Článek
Průměrná starobní penze se navyšuje celkem o 805 korun. Upravuje to vládní nařízení a důchodová novela. Starobní, invalidní a pozůstalostní důchod pobírá v Česku kolem 2,86 milionu lidí.
Důchody se valorizují podle zákona pravidelně vždy od ledna o polovinu růstu reálné mzdy a o růst cen za sledované období. U průměrné penze tato zákonná valorizace je 505 korun. Dalších 300 korun představuje bonus, který prosadila v minulém volebním období před volbami tehdejší Babišova vláda. Toto třísetkorunové navýšení dostanou všichni lidé s nějakou penzí.
Důchody se skládají ze dvou částí. Solidární pevná část je pro všechny stejná a má odpovídat desetině průměrné mzdy. Dnes se zvedá o 350 korun na 3900 korun. Zásluhový procentní díl penze se pak stanovuje podle odvodů a odpracovaných let. Navyšuje se o 1,3 procenta a k tomu se přidává právě bonus 300 korun. Průměrný starobní důchod se tak celkem navýší o 805 korun. Lidé s podprůměrnou penzí si polepší o něco méně. Minimálně ale dostanou 650 korun.
Na valorizaci podle zákonných pravidel by stát měl podle dřívějších informací vydat letos kolem 20 miliard korun a na třísetkorunové bonusy pak dalších asi 10,6 miliardy. Celkem by do penzí mělo putovat víc než půl bilionu korun.
Důchodový systém je ve schodku. Na důchody se vyplatí víc, než se na ně vybere na pojistném. Přebytek byl na pomyslném důchodovém účtu jen v letech nejvyšší konjunktury.
Vládní nařízení mění dnes i částky pro stanovení nových důchodů. Do výdělku 17 121 korun se zahrne do základu pro výpočet celá suma. Nad tuto hranici do čtyřnásobku průměrné mzdy, který podle Ministerstva práce činí 155 644 korun, se započítá 26 procent. Nad tento limit se už nezohledňuje nic.
Zvyšuje se i minimální mzda
Minimální mzda se ode dneška zvyšuje o tisíc korun na 16 200 korun, tedy téměř o sedm procent. Současně se zvedá i zaručená mzda, která se vyplácí v osmi stupních podle odbornosti, odpovědnosti a složitosti práce. Pohybuje se od minimální mzdy do jejího dvojnásobku. S navýšením počítá vládní nařízení. Podle podkladů k tomuto předpisu nejnižší výdělek pobírá asi 139 tisíc lidí.
O navýšení minimální mzdy rozhodla ještě minulá Babišova vláda. Nařízení schvalovala ale až po loňských říjnových volbách. Odbory, zaměstnavatelé a členové kabinetu se na tripartitě na přidání stejně jako v minulých letech nedohodli. Ministerstvo práce pod tehdejším vedením sociální demokratky Jany Maláčové navrhovalo růst o 2800 korun na 18 000 korun. Odbory to podporovaly. Zaměstnavatelé byli naopak nejvýš pro 500 Kč či 550 korun navíc.
Roční mzdové náklady na pracovníka s nejnižším výdělkem se po navýšení o tisícikorunu zaměstnavatelům v roce 2022 zvednou zhruba o 16 000 korun. Tiskové oddělení ministerstva práce před nedávnem uvedlo, že by firmám mohly příští rok výdaje vzrůst zhruba o 5,7 miliardy korun a ve veřejném sektoru asi o 370 milionů korun. Po zvýšení minimální a zaručené mzdy by stát mohl vybrat na sociálním pojištění o 970 milionů Kč víc a na zdravotním o 360 milionů Kč víc.
Odbory poukazovaly na to, že nejnižší výdělek je v Česku pod hranicí příjmové chudoby. Odboráři kritizovali, že Česko má nižší minimální mzdu než Polsko či Slovensko. Podle zaměstnavatelů se firmy vzpamatovávají z covidové krize a výraznější přidání by do potíží dostalo hlavně menší podniky. Podnikatelé žádají zavedení pravidelné valorizace podle ekonomických ukazatelů.
V minulém volebním období to ministerstvo práce nevyjednalo a neprosadilo. Nová vládní pětikoalice ve svém koaličním programu zavedení automatické valorizace minimální mzdy slibuje.
