracovat sám se sebou. Když bude líný, nechá si všechno napsat AI, a nebude se sám vzdělávat, postupem času mu zakrní šedá kůra mozková a nebude schopen rozeznávat kvalitní výstupy od těch nekvalitních. Budoucnost je ve spolupráci člověka a umělé inteligence. Firmy budou najímat takové lidi, kteří budou umět AI ovládat, korigovat a poznat kvalitu. A troufnu si tvrdit, že lidé budou mít postupem času stále větší hlad po osobitosti, budou chtít to, co si nemůžou sami vygenerovat na požádání.

Nedávno vstoupil v platnost evropský zákon o umělé inteligenci AI Act. Skeptici tvrdí, že jsme kvůli regulacím v AI pozadu. Na druhou stranu jsou tu modely jako čínský DeepSeek, u něhož se zmiňují bezpečnostní rizika. Je dle vás výhoda nebo nevýhoda, že máme umělou inteligenci regulovanou?

Myslím si, že je pro nás AI Act výhodný v tom, že dává poměrně jasná pravidla. Například v USA je teď poměrně nepřehledná situace, co se týče právní regulace, a mění se za pochodu. My už máme jasno, taky jsme o něm diskutovali osm let. Na případu DeepSeek se ukazuje, jak je regulace důležitá, protože ve chvíli, kdy tento model v Číně spustili, tak se v USA objevily okamžitě návrhy regulace, jak ho zakázat a podobně. Samozřejmě bude bolestivé AI pravidla implementovat do jednotlivých zákonů zemí EU, ale to je vždycky.

Máme ale dost nástrojů na to, aby se AI nevymkla z kontroly? Jaká jsou například rizika používání čínské AI pro Evropany?

Riziko je hlavně v tom, že nevíme, kam se odesílají data, nevíme, co se s nimi děje, za jakým účelem se sbírají a co s nimi potom dál bude. Hlavním nástrojem je opatrnost člověka, který AI bude používat, a potom také zodpovědnost lidí, kteří systémy AI poskytují. Důležitou roli mohou hrát také whistlebloweři, kteří mohou nahlásit, že se ve firmách něco děje, zveřejní údaje, nahlásí to a spustí veřejnou debatu nebo vyšetřování.