Dům s lesem uvnitř. V Hodoníně přestavěli budovu, jež ustála řádění tornáda

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

V červnu 2021 zasáhlo Hodonínsko a Břeclavsko nejsilnější tornádo v novodobých českých dějinách. Zanechalo za sebou šest mrtvých i desítky zraněných a asi 1200 poškozených domů, z nichž dvě stovky se musely zbourat.

Přehnalo se i okrajem Hodonína nad bývalou školkou a později Centrem ekologické výchovy ve čtvrti Bažantnice nedaleko Zoo Hodonín a sportovní haly. Stavba už měla připravený projekt na rekonstrukci na Dům přírody Hodonínské Dúbravy, kvůli ničivému živlu však bylo nutné plány odsunout.

Samotná budova pustošení vichru ustála jen s menšími šrámy a s neporušenou statikou, díky bytelné konstrukci ze štěpkocementového bednění plněného betonem. Zahrada plná vzrostlých stromů, s níž se v návrzích počítalo, však při katastrofě vzala téměř kompletně za své.

„Bylo tedy rozhodnuto, že se návrh zahrady přepracuje s ohledem na diametrálně odlišný počáteční stav umožňující zcela nové pojetí,“ popisuje hlavní autor zahrady Lukáš Lattenberg z Atelieru per partes zaměřeného na krajinářskou architekturu.

S nápadem vybudovat Dům přírody věnovaný Hodonínské Dúbravě přišlo město Hodonín už v roce 2017. Zařadil se do sítě více než desítky moderních informačních center, kterou u významných chráněných území podle vzorů ze zahraničí postupně dává dohromady Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Lokality má vytipované už od 90. let.

„Cílem je představit místa nejrůznějšího charakteru, aby bylo vidět, jak je naše příroda a krajina rozmanitá. Realizace je založena na partnerství mezi státem, samosprávou, neziskovými organizacemi a místními subjekty věnujícími se šetrnému turistickému ruchu a udržitelnému využívání krajiny,“ vysvětluje Karolína Šůlová z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Podívejte se na fotografie zvenčí i zevnitř stavby

Umístění každého střediska i program se vymýšlejí přímo v regionech. Investor a provozovatel je vždy někdo v místě, na stavbu lze čerpat evropské i národní dotace. Domy přírody se drží jednotného modelu, k němuž patří i využití služeb architektů, výtvarníků a grafiků. Součástí je vždy interaktivní expozice zaměřená na místní přírodu, na jejíž tvorbě spolupracuje zmíněná agentura. Ta zajišťuje webové stránky a propagační tiskoviny.

Podobná centra už stojí třeba v Českém ráji, Litovelském Pomoraví, Jizerských horách nebo Poodří. V Hodoníně je investorem město, jež zaplatilo přes polovinu nákladů z celkových 109 milionů. Na projekt kromě evropských a státních peněz přispěl i Jihomoravský kraj.

S celkem 15 miliony korun se přidala i nadace Karel Komárek Family Foundation, která pomáhá s několika projekty obnovy po tornádu v Hodoníně a okolí. Vyčlenila na ně 100 milionů korun, přičemž využila své dlouhodobé zkušenosti s obnovou parků a zahrad ve městech.

„Rozhodnutí vyčlenit tuto pomoc bylo velice rychlé a bylo motivováno také tím, že náš zakladatel, pan Komárek, je hodonínský rodák a má k místu stále úzké vazby,“ vysvětluje Lukáš Pfauser ze zmíněné nadace.

U návrhu Domu přírody v Hodoníně stál od počátku architekt Tomáš Havlíček s týmem brněnského ateliéru Létající inženýři.

Stavba začala v únoru 2022, přičemž bylo nutné se vypořádat s náhlým růstem cen ve stavebnictví. Obvodové stěny staré budovy architekt nechal stát. „Samozřejmostí bylo kompletní zateplení budovy včetně podlah,“ říká mluvčí města Hodonína Petra Kotásková.

Vnitřní stěny se bouraly jen ve vestibulu, kde je nahradily nové zdi z betonových tvárnic. Střechy severního a jižního křídla autor navrhl jako zelené a částečně pochozí. „Střecha je součástí expozice. Je koncipována tak, že ukáže flóru Hodonínské Dúbravy a přilehlých vátých písků. To je určitá forma pískových dun, pro Hodonínskou Dúbravu typická,“ popisuje architekt Havlíček.

Na původně přízemní budovu architekt přidal nástavbu vymyšlenou jako dřevostavbu. Ne však obyčejnou, nosné sloupy mají podobu stylizovaných stromů. Autor tím navázal na předchozí projekt Létajících inženýrů, základní školu v nedalekých Ratíškovicích, kde sloupy tvoří skutečné rozvětvené kmeny stromů.

„V ratíškovské škole se objevilo téma stromů poprvé. Bylo to proto, že stavbě muselo pár stromů ustoupit. A v případě Domu přírody Hodonínské Dúbravy se téma vrátilo, protože je to expoziční prostor věnovaný světlému lesu a životu v něm,“ přibližuje architekt Havlíček.

Nástavba má kompletně prosklené stěny, zakryté venkovními žaluziemi. Jsou-li vytažené nahoru, „interiérový les“ dřevěné konstrukce je dobře vidět i zvenčí. Architekt ovšem předpokládá, že žaluzie budou většinou stažené, s lamelami v mírně šikmé poloze.

