Ve městech s extrémními cenami zlevnili. Za teplo platí polovinu

Když se důchodkyně Jiřina Ireinová z Rožnova pod Radhoštěm podívala na prosincový předpis záloh, nestačila se divit. Navzdory tomu, že žije sama a šetří, její účet za bydlení skokově narostl. Hlavně kvůli prodraženému topení i teplé vodě měla zaplatit přes deset tisíc korun. Právě teplo v některých městech nejvíc skokově zdražilo.

Město na Valašsku patřilo k těm, které zasáhl rozkolísaný trh s energiemi nejvíc. Cena tepla tam ke konci roku vzrostla až na téměř 2800 korun za gigajoule. Početnější rodiny jen za topení a teplou vodu platily i přes deset tisíc korun měsíčně.

S novým rokem se situace obrátila.

Ceny tepla poklesly v Rožnově, ale i Břeclavi či Vrbně pod Pradědem pod 1500 korun za gigajoule. Pomohlo vládní zastropování cen, šetření lidí i teplejší zima.

„Sama jsem překvapená. Předpis záloh mi od nového roku snížili na nějakých sedm tisíc korun měsíčně. Není to sice jako na začátku loňska, kdy jsem platila kolem čtyř pěti tisíc, ale dá se to zvládnout,“ popsala bývalá učitelka Ireinová, která žije sama v panelovém domě. Kvůli navýšeným cenám má poprvé v životě přiznaný příspěvek na bydlení.

Centrální zásobování teplem v Rožnově má na starosti firma Energoaqua. Drtivou většinu tepelné energie vyrábí z plynu. I díky uklidnění na trhu s touto komoditou mohla předpisy záloh snížit. „Od nového roku stojí gigajoule tepla 1419 korun. Je to cena, která se ještě může snížit, ale už by neměla být vyšší. Pomohlo zastropování cen energií,“ sdělil pro Seznam Zprávy Lukáš Trčka z firmy Energoaqua.

Loni musela cenu tepla třikrát navyšovat. „Letos bude cena jediná. Pokud budou platit vládní stropy u energií, nemáme důvod dělat změny,“ doplnil Trčka.

Klienti nakonec nezaplatí tak vysoké sumy i díky mírnější zimě a šetření. „Nemáme zatím vyčíslené, jak se snížily dodávky tepla ve srovnání s předešlými lety. Nicméně prosinec byl ve městě nejteplejší za poslední dekádu a trend v lednu pokračuje. Nebylo nutné tolik přitápět. Lze ušetřit i na spotřebě teplé užitkové vody. Uvedu příklad z bytového domu. Spotřeba tam loni klesla asi o 100 kubíků, což je odhadem deset procent dolů,“ doplnil Trčka.

Teplo pro většinu českých bytovek pochází z plynu. A jeho odběr loni klesl, o čemž svědčí statistiky společnosti Amper Meteo. Spotřeba byla v meziročním srovnání nižší skoro o pětinu, po očištění o vliv počasí a o spotřebu paroplynové elektrárny Počerady o 12,9 procenta nižší.

„S výjimkou ledna a května činily úspory nejméně deset procent v každém měsíci,“ sdělil analytik firmy Kamil Rajdl.

Situace s extrémními cenami tepla se částečně zklidnila i v Břeclavi. Od nového roku musejí spotřebitelé počítat s cenou 1483 korun za gigajoule.

„Je na nejnižší možné úrovni, protože aktuálně nižší cenu plynu nikdo nenabízí. Platí ovšem, že pokud v průběhu roku klesnou spotové ceny plynu pod úroveň vládního zastropování ceny zemního plynu, výsledná cena tepla bude nižší,“ sdělil jednatel městské firmy Teplo Břeclav a městský zastupitel Martin Marták (ANO).

Kvůli krachu dodavatelské firmy NWT tam v říjnu cena tepla pro tři tisíce odběrových míst vzrostla pětinásobně, na 3030 korun za gigajoule. Přitom ještě v září lidé platili jen 628 korun.

Současné předpisy záloh jsou tak průměrně asi dvojnásobně vyšší než byly před vlnou zdražování energií.

Teplo Břeclav dokonce nabídlo odběratelům, aby v prosinci před Vánocemi zaplatili zálohy v původní výši ještě před zdražením. Umožnila to nižší spotřeba v listopadu, klesající ceny plynu na spotovém trhu i peněžní injekce města teplárenské firmě.

Nového dodavatele muselo po krachu společnosti NWT shánět také Vrbno pod Pradědem a gigajoule tepla stál rázem dva tisíce korun. Ceny za vytápění se počátkem roku snížily i tam. Kromě zastropování pomohla i technologie výroby.

„Společnost odebírá velkou část tepla ze zařízení, které primárně vyrábí elektřinu, teplo je jeho druhotný produkt,“ uvádí na internetových stránkách jednatel Tepla Vrbna Ota Scholz. Díky této technologii stojí jeden gigajoule 1200 korun, tedy asi o tři stovky méně než bez ní. Na přelomu ledna a února plánuje provozovatel E.ON Energie zprovoznit v okolí ještě jedno podobné zařízení.

Valašskému Meziříčí zajišťují dodávky tepla společnost CZT a společnost DEZA. „CZT vlastní město. Již na začátku krize jsme nastavili prakticky nulový zisk,“ vysvětlil starosta Robert Stržínek (ANO).

DEZA přistoupila v minulém roce k úsporným opatřením, například dočasně přesunula energeticky náročné zpracování benzolu do Polska. Nynější cena činí 1480 korun za gigajoule, oproti téměř 2500 korunám v závěru roku. „Při absolutním srovnání lze říci, že se pohybujeme na průměrné ceně tepla v České republice,“ uvedl jednatel CZT Josef Gába.

Místostarosta Valašského Meziříčí Petr Nachtmann (ODS) považuje nynější ceny vytápění za částečný úspěch. „Nakonec to není taková hrůza. Předpokladem bylo, že budeme platit 2500 korun za gigajoule,“ uvedl. Potvrdil, že se obyvatelé na město i na dodavatele obraceli s žádostí o informace a podporu.

Větší zájem o alternativní zdroje nezpozoroval. „V panelových domech jiné zdroje tepla nejspíš nenajdete,“ dodal.

Také v bytových domech však lidé v poslední době hledají alternativy. Jak už Seznam Zprávy informovaly, odběratelé z bytovek poptávají více solární panely nebo tepelná čerpadla. Usnadnit to má i nová legislativa směřující ke komunitní energetice.