„Ve výstavním prostoru bude světla akorát, to už máme vyzkoušené, avšak paprsky letního slunce dovnitř neproniknou. A nově přidaný kubus bude vypadat jako chladič,“ nastiňuje Tomáš Havlíček. V další fázi na střechu přibude fotovoltaická elektrárna.

Přízemí obsahuje provozní a technické zázemí. Také zde se hojně uplatňuje dřevo, což se týká i schodiště podepřeného skříňkami pro návštěvníky, kde je dřevo kombinované s industriálně laděným kovem.

„Budova disponuje audiovizuálním sálem pro 56 hostů a součástí objektu jsou i učebny,“ popisuje mluvčí města Petra Kotásková. Dům bude sloužit veřejnosti a nabídne výukové programy pro školy a volnočasové aktivity pro děti a mládež.

Zvenčí je přízemí obložené dřevěnými latěmi, propojenými drátem. „Představuji si, že objekt kompletně obroste popínavou zelení, že ‚zcela zaroste do země‘ a kromě střešní nadstavby si jej ani nevšimnete. ‚Kožichem‘ z rostlin a odparem z jejich listů vznikne i příjemnější mikroklima v okolí stavby,“ zdůvodňuje architekt Tomáš Havlíček.

Na stylizovaný les dřevostavby navazuje přírodně pojatá a veřejnosti volně přístupná expozice uvnitř, kterou navrhli Roman Strnad, Jan Vrbka a Jiří Jurenka z kanceláře TheBüro architekti. Návštěvníkům představuje poklady národní přírodní památky Hodonínská Dúbrava, ale i přírodní památky Pánov a rybniční soustavy na říčce Kyjovce.

Na architekturu autoři z kanceláře TheBüro navázali zmenšeninou lesa – exponátem Modeles. „Do tohoto exponátu je možno vhlédnout pomocí elektronického nástroje, jakousi rozšířenou realitou,“ vysvětluje architekt Roman Strnad.

Exponáty jsou často umístěné do krabiček, do nichž návštěvník musí nakouknout a obsah objevit. Toto řešení vyšlo i z faktu, že stěny místnosti jsou prosklené, takže na ně nelze jednoduše navěsit obrázky a exponáty. „Při otevření krabičky se ozývají vybrané relevantní zvuky jako šum lesa či bzučení hmyzu,“ doplňuje Roman Strnad. Výstava se tak zvukově proměňuje podle toho, jak se jí zrovna návštěvníci pohybují.

K exponátům patří i takzvaný obrazobot s velkou projekční plochou, který návštěvníkům nabídne obrazovou a video prezentaci, kvíz a interaktivní hru s naklíčováním selfie do vybraného obrázku. Součástí výstavy jsou i umělecká díla – instalace rostlin a živočichů v krabičkách od Venduly Chalánkové a Hany Svobodové a instalace ptačího hejna od Jiřího Vítka.

Úprava zahrady je dílem Atelieru per partes, ale podílel se na ní i architekt Tomáš Havlíček. I zde pokračuje expozice jako odraz okolní přírody. Návštěvník se seznámí s rostlinami Hodonínské Dúbravy, vátých písků a rybníků.

„Součástí vnitřní části zahrady je stylizovaná písečná duna, která bude oseta pokládkou sena z blízké přírodní lokality. Seno slouží k přenosu semen rostlin na novou lokalitu a současně funguje jako mulčovací vrstva, která udržuje vlhkost a brání proti růstu plevelů. U vstupu byl vytvořen komponovaný trvalkový záhon, ve kterém byly použity téměř výhradně druhy vyskytující se přirozeně v regionu,“ popisuje autor zahrady Lukáš Lattenberg z Atelieru per partes.

Kulturní krajinu Hodonínska připomíná ovocný sad a vinice, zahradu doplňují původní druhy stromů a keřů. Architekti nechali opravit jezírko a doplnili ho o pobytová mola. Zahradu propojují cesty a doplňuje autorský mobiliář, který typově navazuje na vybavení Domu přírody.

Návrhy architektů na vizualizacích

Na květnaté louky a nízké trávníky s pestrým druhovým složením na travnatých plochách bude nutné si počkat. „Vývoj těchto společenstev je extrémně pomalý, takže zamýšleného efektu dosáhne tento prvek až zhruba po třech letech od založení zahrady,“ předestírá Lukáš Lattenberg.

Dům přírody se zahradou je provázaný s dalšími projekty v Bažantnici, na nichž spolupracuje město Hodonín s rodinnou nadací Karla Komárka.

„Dům přírody tvoří pomyslné srdce hodonínské Bažantnice. Je návštěvnickým centrem okolní národní přírodní památky Hodonínská Dúbrava, právě odtud budou začínat návštěvníci cestu po Bažantnici a okolí,“ vysvětluje Lukáš Pfauser ze zmíněné nadace.

Provázanost akcí se řeší na pravidelných setkáních architektů. Atelier per partes, který dělal zahradu Domu zahrady, navrhl i úpravu nedalekého rekreačního lesoparku. I tento projekt ovlivnilo tornádo. „Museli jsme ho do určité míry přepracovat, protože přibylo velké téma obnovy lesa a záchrany cenných lesních fragmentů,“ říká krajinářský architekt Daniel Matějka z Atelieru per partes.

Stejný atelier pracoval i na revitalizaci sídliště U Červených domků. Nadace Komárkových v rámci balíku projektů Bažantnice žije! v místě buduje nový sportovní relaxační park U Červených domků, Dětské městečko nejen pro skauty, pracuje na rekonstrukci lesoparku, psího útulku a opravě základní školy a jejího okolí.